Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj, potřeboval bych nějaké vysvětlení týkající se veličin v STR jako t0 l0 m0 atd. Například u vzorce pro kontrakci délek, které l bude pro soustavu, která se z pohledu pozorovatele hýbe a která se nehýbe? přepokládal bych že l0 je pro tu co se nehýbe, ale potom mi nevychází třeba tento příklad č.4 Odkaz. l musí být vždy menší než l0 tím pádem, kdybych si 1ě cm označil jako l a délku v klidové soustavě l0 tak mi musí vyjít l0>12cm ale výsledek je 7cm, takže jsem si špatně určil l pro soustavy.
Offline
↑ frantaukulele:
Žeby toto?
https://www.priklady.eu/cs/fyzika/speci … ivity.alej
Úloha 3.
Offline
↑ misaH: Já bych to prave z toho příkladu chápal že ta vztažná soustava s tou částici je prave ta klidová kde by bylo l0. Jak poznám která délka je ta relativistická a která klidová?
Offline
Už jen věta "soustava která se z pohledu pozorovatele hýbe" je nesmysl. Mezi "soustavou" a "pozorovatelem" není žádný rozdíl, každý "pozorovatel" má svoji soustavu. Slovo "pozorovatel" by se vlastně nemělo používat, protože vyvolává pocit, že je to nějaký človíček, co se nachází na nějakém místě. Jenže to je nesmysl, ta soustava je nekonečně velká (v čase i prostoru) a ten "pozorovatel" tím pádem taky. "Pozorovatel" nedokáže nic pozorovat na dálku, na to je třeba dát pozor.
Offline
Takže máme soustavu, vůči které je těleso v klidu, a máme soustavu, vůči které je v pohybu. Tedy i ta druhá soustava je v pohybu vůči té první.
No a nulami označujeme vlastnosti tělesa v té soustavě, ve které je v klidu. Můžeme tomu říkat "soustava spojená s tělesem", ovšem jen za předpokladu, že se to těleso pohybuje konstantní rychlostí (a nebude se otáčet), takže to není úplně obecně použitelné.
Pokud tedy vezmu tu krabici od bot, co mám na stole, tak L0 je její délka (měřená v soustavě, ve které se krabice nepohybuje), T0 je časový interval měřený v soustavě, kde se ta krabice (s hodinami) nepohybuje, m0 je hmotnost té krabice měřená v soustavě, kde se nepohybuje.
S tou klidovou hmotností je ještě jeden problém, protože v té "správné" teorii relativity žádná jiná hmotnost neexistuje, koncept "hmotnosti závislé na rychlosti" je jen v té "středoškolské" teorii relativity.
Offline
Nejdůležitější je si uvědomit, jak musíme korektně měřit délku (v prostoru) a časový interval (délku v čase). Pokud krabice stojí, není to na první pohled zřejmé, a svádí nás to k představě, že na změření délky čas znát nepotřebujeme, a na změření časového intervalu zas nepotřebujeme tu polohu.
Jenže to je velký omyl, a bez zprávného pochopení tohoto měření teorii relativity nepochopíme nikdy.
Takže délku krabice musíme měřit tak, že určíme polohu (v prostoru) jejího začátku a jejího konce VE STEJNÝ ČASOVÝ OKAMŽIK. A to je ten základní problém, protože jak víme, že jde o stejný časový okamžik? Protože v teorii relativity si nemůžeme předávat informace nekonečně rychle. Nelze nijak zajistit, abychom to měření provedli "zároveň". Jediné co můžeme dělat, že budeme mít po celé naší soustavě rozmístěné SYNCHRONIZOVANÉ hodiny, a měření provedeme tak, abychom začátek i konec měřili ve stejný čas (podle těch hodin, co se tam nacházejí). Tedy jedny hodiny na začátku krabice, a jiné na konci.
A všechny tyhle hodiny jsou synchronizované. Jak toho dosáhnout je trochu sofistikovanější problém, nyní si vystačíme s intuitivní představou, že všechny ukazují "stejný čas".
Měření časového intervalu je takové snadněji pochopitelné. V krabici máme hodiny co se s ní pohybují. Když proletí bodem A naší vztažné soustavy, poznamenáme si jejich údaj, a když bodem B, tak zase. A pak to můžeme v klidu odečíst, a zjistit, kolik uplynulo času, na těch hodinách v krabici.
Stejně tak si ale můžeme poznamenat údaje našich hodin v bodě A a v bodě B naší soustavy. A odečíst je taky. A dostaneme jinou hodnotu časového intervalu, delší. Ale - a to je to nejdůležitější, co je třeba na začátku pochopit, v naší soustavě jsme odečítaly časové údaje DVOU RŮZNÝCH HODIN, zatímco ty hodiny v krabicy byly jen jedny.
Pokud se budeme snažit na to jít způsobem, že i v naší soustavě bychom si nějak vystačili s jedněmi hodinami (a jedním pozorovatelem), nikdy teorii relativity správně nepochopíme, a můžeme se zařadit do téměř nekonečného zástupu lidových myslitelů, co se ji snaží rozporovat, protože se prý "nedá pochopit".
Offline
Příklad 4:
Spočítáš si rychlost protonu, to je první krok.
No a pak se "přepneš" do soustavy protonu, tím pádem proton stojí (v soustavě spojené s protonem proton jaksi nemůže nic jiného než stát) a kolem něj letí ta trubka. Stejnou rychlostí, jakou letěl proton vůči trubce, jen opačným směrem. No a spočítáš její relativistickou kontrakci.
Ty příklady jsou všechny celkem jednoduché a skoro na ně nepotřebuješ to co jsem napsal výše. Ale stejně je dobré si to pořád uvědomovat.
Offline
↑ MichalAld: Díky moc, snad to už chápu lépe :D. Mně naopak přijde lépe pochopitelnější (i když asi z fyzikálního hlediska nesprávné) zadání s pozorovatelem, kdy je mi jasné co je v klidu a co se vůči pozorovateli hýbe. Jakmile je zadání napsáno takhle tak se většinou ztrácím.
Offline
Já jen, na co se lidi stále dokola ptají ohledně relativity. Takže když si zapamatuješ, že
soustava = pozorovatel
tak máš vyhráno. Neexistuje žáná "soustava pohybující se vzhledem k pozorovateli" ani "pozorovatel v pohybu vzhledem k soustavě". Může se pohybovat jeden pozorovatel vůči druhému, nebo jedna soustava vůči druhé.
Ale hlavně - pozorovatel nemůže nic pozorovat "na dálku". V každém bodě soustavy musí být extra hodiny, a všechny musejí být synchronizované. Nelze nijak zjistit, co ukazují vzdálené hodiny "zrovna teď".
Offline