#1 25. 09. 2016 14:43 — Editoval Bedlasky (25. 09. 2016 14:44)
Vodíkové můstky
Zdravím. Právě bereme ve škole mezimolekulové síly a zaráží mě jedna věc.
Podle teorie kyselin a zásad silná kyselina ve vodě plně disociuje. Tedy kupříkladu takový chlorovodík.
Nicméně podle toho co nás učili, by měly molekuly chlorovodíku mezi sebou a mezi atomy vody tvořit vodíkové můstky - nicméně, jestliže se ve vodě takto rozkládá na ionty, pak by se mělo jednat o interakci vody s ionty ne?
S tím pak souvisí další věc. Učili nás, že voda může být kapalná díky vodíkovým můstkům. Proč tomu tak ale není i u dalších podobných sloučenin (HF, HCl, HBr, NH3)?
Dále by mě pak zajímalo, proč je třeba tetrachlormethan nepolárním rozpouštědlem, přesto že vazba mezi chlorem a uhlíkem je polární. Dočetl jsem se, že je to způsobeno tetraedrickým uspořádáním molekuly, nicméně dá se vysvětlit, proč zrovna toto uspořádání z něj dělá nepolární látku?
A jen ještě poslední věc. Ohledně rozpouštění fluorovodíku ve vodě. Dočetl jsem se, že je slabá kyselina, protože ve vodě neúplně disociuje, což je způsobeno vysokou afinitou fluoru k vodíku. Je to pravda?
Díky za případné odpovědi :).
Offline
- (téma jako vyřešené označil(a) Bedlasky)
#2 25. 09. 2016 20:03
Re: Vodíkové můstky
Začnu odprostřed:
Polarita molekuly je vektorovým součtem dipólových momentů jednotlivých vazeb. Pokud jsou polární vazby uspořádány symetricky kolem centrálního atomu, vzájemně se kompenzují a molekula jako celek je nepolární. To je případ i řady dalších molekul, třeba CO2.
I chlorovodík v kapalném stavu tvoří vodíkové můstky. Ale vzhledem k menší polaritě vazby jsou slabé. Naproti tomu HF tvoří podstatně pevnější vodíkové můstky. Body varu halogenvodíků od HF po HI jsou
19,5; -84,2; -67,1; -35,1. NH3 -34°; PH3 -87,7.
Kyslík ve vodě díky své elektronegativitě tvoří jednak silnější vodíkové můstky a součásně jich může vytvořit molekula víc současně. Proto také voda v kapalném stavu tvoří složitější struktury, než třeba fluorovodík.
Pokud se týká disociačních schopností halogenvodíkových kyselin, ta závisí vedle iontovosti vazby i na velikosti a polarizovatelnosti vazebných partnerů. U HF jde o silně polární vazbu (uvádí se iontovost asi 55%), ale oba atomy jsou velmi malé a prakticky nepolarizovatelné. Malý kovalentní poloměr obou atomů znamená velkou pevnost vazby a prakticky nepolarizovatelné atomy omezují vliv polárních rozpouštědel. S růstem velikosti atomu halogenu klesá pevnost vazby a současně roste jeho polarizovatelnost. Působení polárních molekul rozpouštědla indukčním efektem posouvá hustotu elektromů a dál oslabuje vazbu halogen-vodík, takže dojde k disociaci. Následně jsou oba ionty solvatovány molekulami rozpouštědla.
Offline
#4 27. 09. 2016 23:30
Re: Vodíkové můstky
↑ Bedlasky:
Zdravím v tématu,
k dalšímu studiu doporučuju Lewisovu teorii kyselin a bazí, obzvláště ty pasáže o měkkosti a tvrdosti iontů... :-)
Doučím M, Ch v okolí Pardubic
Press any key to continue. Alt + F4?
Offline