Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím
Potřebuji pomoc s laboratorní prací do fyziky. Jsem ve 3. ročníku na průmyslové škole. Zde je popis zadání
Závislost doby kmitu pružiny na hmotnosti zavěšeného tělesa.
1.
a) změř dobu 10 kmitů tělesa známé hmotnosti zavěšeného na pružině (uveď tuto hmotnost),
b) toto měření proved celkem pětkrát, hodnoty zapiš do tabulky,
c) ke každému měření vypočítej dobu jednoho kmitu a aritmetický průměr hodnot,
d) výše uvedený postup proved pro tři různé hmotnosti závaží zavěšených na pružině,
2. Určení tuhosti pružiny z doby kmitu pružiny (dynamická metoda).
a) ke každé hodnotě doby kmitu pružiny s tělesem příslušné hmotnosti vypočítej hodnotu tuhosti pružiny (uveď použitý vztah),
b) vypočítej střední hodnotu tuhosti pružiny pro každou hmotnost tělesa,
c) z těchto tří hodnot vypočítej celkovou střední hodnotu tuhosti pružiny, absolutní a relativní odchylku.
3. Určení tuhosti pružiny z prodloužení pružiny (statická metoda).
a) změř hodnotu prodloužení pružiny při zatížení tělesem známé hmotnosti,
b) proveď toto měření pro tři různé hmotnosti těles, hodnoty zapiš do tabulky,
c) ke každé hodnotě prodloužení a příslušné hmotnosti tělesa vypočítej hodnotu tuhosti pružiny (uveď použitý vztah),
d) z těchto tří hodnot vypočítej celkovou střední hodnotu tuhosti pružiny, absolutní a relativní odchylku.
Zde přikládám vypracovanou laboratorku, nevím si rady s výpočtem absolutní odchylky tuhosti pružiny a také při porvnání hodnot tuhosti pružiny vypočítané dvěma způsoby mi výsledky příjdou moc odlišné. Předem děkuji za rady a odhalené problémy. Laboratorka
Zde přikládám obrázky
Offline
↑ g00die:
Zdravím,
mám problém se stažením Tvého souboru - nemáš možnost převest ho do pdf nebo umístit náhled jako obrázek/y (tlačítko "Upload obrázku" pod zprávou? Děkuji.
Offline
↑ g00die:
děkuji,
Vzorce pro tuhost jsou v pořádku - jsou z metodiky k laborce - tak?
Proč je v první metodice hmotnost m=0,8 nebo 2,3 (jaké jsou to jednotky?). To není v pořádku, hmotnost má být v kg (tedy 0,08 kg apod.)
Potom bude změna výsledků měření a hodnoty tuhosti pružiny pro 1. metodu a bude se lišit od 2. metody výrazně.
Malé závaží - nevím, proč jsou hodnoty tak odchylné. Možné důvody:
- nepřesný odečet při měření času, (10T tedy 10 kyvů jste počítali nahlas?)
- v případě větších závaží chování pružíny mohlo se posunout trochu mímo Hookeuv zákon - vy ovšem předpokladate plně podle Hookeuv zakon, jinak by ten výpočet nebylo možné provést. To je jen mé zdůvodnění),
- pokud je závaží i velikostně odlišné, mohl se projevit větší odpor vzduchu.
Ale ten rozdíl pro malé závaží je opravdu velký. Snad ještě někdo z kolegů zhodnotí.
--------------------------------------------------
Doplnila jsem postup výpočtu - viz obrázek
Střední hodnota tuhosti se výpočet jako průměr 3 průměrných hodnot.
Pro výpočet absolutní odchylky nejdřív vypočteš odchýlku každého měření od průměru, bereš absolutní hodnotu této odchylky (tedy vždy s plusem). Výpočet můžeš doplnit přímo do tabulky. Potom všechny absolutní odchylky sečteš a poděliš počtem měření (15). Tento výpočet je trochu zjednodušený, ale zřejmě takový vzorec máte uveden v metodice - je tak?
