Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑ Batman23:
Zdravím. Z uvedeného moc nechytám, o co jde. Ale řekl bych, že má-li jít o aritmetický průměr, pak se má dělit dvěma. Netuším, zda dvě měření mohou splnit jeho účel.
Offline
Mám 10x měřit délku metrem, ale naměřil jsem pouze 2x, kdybych součet dělil 2 (to je ten ar.pr.) tak by pak nejistota byla 0%, ale ta systématická chyba se někde musí projevit, ale když to vydělím 10 ( ar.pr. max poctu měření) tak by to nejistotu měření ovlivnilo třeba o 60% i směrodatnou odchylku by to ovlivnilu a koncové číslo by také vyšlo zvláštně
N l/m
1. 2,935
2. 2,935
3. -
4. -
5. -
6. -
7. -
8. -
9. -
10. -
S. 5,87
A. 0,587
A kdybych to dělal normálné tak A bude 0,2935, ale pořád nevím, jak by se tam ta chyba projevila
Offline
↑ Batman23:
Tyto věci jsem sice měl ve škole tak před padesáti roky, ale řekl bych, že pro zjištění aritmetického průměru měření je třeba dělit počtem měření (proč dělit 10, proč ne třeba 157?). Jinak určitě dostanete zvláštní výsledek, tím zvláštnější, jak podivnějším číslem budete dělit.
Pokud měříte známou délku, můžete zjistit třeba systematickou chybu způsobenou nesprávným dělením měřítka, průhybem měřícího pásma, protažením pásma a kdoví čím. Řekl bych, že dvě měření nevypoví nic.
Ovšem jak jsem uvedl, už jsem zas o 50 let starší a nic chytrého v těchto otázkách neporadím.
Offline
↑ Jj: Normálně bych to taky dělil 2, ale když jsem to tak udělal, tak mi do hodnocení napsala, že počítám se systématickou chybou, ale když budoi pouze 2 měření tak se tam chyba neprojeví, a když budu dělit počtem kolikrát jsem ti podle zadání naměřit měl tak se projeví kolem 60%😂
Offline
↑ Batman23:
Bohužel nevidím možnost, jak bych mohl pomoci. Předpokládejme, že se zapojí ještě někdo další.
Edit: Ještě jen dodám - měřte 10x jak máte předepsáno a dělte deseti. Jinak je to podle mě docela k ničemu. Aritmetický průměr je nejpravděpodobnější výsledek, eliminuje náhodné chyby měření (bez nich se měřit nedá).
Offline
↑ Batman23:
Zdravím,
skutečně si myslíš, že je aritmet.prùměr dvou shodných čísel 2,935 roven 0,587?
Offline
Podle mě je problém spíš v tom, že to nějak špatně měříš, než počítáš.
Systematickou chybu (stálou, konstantní, deterministickou, to je jedno jak se to nazve) nám žádná statistika neodhalí. Když budeš mít špatný metr (třeba bude v palcích, namísto milimetrů) tak můžeš měřit třeba tisíckrát a stejně to bude pořád chybně.
Statistika nám dokáže nějak zlepšit jen náhodné chyby - a to ještě jen za příznivých okolností. Nicméně, pokud máš dva výsledky, a oba stejné, tak se s nějakou statistikou nemusíš ani zdržovat. Z toho nic užitečného nevyjde. A pokud budeš mít 10 výsledků, a všechny stejné, platí to samé.
Jak se říká, "z hovna bič neupleteš". Pokud čekáš, že existuje nějaký zázračný postup, jak se ke správně naměřeným hodnotám dobrat aniž bys je musel měřit, budeš asi zklamaný...
A dosazovat do vzorce pro průměr za to N "počet hodnot, které jsem měl za úkol stihnout" je samozřejmě úplná pitomost.
Offline
↑ MichalAld: ↑ Al1: Vím, že si to není rovno a myslel jsem si, že dosazování N hodnot, které jsem měl naměřit je blbost. Ale co jiného mám udělat. Vše jsem měl dobře, jediné co bylo špatně bylo to, že jsem naměřil 2 a né 10 hodnot. Do hodnocení jsem dostal 2 a to, že mé měření je zatíženo systématickou chybou, tak nevím co s tím.
Offline
Á, už jsem to pochopil tady je ta systématická chyba: „Použijeme-li např. k měření tíhového zrychlení kyvadlo,
zpravidla při řešení pohybové rovnice nahradíme sinϕ ≈ ϕ, což lze provést jen
pro ϕ → 0. Při nenulové amplitudě ϕ0 bude doba kyvu poněkud delší (pro
ϕ0 = 5◦ asi o 0,1 %).”
Offline