Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj,
rád bych se zeptal, jak se řeší tento typ limit: kde
Nebýt tam to i pod tou odmocninou, tak jednoduše vytknu odmocninu z n a pak už je to zřejmé, že je to 0. Nicméně, co s tím i?
Děkuji
Freedy
Offline
Takže by formální zápis byl něco jako:
zde by bylo
zde by bylo
a tedy
A limity krajních posloupností jdou k 0, proto prostřední limita jde k 0. Je toto korektní zápis?
↑ Bati:
O k není řečeno nic. Bude to ale nejspíš libovolné nezáporné celé číslo.
Offline
↑ Freedy:
Využil bych toho, že .
Vysvětlím to na příkladu. Vezměme .
Nyní platí .
To však můžeme rozepsat jako .
Teď už jen stačí aplikovat to, že .
No a je zřejmé, že v obecném případě půjde tento postup použít taky, jen je třeba to nějak vhodně formalizovat.
EDIT: Pokud jde o tu formalizaci, tak jako nejschůdnější mi přijde dokazovat to indukcí podle počtu sčítanců v té sumě.
Offline
Tak ale, z tohoto plyne, že
To však znamená, že pro každé epsilon>0 existuje n0 tak, že pro všechna n>n0 platí:
Nebo se pletu?
Offline
↑ Freedy:
Obecně z platnosti určitě nemusí plynout
. Stačí třeba položit
, kde
je divergentní posloupnost (a pro pořádek by ještě asi měla být od nějakého indexu nenulová).
Každopádně myslím, že nejjednodušší cesta k řešení tvého problému je ta, kterou jsem se pokusil nastínit výše.
EDIT: mimochodem, koho máš na analýzu (myslím na přednášku i na cvičení)?
EIDT2: i když teď když koukám na to, co navrhuje kolega stýv, tak radši beru zpátky, že mnou navrhované řešení je nejjednodušší. Řekl bych, že obě řešení jsou zhruba stejně složitá.
Offline
Ahoj,
pod pojmem rovná se mám na mysli, že se jedná o stejný typ limity.
Mimochodem, jak to myslíš, že f(n) = g(n) kde f je divergentní? Vždyť potom ty limity f(n) a g(n) budou stejného typu. Já nyní ale uvažoval posloupnosti, které jsou konvergentní, což v tomto případě platí. Od indexu nemusí být nenulová, stačí aby její limita nebyla 0.
Jinak tvůj příspěvek nahoře jsem přehlédl a připadá mi srozumitelný. Asi by to určitě takto šlo, nicméně mi to přijde zbytečně pracné, dokazovat to indukcí. Ale v podstatě ten postup je přímočarý a asi bych to nakonec takto zapsat musel.
Jinak k tvému dotazu, na analýzu mám doc. RNDr. Bohumír Opic DrSc. a na cvičení Mgr. Marek Cúth, Ph.D.
Offline
↑ Freedy:
Pokud položíš např. , tak zjevně platí
, avšak určitě neplatí
, neboť ty limity neexistují.
Pokud jsi ale měl na mysli pouze konvergentní posloupnosti, tak je to OK.
Kdyby posloupnost nebyla od žádného indexu nenulová, tak by výraz
neměl smysl pro někonečně mnoho různých
, takže by neexistovala ani limita
.
Offline
↑ Jenda358:
ano, byl jsem myšlenkama někde jinde, přemýšlel jsem o jiném typu
A s tou (-1)^n... Neuvažuji oscilující posloupnosti a navíc to rovná se jsem myslel ve smyslu stejného typu a stejné vlastnosti limit.
Díky za objasnění ;)
Freedy
Offline
↑ Freedy:
Nemáš zač :-)
Ale rád bych věděl, jak přesně jsi to myslel s tím rovná se. Co myslíš typem limity a co rozumíš těmi stejnými vlastnostmi? Jak definuješ zápis ?
Standardně se to chápe jako zkratka výroku "Posloupnosti f(n) a g(n) jsou obě konvergentní a jejich limity se rovnají."
Offline
↑ Jenda358: ano... vím že to nejde nějak šikovně opatřit ty divergentní posloupnosti. Nicméně, o těch tady ten příklad není :)
Offline
Tak asi z toho, že pro ten malý rozdíl, bude rozdíl těch dvou funkcí malý.
tedy f(n) i g(n) mají stejnou limitu L a tedy lim f(n) / g(n) = 1.
Nebo je to špatná úvaha?
Offline