Výpočet relativní odchylky - dle vzorce (podělit průměrem).
Je to tak srozumitelné?
Práce je jinak upravena pěkně, jen ještě drobnost: pokud jste počítali dobu kmitu s přesnosti na pozici za čárkou (máš v tabulce 6,9 nebo 7,1), potom i u čísla 7 má být 7,0.
Stačí tak na úvod? Děkuji.
Offline
↑ jelena: Jsem to ale blbec ještě že jste mi to řekla stím převodem. Vše jsem upravil a ted vychází art. průměr k1=1,9,k2=4,7k3=4,9 Hlavně mi vrtá hlavou jestli je možné aby těleso o m=180 g a těleso o m=230g mělo vpodstatě stejnou tuhost a kmitalo na pružině po dobu 10T stejnou dobu je to možné? A odchylka je nyní ještě vetší tak nevim kde je problém.
U toho vašeho obrázku jen nechápu kde jste vzala hodnoty 5,4 a 5,7?
Jinak moc děkuji za důkladný rozbor :)
Offline
↑ g00die:
není za co.
Tuhost pružiny je vlastnost pružiny, tedy z každého měření by měla vycházet zhruba stejná hodnota (nezáleží na závaží nebo na době kmitu, ale jen na poměru (hmotnost/doba kmitu) nebo (hmotnost/protažení)).
Ještě jeden důvod odchylky pro malé závaží - v žádném výpočtu nepočítáme s vlastní hmotnosti průžiny, u větších závaží se to více ztratí, u malých závaží na to ohled také nebereme, ale za malé závaží se hmotnost pružiny neschová.
5,4 nebo 5,7 - to jsou jen příklady dosazování - jsou to hodnoty k_1, k_2 z první sady výpočtů. Takto se provede absolutní rozdíl mezi konkrétní hodnotou k_i a výpočteným průměrem.
Snad se na to podívá i někdo z kolegů (třeba vážený teoretický fyzik, jistě již také musel stanovit dobu kmitu :-) Děkuji.
Offline
↑ g00die:
Překontroluj, prosím, ještě jednou číselné výpočty pro metodiku (1) - myslím, že v zápisu máš posunutou čárku pro hmotnost (0,8), ale samotný výsledek výpočtu odpovídá hodnotě 0,08 (a u ostatních hmotností také). Je to tak?
Pokud už je všechno v pořádku, co se tyče výpočtu, relativní odchylku cca 35 % bych pro podmínky školní laboratoře považovala za přijatelnou. Řekla bych, že u malého závaži skutečně projevuje i nezapočtený vliv hmotnosti pružiny, u velkých odpor vzduchu.
Pokud by se na tuto práci podíval někdo z kolegů - opravdových fyziků, byla bych vděčná. Děkuji.
Offline
↑ g00die: děkuji.
přepočet pro (1) není OK. Zřejmě jsi od počátku měl dobré hodnoty výsledku, ale v zápisu chybně uvedeno 0,8 kg. Hodnoty musí zůstat původní - viz pro kontrolu od stroje. - 1. řádek výpočtu k_1.
V posledním sloupci (jak máš modrý kroužek) má být nebo (je to absolutní hodnota rozdílu jednotlivé hodnoty a průměru), záleží, zda ponechaš obecné označení x nebo konkrétní označení k.
Ještě pro pořádek:
- v prvním sloupci v názvu tabulky má být "číslo pokusu", až v druhém sloupci 10T,
- název prvního vzorce pod tabulkou "výpočet aritmetického průměru doby kmitání"
Offline
↑ g00die:
Měření metodou (1) pro první závaží bych považoval za hrubou chybu, které jste se při měření dopustili. Je jasné, že perioda kmitů pro takhle lehké závaží nemůže být větší, než pro závaží více než dvakrát těžší. Mohli jste třeba vzít jiné závaží, nebo něco takového. Pokud se potom opraví tvoje dosazovací chyby u druhých dvou závaží (tedy vynásobí se to tím pí, jak jsi napsal výše), vyjde tuhost někde mezi 15ti a 20ti N/m, což celkem sedí s výsledkem statické metody, pokud nebudeme počítat s hodnotou naměřenou pro lehké závaží - i tam mohlo dojít k hrubé chybě.
