Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
Můžete mi prosím objasnit, jak funguje hybridizace a konkrétně hybridizace H2O?
napsal jsem si vše potřebné:
8O: [2Ne] 2s2 2p4
8O*: Tady tomu nerozumím, přece vždy jedna šipečka (elektron) z 2s2 se přesune do vedlejšího orbitalu 2p6, v tomto případě 2p4, ne? Na netu to ukazují tak, že i přesto zbyde jen Sp3 a neví proč.,
http://canov.jergym.cz/orbital/orbit/h2o.htm
Proč nebude 2sp5? Kam zmizí ty dva elektrony? Moc tomu nerozumím, děkuji
Offline
To samé u NH3: Je to sp3 hybridizace, ale proč?
http://canov.jergym.cz/orbital/orbit/nh3.htm
Tady jde vidět, že vše je mi do 7N: [2Ne] 2s2 3p3 jasné, i s tím určením šipek
To bude 2s2 3p6
↑↓ ↑ ↑ ↑
No a když dojde k hybridizaci, a udělám si ještě elektronovou konfiguraci vodíku, což je 1H: 1s, a vodíky jsou tři, tak asi budou chtít 3 elektrony (šipečky)
Jenže tam šipky v tomto případě zase zůstávají a u vody odcházeli pryč k těm dvěma vodíkům (H2O ... proč to tady je zase tak že u NH3 nejdou ty tři šipky k třem vodíkum NH3, přitom by ale zase nesedělo Sp3 hybridizace, protože kdyby zmizely tři šipky s posunutím šipky z sp2 do sp3, tak by to pak bylo sp1 kdyby odešly ty tři šipky (elektrony) k těm 3 vodíkům, což je blbost!
jak to tedy je? děkuji
Offline
Chápu princip ale pak jak je to tam s těmi šipkami dohromady s druhým prvkem, úplně se ztrácím... Třeba i zde vůbec po excitovaném stavu nevím, co se děje mezi Borem a Fluorem, tam cosi je pospojovaného a ty šipky nesedí, takže vlastně nevím, co se děje...
http://canov.jergym.cz/orbital/orbit/bf3.htm
Offline
↑ DTBChemie:
Ty rámečky, spojené čarou se "spojí" v jeden a budou v nich dvě šipky, , tedy elektronový pár, a tím vznikne vazba. Chemická vazba tedy vzniká průnikem dvou orbitalů, kdy každý z nich pochází od jiného atomu. Takto vzniklý elektronový pár - dvě šipky opačného směru - je sdílený oběma atomy. Jsou dvě možnosti, jak taková vazba může vzniknout:
buď každý atom poskytne jeden orbital s jedním elektronem a vznikne vazebný orbital s elektronovým párem, nebo každý z obou atomů poskytne orbital, ale jeden z atomů poskytne prázdný orbital a druhý atom poskytne orbital s elektronovým párem. Mluvíme o koordinační vazbě nebo vazbě typu donor-akceptor.
Když se podíváš na konfiguraci fluoru ve druhém oddílu tabulky, má atom fluory tři orbitaly obsazené elektronovými páry a čtvrtý orbital je obsazený jedním elektronem. Při reakci se silně elektropozitivním atomem , třeba sodíkem, převezme atom fluoru jeho elektron a vznikne fluoridový anion F- a sodíkováý kation Na+.
Nyní postoupíme ke třetímu oddílu tabulky, kde je excitovaný stav atomu boru. Tři orbitaly mají po jednom elektronu, čtvrtý orbital je prázdný. Na tři orbitaly, obsazené jedním elektronem se naváží 3 atomy fluoru a vzniklé sdílené elektronové páry vytvoří tři vazby v molekule BF3. Čtvrtý orbital atomu boru stále zůstává prázdný. Nyní se v blízkém okolí této molekuly vyskytne fluoridový anion F-, který má záporný náboj a valenční sféru obsazenou čtyřmi elektronovými páry (= oktet, stabilní stav). Ten jeden ze svých elektronových párů poskytne k vytvoření čtvrté vazby s prázdným orbitalem boru a vznikne tetrafluoridoboritanový anion BF4(-).
Tohle je teorie chemické vazby. Podrobněji a přesněji ji řeší teorie molekulových orbitalů MO. Vytvořením vazeb může dojít i k hybridizaci (= sjednocení) atomových orbitalů konkrétního atomu. Orbitaly se stanou rovnocenné energeticky i tvarově a významně se tím ovlivní tvar a některé vlastnosti molekuly - metoda VSEPR.
Offline