Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Dobrý den,
existuje nějaký jednoduchý způsob, jak z běžných vět elementární analýzy dokázat, že má-li funkce na intervalu nezáporné jednostranné derivace, je na něm neklesající? Důkaz, který mám, nevyžaduje nic než definici jednostranných derivací, ale je pro cílovou skupinu, tj. studenty, dosti komplikovaný. Předem děkuji.
Offline
↑ Bati: Ani jedno, spíše mě nenapadlo, že "nezáporné jednostranné derivace" bude někdo interpretovat jako "jednu nezápornou jednostrannou derivaci". Takže pro jistotu: má-li funkce na intervalu nezáporné OBĚ jednostranné derivace, je na něm neklesající.
Offline
↑ Cynyc:
Ok. Jako učitel bys to ale měl formulovat precizně. Neříkám, že to je nutně tvůj případ, ale na střední mě nejvíc vytáčeli vyučující, kteří dali nejednoznačný zadání příkladů a navíc očekávali že vždycky dostanou přesně to řešení, který měli někde na papíře předem napsaný.
K tvojí otázce: V podstatě se stačí podívat do důkazu věty o střední hodnotě a malinko ho poupravit. Proč? Pokud by daná funkce měla klasickou nezápornou derivaci, pak podle obyčejné věty o stř. hodnotě dostaneš pro lib. , odkud plyne monotonie. Ve skutečnosti by ti tady ale stačilo vědět, že existuje nějaké c, pro které leží mezi body a , protože oba jsou . Proč by takové c mělo existovat pro funkci, která má pouze jednostranné derivace je intuitivně vidět z grafu např. absolutní hodnoty. Abys to dokázal, stačí fakt jen zopakovat důkaz VoSH pomocí základního tvrzení, že spojitá funkce na uz. intervalu nabývá minima a maxima (spojitost samozřejmě máš).
Offline
↑ Bati: Jednostranné rozšíření Rolleovy resp. Lagrangeovy věty je triviální, to normálně vykládám. Problém není v jednostrannosti, ale v absenci předpokladu spojitosti, kterou "samozřejmě" nemám. Takže i kdybych uznal, že formulace o derivacích byla nejednoznačná, stejně interpretujete moje zadání chybně i v tom, co jednoznačné je.
Oprava: jak se ukazuje níže, nejde o chybnou intepretaci, ale důsledek užití jiné, neekvivalentní definice.
Offline
↑ Bati: Nerozumím. -sgn má v nule zápornou derivaci, takže pokud v inkriminovaném intervalu bude (alespoň jednostranně) nula, není splněn předpoklad nezápornosti derivace, a pokud ne, je na daném intervalu neklesající.
Co se týče nevlastních derivací, považoval jsem je za standard; literatura, z níž čerpám (Jarník, Veselý aj.) shodně nevlastní derivace připouští, proto mě nenapadlo to zdůrazňovat. Teď ale koukám, že třeba definice derivace na anglické wikipedii, ač formálně stejná, zjevně nevysloveně připouští jen konečné derivace. Jde tedy, jak jsem uvedl již výše, o nedorozumění vyplývající z odlišných definic. Pokud připustíme jen vlastní derivace, pak skutečně již máme při jejich existenci spojitost, příslušné věty ovšem potom neplatí ani pro řadu běžných elementárních funkcí jako .
Offline
↑ Cynyc:
Tak co se týče spojitých funkcí s nevlastními derivacemi, tam ta úprava důkazu věty o střední hodnoty projde stejně, ne? Tím pádem zbývá vyřešit skoky. Ty můžou být zjevně jen neklesající a když je odečtu, tak dostanu spojitou funkci s nezměněnou derivací vyjma těch skoků.
Offline
↑ Cynyc:
No, prostě bych odečetl po částech konstantní funkci, která by odpovídala těm skokům, to je přece jedno, kolik by jich tam bylo. Spojitost mi nepřijde jako problém, spíš teď nevidím, jak obejít to, že v těch "zespojitěných" bodech neznám jednostranné derivace.
Offline
↑ Bati: K definici té po částech konstantní funkce je podle mě nutný součet přes obecnou podmnožinu R, což je konstrukce, která studentům v době, kdy se řeší vztah derivace a monotonie, zdaleka není známa (a na naší škole se s ní neseznamují ani později, jen s obyčejnými řadami). Co se týče derivací v zespojitěných bodech, ty nemusejí existovat - vezměte si libovolnou spojitou neklesající funkci, která v nějakém bodě nemá derivaci třeba zprava, a posuňte funkční hodnotu v tomto bodě dolů. Pak bude mít díky skoku zprava nekonečnou derivaci.
Offline
Stránky: 1