Např. pokud bude totiž tuhost pružiny dejme tomu 15N/m, pak se prodlouží o 2cm při zatížení závažím o hmotnosti 0,03 kg. Trojka vypadá skoro jako osmička, a já vím jak blbě se ze starších záváží čtou vyražené údaje (a vy jste závaží nepřevažovali). To je jen nápad co se taky může stát. Ale těžko na to teď přijdeme. Nicméně to nesedí s výsledkem dynamické metody, takže bych si osobně vsadil na dvě nezávislé hrubé chyby. Hmotnost pružiny by podle mně takový rozdíl neudělala, pokud to nebyla nějaká opravdu mastodontí pružina.
Jinak bych do té práce nepsal padesátkrát stejný vzorec, ani bych nepsal jak do něj dosazuju, ale napsal jen výsledky - pak se v tom dá líp vyznat. Možná vás to ale donutili udělat, nevím.
Offline
↑ LukasM:
Děkuji za rozbor.
Jak by jste mi poradil když ted u sebe nemám žádnou pružinu abych ty hodnoty mohl naměřit znovu? Hmotnosti určitě sedí, protože jsme je vážili na digitální váze. A ty výpočty po nás chce učitel. Děkuji
Offline
↑ LukasM: děkuji a zdravím :-)
Zde je zvlaštní, že malé závaží je zatíženo chybou jak v 1. metodě, tak i v 2. metodě (a ještě opačně co do odchylky hodnot od možného průměru). Pokud budu hledat chybu jen v samotném měření:
- v první metodě bych předpokladala chybu v odečtu času 10 kmitu (čas 10 kmitů cca 4 sekundy by byl hezký),
- v druhé metodě chybu při měření délky protažení (protažení v délce cca 4 cm by bylo hezké).
Takové fikce si ovšem nemůžeme dovolit - bylo by to neseriózní. V praxi bych to předělala celé, ve školním pokusu bych se pokusila o nějaký komentář. 2 chybné metody na jednom vzorku - to se mi nezdá.
Jinak je třeba uznat, že přístup kolegy ↑ g00die: je velice zodpovědný a plně dle místních pravidel, což se velmi cení.
Momentálně jsem si naplanovala něco jiného, tak se tomu budu věnovat, děkuji za případné náměty - nebo nemáte někdo pružinu?
EDIT: ještě o vlastním tlumení jsme nehovořili.
Offline
↑ g00die:
Nejde o čas, problém je v tom, že z těch dat už nic nového nevymyslíme. Chyby výpočtů jsou podchycené, měnít naměřené data nemá smysl, není to seriózní.
Kolega Lukáš M. je skoro profesionální fyzik, tedy jeho názor budeme s důvěrou akceptovat. Věřím, že ještě někdo z kolegů nahledne - ale spíš k otázce komentování výsledků, ne k předělání. Děkuji.
Pokud to tak bylo skutečně naměřeno, tak by se to mělo jen okomentovat. Prováděl stejný pokus i někdo ze spolužáků? Děkuji.
Offline
↑ jelena:, ↑ g00die:
Kde došlo k chybě můžeme jen hádat, ale těžko na to přijdeme. Mohlo by třeba být u prvního měření změřeno 20T, místo 10T, ale to je opět jen další nápad od boku. Tlumením bych se nazabývat, to by u jednotlivých závaží mělo být řádově stejné (a malé). Data co máme si ale navzájem odporují, takže bych opravdu hledal hrubé chyby.
