Matematické Fórum
Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
#1 27. 02. 2016 21:36 — Editoval Bedlasky (27. 02. 2016 21:38)
Vytěsňovací reakce
Zdravím.
Zajímalo by mě, jak je to ohledně vytěsňovacích reakcí mezi HCl, H2SO4 a HNO3. Všechny tři kyseliny jsou přibližně stejně silné. Jak tedy určím, která bude vytěsňovat kterou? Vytěsňují se ze svých solí vůbec (až na výjimečné případy při srážecích reakcích)? Na internetu jsem něco četl o síle kyselin, u binárních je to o velikosti atomu a elektronegativitě, kde ta síla klesá v řadě HI>HBr>HCl>HF (dá se to vyčíst i z disociačních konstant). Jenže mě to přijde jako blbost. Copak kyselina jodovodíková vytěsní chlorovodíkovou z její soli? To se děje spíš naopak ne? Jak to, že tedy slabší chlorovodíková vytěsní z jodidu silnější jodovodíkovou? A když bych to měl poté porovnat podle disociačních konstant, tak všechny halogenvodíkové kyseliny by vytěsňovali ze síranů H2SO4 a z dusičnanů HNO3. Uvedu znovu jodovodíkovou kyselinu jako příklad. Kyselina sírová vytěsňuje kyselinu jodovodíkovou z jodidů (to samé dusičná) - přitom by ta jodovodíková měla být silnější kyselina ne? Jak to vlastně je?
Offline
- (téma jako vyřešené označil(a) Bedlasky)
#2 27. 02. 2016 23:16 — Editoval houbar (27. 02. 2016 23:17)
Re: Vytěsňovací reakce
↑ Bedlasky:
Zdravím.
Důležité je si uvědomit, že v roztoku neexistuje jediná molekula soli. Rozpouštění pevných solí je doprovázeno jejich úplnou disociací na kation a anion. Když do roztoku K2SO4 naleju HCl, nestane se z chemického hlediska nic. Jediná věc, která by se mohla stát: při nízkém pH (vysoké koncentraci kyseliny) by se mohl 
anion naprotonovat na 
anion.
Obdobně se nic nestane, když do roztoku KCl naleju H2SO4.
Doučím M, Ch v okolí Pardubic
Press any key to continue. Alt + F4?
Offline
#3 28. 02. 2016 01:08
Re: Vytěsňovací reakce
↑ houbar:
Děkuji za odpověď. Jen bych se ještě chtěl zeptat, jak je to s tou sílou kyselin, jak jsem psal výše. Jodovodíková kyselina má pKs -10 a chlorovodíková -8, jodovodíková by měla být silnější, přesto ji chlorovodíková vytěsňuje z jejích solí. Proč?
Offline
#4 28. 02. 2016 09:32
Re: Vytěsňovací reakce
↑ Bedlasky:
Vytěsňování kyselin ze solí nezáleží jen na síle kyselin, ale i na rozpustnosti solí, těkavosti kyselin a koncentračních rovnováhách. Jako příklad je možné uvézt třeba systém CaCl2/CO2:
Velmi slabá H2CO3 bude srážet málo rozpustný CACO3 z roztoku CaCl2. Poklesem pH z roztoku vymizí ion CO3-- a srážení nejen přestane, ale i vymizí i minimální rovnovážná koncentrace CO3-- nad sraženinou a sraženina CaCO3 se bude rozpouštět. Zaváděním CO2 do roztoku CaCl2 tedy povede k tomu, že v roztoku vznikne rovnováha iontů Ca++, HCO3-, Cl- a H+ při pH přibližně 4 až 5.
Využívá se toho třeba v analytické chemii při dělení kationtů. Na příklad prvky IIa skupiny se srážejí sulfanem z kyselého prostředí, protože mají sulfidy s vysokým pKs. Prvky IIb skupiny se srážejí (NH4)2S, protože v důsledku nižšího pKs by se v kyselém prostředí rozpouštěly.
Na příklad HClO4 je možné z jejich solí vytěsnit podstatné slabší H2SO4 tak, že těkavější HClO4 oddestilováváme z reakční směsi.
Offline