Matematické Fórum
Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
#1 23. 07. 2017 05:00
Antihmota a pozorovanie planet
Zdravim,
1. vie mi niekto vysvetlit ci samotne castice s anticasticami maju nieco spolocne alebo maju len podobne nazvy? Napr. Proton a pozitron? Preco su to anticastice? Maju ich kvarky ine hodnoty energie alebo v com to tkvie?
2. Vysvetli mi niekto ako je mozne pozorovat vzdialene galaxie miliony svetelnych rokov? Myslim to tak ze mam pred sebou galaxiu, ako teraz mozem vidiet tu za nou adalsiu za nou? Predsa ked mam pred sebou bytovku tak nech robim co robim neuvidim co je dalej.
Dakujem
Offline
#2 23. 07. 2017 11:35
Re: Antihmota a pozorovanie planet
↑ crank139: Ahoj, ku bodu 2) gravitačnou šošovkou by sme videli veci aj za bytovkou,
pozri niečo aj tu https://www.svethardware.cz/hubble-vyuz … smir/42786
Offline
#4 23. 07. 2017 22:12
- Ferdish
- Zablokovaný
- Příspěvky: 4173
- Škola: PF UPJŠ (2013), ÚEF SAV (2017)
- Pozice: vedecký pracovník
- Reputace: 81
Re: Antihmota a pozorovanie planet
↑ crank139:
Tak novinka ako novinka...záleží od uhla pohľadu.
Ako prvý, kto tento jav prvýkrát spomenul, bol sovietsky fyzik Orest Khvolson v polovici 20. rokov 20. storočia.
Podrobne ho však opísal až Einstein, ktorý vychádzal z ohybu svetla v blízkosti veľmi hmotných objektov, tak ako to predpovedá všeobecná teória relativity.
Avšak prvé pozorovanie objektu s využitím javu gravitačnej šošovky je datované až v roku 1979.
Offline
#5 24. 07. 2017 21:32
Re: Antihmota a pozorovanie planet
↑ crank139:
K tou bodu 1). Ano, mají něco společné (jen malá poznámka, antičástice k protonu je antiproton a pozitron je antičásticí k elektronu). Jde o stavbu částic podle standardního modelu. Za antičástici považujeme, pokud se vůči té původní skládá z duálních kvarků (up-down, bottom-top, charm-strange). Částice s antičásticí mají tendenci zpravidla velmi silně interagovat pomocí tzv. silné interakce, proto pozorujeme typicky jen jednu z dvojce, která zůstala v přírodě "v přesile". Nicméně po určitý čas antičástice neustále vznikají a zanikají. Nejběžnějším příkladem je reakce v jádru atomu kdy proton se přemění na neutron a uvolní se při tom jeden pozitron s vysokou energií. Pokud je energie dost velká, má pozitron slušnou šanci, aby "protuneloval" z jádra pryč. Jedná se o pravděpodobnostní jev, který je pozorován jako záření beta plus.
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99em … _beta_plus
1 + 1 = 1 + 1
... a nebo taky ne
Offline