Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit

Dobrý den, chtěl bych požádat o radu s řešením několika příkladů. Předem děkuji za pomoc s řešením.
1)Osvětlovací těleso tíže 5kp je zavěšené v jednom bodě na třech stejně dlouhých závěsech ve vrcholech rovnostranného trojúhelníku se stranou o délce 60cm, ve vzdálenosti 1m od stropu. Jakou silou jsou napínané jednotlivé závěsy? (správné řešení 3.06kp)
2)Na niti s délkou l je zavěšena koule s velmi malým poloměrem. Jakou rychlost ve vodorovném směru je třeba udělit kouli, aby se dostala až do své nejvyšší polohy? (řešení:
)
Jak jsem řešil:
1)Představil jsem si osvětlovací těleso visící na trojbokém jehlanu ABCZ výšky 1m , podstavou je trojúhelník ABC na rovině stropu. Rozhodl jsem se rozložit tíhu tělesa v rovině ATZ mezi závěs AZ a imaginární závěs IT (jeho napětí se rozdělí mezi CZ a BZ).
Potom jsem řešil pomocí sinové a kosinové věty (rozklad síly na rovnoběžník), ale správného výsledku jsem se nedobral.
2)V každém bodě opisované půl-kružnice kuličku zpomaluje tečná (ke kružnici) složka g, tj.
pro každý bod i půl-kružnice , pokus se složí tečné složky všech bodů horní a dolní čtvrtiny půl-kružnice je možné považovat
. V nejnižší pozici je
, v pozici "3 hodiny" je
a v nejvyšší pozici je
. potom platí:

a z výše zmíněného:
Pokud se snažím t vyjádřit jako:
nevím jak eliminovat 
Offline
↑ comantelix:
Zdravím.
K druhému příkladu bych řekl:
- v horní poloze musí mít kulička nejméně takovou rychlost, aby se její odstředivé zrychlení a gravitační zrychlení právě vyrušilo,
- hledanou rychlost kuličky v dolní poloze pak určit jednoduše pomocí zákona zachování mechanické energie.
Offline

↑ Jj:
Děkuji za rychlou odpověď. Vaše řešení je nepoměrně jednodušší a funkční.
(pro případné čtenáře vlákna:




)
Offline
↑ comantelix:
K tomu prvnímu příkladu. Jsem si celkem jistý, že udávaný výsledek není správně. Dvěma nezávislými postupy mi vyšlo asi 1,764 kp. I vzhledem k té geometrii je ta udávaná síla kravsky velká, člověk by nečekal o moc větší výsledek, než je třetina tíhové síly.
První způsob je dopočítání toho tvého (vše co je na papíře je správně), druhý způsob je elegantnější a rychlejší a opírá se také o zákon zachování energie. Je to tzv. princip virtuální práce, spočítá v tom, že si představíš, že těleso kleslo o nějakou malou vzdálenost
, takže tíhová síla vykoná práci
. Tato práce musí být stejná, jako práce
, kde T je napínací síla lana a ds vzdálenost, o kolik se lano prodlouží. Pak se úloha redukuje na nalezení vztahu mezi dv a ds. Umět derivovat je možná vhodné, ale ne nutné - stačí si uvědomit, že si představuju malý posun a členy
a
budou zanedbatelné.
Offline

↑ LukasM:
↑ Jj:
Díky, druhý způsob řešení je skutečně rychlejší a dosud jsem ho neznal.
O knize, ze které příklady pocházejí (Dionýs Ilkovič - Fyzika) jsem nabyl pochybností když jsem se dostal k dalším příkladům, u kterých jsem si jist že je buď chybné "správné řešení" nebo je chyba v zadání (nesrozumitelnost).
Například úloha :
V čase
bylo vyhozeno svisle vzhůru těleso rychlostí
. V čase
za ním bylo vyhozeno druhé těleso stejnou rychlostí.
Určete čas a výšku kdy se tělesa srazí. "Správné řešení": 
Řešil jsem:
čas výstupu do max. výšky tělesa 1 = 
max. výška = 
existují tři možnosti:
A)
B)
C)
A)


Vzhledem k tomu, že ze zadání plyne, že "správné řešení" udává obecné vzorce je pravdivost "správných řešení" diskutabilní.
Offline
↑ comantelix:
Možná přehledněji:
Chyba - skryto. Viz ↑ Jj:
Offline

↑ Jj:
Děkuji, bez Vás bych si ani nevšiml, že moje rovnice není úplně špatně ( zapomněl jsem dosadit za
). Nerozumím však levé straně Vaší rovnice a tomu jak je zajištěno, aby nevykazovala zápornou vzdálenost.
Offline
↑ comantelix:
Teď si uvědomuju, že tady ↑ Jj: jsem "ujel". Podle zadání je zřejmě nutno počítat čas srážky od vyhození prvního tělesa, to zn. z rovnice
.
Teprve z ní myslím plyne čas srážky
, tj. shodně s Ilkovičem.
Offline

↑ Jj:
Děkuji za objasnění.
Offline

Děkuji, Vaše rady mi hodně pomohly. Chtěl bych Vás požádat o pomoc s ještě jednou úlohou (taktéž patří do mechaniky, proto nezakládám nové téma).
Úlohou je nalezení těžiště homogenního kužele o výšce
s kruhovou podstavou o poloměru
. S pomocí internetu jsem úlohu vyřešil (integrál znám jen přibližně osm dní, řešil jsem podle: Odkaz ). Principu řešení rozumím, ale výsledek
(soustava souřadnic má počátek ve středu podstavy) se mi zdá zvláštní neboť jsem měl za to, že těžnice trojúhelníka , který je řezem kužele v rovině vrcholu a libovolného průměru podstavy se vzájemně dělí v poměru 2:1 a tedy i těžnice z vrcholu do středu podstavy (předpokládám rotační kužel) je těžištěm takto rozdělena. Protože by se měla těžnice z vrcholu do středu podstavy shodovat s výškou, čekal bych těžiště
.
Offline
↑ comantelix:
Výsledek v/4 je správně. A ano, rozumím, že se to na první pohled může zdát podivné a člověk by čekal, že to bude jedna třetina, jako u trojúhelníku, který je řezem toho tělesa. Háček je v tom, že z obyčejných tenkých trojúhelníků ten kužel neposkládáš, ať je uděláš jakkoli tenké. Kdyby sis ten kužel postavil na podstavu a pak ho řezal třeba pořád na poloviny, jako se řeže dort, ani v limitě ty dílky nebudou trojúhelníkovité - při pohledu shora budou vždy vypadat jako "kousek dortu", tj jako kruhová výseč (resp. dvě výseče proti sobě). Zkrátka kdybys takový dílek z kužele vyndal, tak bys zjistil, že sice z boku vypadá jako trojúhelník, ale ten nemá všude stejnou tloušťku. Na jeho okraji (dále od osy) je více materiálu - a co je dál od osy, to je níž.
Offline

↑ LukasM:
Aha, takže postup s integrály řeší nestejnou tloušťku řezů.
Offline