ahoj, on je to takový triviální dotaz, ale my jsme v analýze z praktických důvodů přeskočili posloupnosti a šli rovnou na derivace a integrály, ale potom se objevily věty, kde je používáme a zítra mám zkoušku a chtěla bych se zeptat, jak bych slovně vyjídřila
, xn blížící se k x0 mě napadá, ale já nějak nevím, jak to tam zapadá, třeba u heineho věty a nechtěla bych se u zkoušky moc ztrapnit :D
Offline
Ahoj ↑ Xainna:,
To mozes vidiet aj tak, ze ak veznes lubovolne vhodne cislo no, tak budes vzdy mat nekonecne vela clenov xn pre n>no.
Offline
↑ Xainna:
Ahoj.
Nevím, zda je téma ještě aktuální, nicméně zareaguji.
Je-li např.
posloupnost reálných čísel a
rovněž reálné číslo případně
nebo
, pak symbol 
je obvykle používán jako stručnější, avšak NEFORMÁLNÍ zápis (tj. zápis, který nebyl zaveden definicí) výroku
(1)
.
Výrok (1) je definován analogicky jako výrok
(2)
pro reálnou funkci
reálné proměnné s tím, že limitovací poměnná
ve výroku (1) (narozdíl od proměnné
ve výroku (2))
je omezena podmínkou, že
musí být přirozené číslo. Výrok (2) bychom mohli neformálně zapsat jako "
pro
" (čteme: "f(x) se blíží k L, pokud x se bííží k plus nekonečnu").
Neformální symboly lze ovšem použít nejvýše v nějakých vedlejších poznámkách či popularisačních textech a pod. V seriosních
odborných textech, k nimž by měla patřit i školní písemka, je jejich použití považováno za nepřípustné. Pokud bychom na jejich
používání lpěli, museli bychom pro ně zavést v rámci příslušného odbormého textu přesné definice a tím udělat z neformálních
symbolů symboly "řádně zavedené" - alespoň v rámci onoho pojednání, kde je chceme používat.
Pojem limity ať již posloupnosti či funkce lze zobecnit do obecnějších prostorů, než jsou reálná čísla, a neformální symboly jako
se mohou (s výše uvedenými výhradami) analogicky použít i tam.
Offline