↑ g00die:
Nezoufal bych že nemám pružinu, chyby se prostě stanou. Důležité je to, jak se k nim postavíš. Ideální by bylo přijít na to co se kde stalo špatně, napsat to do toho protokolu, okomentovat, zdůvodnit, zahodit data která jsou ovlivněna a k výpočtu použít ta zbylá. Doporučil bych si znovu v hlavě přehrát celé měření a zavzpomínat co se přesně dělo - použili jsme určitě stejné závaží jako jsme si zvážili, nebo jsme si mohli vzít omylem jiné, protože jsme měli na stole bordel? Použili jsme pokaždé stejnou pružinu, nebo jsme jich měli víc a mohli je splést (to mně napadlo když teď píšeš, že nemáš pružinY), atd.
Pokud se to nepovede, pak se nedá nic dělat, data měnit nemůžeme, naměřili jsme to tak. Já osobně (tj. kdyby to bylo moje měření) bych asi všechny hodnoty získané s nejlehčím závažím zahodil (resp. nechal je tam, ale nepočítal z nich ty průměry atd.) s odůvodněním, že to nesedí s ostatními měřeními, a došlo tedy nejspíše k hrubé chybě, kterou se nepodařilo odhalit (to je ale mimořádná varianta, když jsem měl praktika já, často vyšly blbosti, ale nikdy se nestalo, že bych nenašel nic na co by je šlo svést).
Je ale otázka, jestli z toho je potřeba dělat takovou kovbojku, když ve škole s měřením evidentně začínáte, takže by tu byla i varianta to prostě nechat být, a jen někde nakonec napsat, že je to nějaký divný. Na to už si musíš odpovědět sám, sám víš nejlíp co po vás chtějí.
Až se zítra vrátím domů, můžu se podívat na svůj protokol z podobného měření, třeba mně ještě něco napadne.
Jinak připomínka do budoucna - je dobré si všechny výsledky průběžně (tj. hned při měření) kontrolovat. Např. pokud mi perioda kyvů s lehkým zavažím vyjde menší než s dvojnásobným, je fajn všimnout si toho hned při měření a najít důvod. Pokud naměřím něco, z čeho mi vyjde že hustota vody je tuna/cm krychlový, je taky dobré si toho všimnout hned při měření. Pak se ti nebude tak často stávat, že budeš mít jen papír s divnými čísly, která už nemůžeš přeměřit (ale stejně se ti to někdy stane) :-)
↑ jelena:
Hehe, profesionální fyzik? Podívej se sem nebo sem, ono to s tou profesionalitou není tak horké. Naopak je potřeba mně brát s rezervou a spíš počkat, jestli se nevyjádří nějaký skutečný profesionální fyzik, jako právě medvidek nebo Pavel Brožek. Ale díky za kompliment :-)
Offline
↑ g00die:
Ano, to mně napadlo taky, problém je v tom, že byste to museli měřit u každého závaží jinak, a po přepočtu mi pak zas neseděly výsledky statické metody. Každopádně to máš napsané v úvodu té své práce. 1 perioda je doba, za kterou se pružina vrátí do stejného výchozího stavu. Pokud tedy začnu měřit dejme tomu v okamžiku, kdy je těleso nejvýše, pak za dobu T/2 se dostane úplně dolů, a za dobu 1T bude zpátky nahoře.
Na okraj: kdybys začal měřit v okamžiku, kdy těleso prochází rovnovážnou polohou, tak za dobu T/2 bude opět v rovnovážné poloze, ale bude mít opačnou rychlost než na začátku. Teprve za dobu 1T bude v rovnovážné poloze pohybujíc se stejným směrem jako prve (jinak by nám vycházela různá perioda podle toho kde bychom začali měřit). Jinými slovy, stejný výchozí stav není charakterizován jen polohou, ale i rychlostí tělesa.
Offline