Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Zdravím.
Chtěl jsem se zeptat, jak vypočítat objem roztoku, který obsahuje dvě a více různých látek. Například, pokud sliji dohromady 100 ml 38% HCl a 200 ml 65% HNO3. Hmotnost výsledného roztoku bude stejná, oba roztoky však mají jinou hustotu, výsledná hustota tedy bude ležet někde mezi nimi. A tím pádem se změní i objem. Ale jak? Nikde jsem žádný vztah pro výpočet nenašel. Ve škole jsem se dozvěděl, že se to moc nepočítá - ale mě by to stejně zajímalo. Existuje nějaký vztah nebo směšovací rovnice pro tento případ?
Offline
↑ Bedlasky:
Zdravím
je třeba vědět něco o parciálních molárních objemech.
Zadefinujme si veličinu, které budeme říkat parciální molární objem. Bude to změna objemu směsi o nějakém složení, když do ní přidám jeden mol čisté látky. Té směsi musí být strašně moc, aby se její složení přidáním jednoho molu látky nezměnilo.
Platí tedy něco jako:
S tímhle vztahem ale nic nespočítáme pořádně. Je třeba se vrhnout do diferenciálního počtu:
Objemy (nebo hustoty roztoků) v závislosti na složení jsou reprezentovány nějakými funkcemi typu
kde je molární zlomek látky i, V je objem roztoku. Tyhle funkce jsou empirické, nemají žádný fyzikálně-chemický základ, akorát dobře popisují naše křivky.
Pokud danou funkci zderivuju, dostanu parciální molární objem látky i, tedy změnu objemu směsi po přidání 1 molu látky do ní.
Příklad:
Objem směsi, která obsahuje 1000g vody a nějaký ethanol, je v určitém intervalu x dán rovnicí:
kde n je látkové množství ethanolu ve směsi
Parciální objem ethanolu je pak dán jako derivace předchozí funkce podle n:
Obráceně: pokud znám parciální molární objemy pro jednotlivé koncentrace, můžu z nich přímo vypočítat objemy roztoků a ani k tomu nepotřebuju umět derivovat.
Offline
↑ Bedlasky:
Trochu jsem se spletl, po editaci by to mělo být OK
Offline
↑ Bedlasky: Ahoj , v tejto tabulke čo nám poskytol kolega houbar :-)
by mohli byť zakomponované objemové zmeny pri zmiešavaní rôznych látok
http://www.chemie.utb.cz/rvicha/Sac/pics/vsepr.jpg
Offline
↑ Bedlasky: Ahoj, no veď práve, keď zmiešame 5000 guličiek s ďalšími 5000 guličkami rovnakého rozmeru môžme povedať, že Vcelk = dvojnásobok.
Ale keď pridáme 5000 tetraédrov tak už to nebude objemová adícia.
Výsledný objem bude inakší a závislý teda na tvare.
Možno by nejakí šikovní matematici vedeli namiešať kombinácie zmesí rôznych tvarov, aby sme dostali tie polynómy objemovej zmeny čo nám poskytol kolega houbar :-)
Offline
↑ pietro:
Nejde ale jen o tvar, ale i o velikost, o typ atomů, jejich elektronegativity, dipólové (nebo i kvadrupólové) momenty látek, ...
Jinými slovy, nelze se na molekuly dívat jako na kuličky. Krom tvaru molekul to závisí na spoustě dalších faktorů.
A ty polynomy jsou empiricky sestavené formou "tak aby to vyšlo", protože propočítat mísení takových systémů by zabralo strašně moc výpočetního času.
Offline
↑ houbar: Ahoj, máš pravdu, myslím že aj na rozpúšťanie (zmiešavanie) sa treba pozerať ako na
určitý druh chemickej reakcie, interakcie molekúl. Vznik iónov, vznik vodíkových väzieb, drobné prieniky orbitálov
vznik klastrov a to všetko na tepelnom pozadí. Určite by sa dali odhadnúť partičné funkcie a následne rovnovážne konštanty dejov.
Offline
Stránky: 1