Zdravím.
Nedávno jsem se zabýval rozpouštěním mědi v koncentrované H2SO4. Dočetl jsem se, že kromě síranu měďnatého, oxidu siřičitého a vody při této reakci vznikají mimo jiné i sulfidy a oxidy mědi (zejména měďnaté). Tak jsem se podivil, jak je možné, že se oxid měďnatý nerozpustí v kyselině sírové. O kus níže jsem se dočetl, že je to způsobeno absencí H3O+ v konc. H2SO4 (přesněji nad 96% koncentraci). Znamená to tedy, že zde dochází k autoprotolýze H2SO4? Proč zde ovšem nedochází ke vzniku H3O+ s těmi 4% vody? Bohužel jsem odpověď na tuto otázku nedokázal nikde dohledat.
Zdroj: http://pubs.sciepub.com/wjce/2/2/1/
Offline
↑ Bedlasky:
Klikorka uvádí autodisociační reakci 2H2SO4 = H3SO4(+) + HSO4(-). V táto souvislosti je zajímavá i křivka vzrůstu měrné vodivosti H2SO4 v závislosti na jejím hmotnostním zlomku, kterou uvádí Remy. Ta zprvu strmě roste. Od 93% mírně klesá do hodnoty asi 85% H2SO4 a dál pak opět strmě roste až do hmotnostního zlomku okolo 30%, Dál už se projevuje pokles vodivosti, kdy růst disociace do druhého stupně nestačí vyrovnat pokles koncentrace. Remy kromě toho uvádí i diagram bodu tuhnutí soustavy SO3 - H2O. Podle něj je při cca 70% SO3 bod tuhnutí téměř stejný jako u čisté H2SO4 (asi 81% SO3). Těch 70% odpovídá monohydrátu,
Takže bych to viděl tak, že čistá H2SO4 podléhá autodisociaci Podle rovnice nahoře. Zvyšování koncentrace vody vede k potlačování autodisociace, vzniku hydrátu nedisociované H2SO4 a teprve pak k disociaci za vzniku H3O+. Oba pochody se vzájemně poněkud překrývají.
Offline