Matematické Fórum

Myšlenka to je zajímavá, ale osobně se budu držet rad matematických a rady do života nechám na těch zkušenějších. Ostatně -- jsou věci, na které by si měl každý přijít sám.

Zdravím :-)

Kondr napsal(a):

Ostatně -- jsou věci, na které by si měl každý přijít sám.

no, abych přišla na to, že netuším, jak se provádí výmyk, ještě nemusím vyhazovat 500,- Kč za elektronickou přihlášku k přijímacímu řízení.

Olin napsal(a):

chce jít na matfyz, ale přitom položí 150 matematicky triviálních dotazů, tak bychom mu měli naznačit, že MFF asi pro něj nebude to pravé. Je to správná interpretace?

interpretace není správná, příspěvek nebyl psán pro nějaké zmoudření (a už vůbec ne vaše, kolegove :-)

Budoucí, současný a bývalý (tedy absolvent) matfyzu může, snad i musí povinně (alespoň občas) pokládat matematicky triviální (možná z pohledu nás, ostatních) dotaz. Dokonce váhám, nakolik standardní středoškolská příprava je ku prospěchu pro studenta matfyzu a zda mu trochu neubere z té správné hravosti s problémem. No snad ne, jak tady dokazujete, kolegove.

Asi proto matfyzy nepotřebují zjiš?ovat znalost standardní středoškolské matematiky -  MFF v Praze ani nezajiš?uje přijímací zkoušky a PřF Brno má test studijních předpokladů. A je zřejmě, že ani já jako příklad nezvolila přijímací řízení na MFF. Požadavky matfyzů ponechávám zcela stranou, neznám jejich důvody. A věřím, že znalosti uchazečů o studium na matematických oborech jsou nadprůměrné.

Ale mluvím o oborech, kde minimálně:
a) matematika je nástrojem, stejně tak jako řada dalších nástrojů (čtení, psaní, cizí řeč, kultura obecně a třeba počítačová kultura k tomu),
b) schopnost (vytvořena středoškolskou matematikou) zaměřena na formulaci problému a návrhu řešení pomocí standardních kroku, schopnost použit a případně ověřit krok, který se nějak vymyká standardu
atd…. 

Pokud 150 i více triviálních dotazů položí člověk v průběhu roku, třeba během soustavné přípravy na VŠ, je to naprosto v pořádku.

Pokud v posledním týdnu před přijímací zkouškou položí dotazy zarážející ani ne tak svoji trivialitou, jako důkazem, že základní středoškolská látka není ovládána, tak už je to na zvážení. Ale stále má možnost něco napravit během léta a prvních měsíců VŠ (když už se pro obor rozhodl) - optimista jsme, že?

Umíte mi ale vysvětlit, že na závěr 2. semestru VŠ se potýkám s člověkem, který(á) potřebuje vyšetřovat funkci, ale neupraví výraz ani nevyřeší kvadratickou nerovnici? A kdyby ten (ta) člověk byl jeden….

Možná si vzpomínate, že tady na foru byla hromádka zadání z využití derivací ve slovních úlohách. To, že bude potíž s derivováním, to bych nepovažovala za kritickou záležitost. Ale to, že u studentů informatiky nebyla vůle k formulaci problému, to bylo docela smutné zjištění.
 
Jen toto jsem  měla na mysli - že odvaha studovat ještě nestačí a poznámky typu „dosud jsem míjel(a) rovnice…“ nevyvolají žádné nadšení ke spolupráci s takovým tazatelem.

Nic, nebudeme ztracet čas podobnou tlacharnou, pochybuji, že takova debata někam povede.

-------
Požadavky VŠ, na které jsem se odkazala, považuji samozřejmě za triviální :-)

↑ jelena: Rozumím tomu, že je nepříjemné se dívat na někoho, kdo se šrotí k přijímačkám a nemá na to. Ještě horší je dívat se na někoho, kdo byl přijat a beznadějně s matikou bojuje. To jsem zažil na gymplu i na výšce. Ale je dost těžké odhadnout, jak to s těmi lidmi dopadne. Spolužačka, která na gymplu v prváku brečela kvůli matice (desítky hodin studia týdně a známka stále 4-) to v dalších ročnících vytáhla na 2-3, u maturity 1, další spolužák, co začínal někde kolem 4 byl před maturitou nejlepší ve třídě a dostal se do celostátního kola MO. Oproti tomu na VŠ většina z těch, co bojovali se Základy matmatiky apod. prohrála ... 

No a včil je tu dilema. Říct tomu člověku, že na to nemá, a odsoudit ho k doživotnímu pocitu "kdybych na tu informatiku býval šel, byl by ze mě teď druhý Knuth", nebo ho v tom podporovat a riskovat, že ho po prváku vyhodí a ztratí tak rok života. Zkrátka a? poradím jak poradím, bude mi to časem vyčítat.  Pokud si zvolí svou cestu sám, nebude mít pocit, že jsem mu já ublížil.

Neříkám, že je fajn ho nechat v nevědomosti. Jen bych mu neřekl "vzdej to", ani "bojuj". Spíš něco jako "počítáš s tím, že už v prvním semestru po tobě bude Klíma chtít definici grupy?"

Toliko můj pohled na věc.

Stručně a jasně, lidé by si měli uvědomit, jestli mají předpoklady a vůli ke studiu toho kterého oboru. Chápu to správně?

Nebo jsem zase úplně mimo? :-)

Výmyk je jednoduchej, i na visutý hrazdě :-))

↑ jelena:
> "Rozumím tomu, že bratr je dokonce starší??"
Ano, o 3 roky. Od jeho druhe tridy jsem mu pomahal delat ukoly z matematiky. Vzdycky me to bavilo. Ted uz na vejsce dela veci, kterejm nerozumim, takze smula.


↑ ttopi:
Ac jsem chodil do Sokola mnoho let, vymyk jsem vzdycky nesnasel. Zvlast ty nasledny rotace na ty hrazde. Motala se mi z toho hlava.

dobre citanie, ale tak clovek sa uci na vlastnych chybach a casto, aj ked chcete, mu jeho presvedcenie nevyvratite.. iba ak sa sam popali...