Matematické Fórum

↑ Rumburak: pan učitel se nevyjádřil úplně přesně - pokud přes něco přestává být vídět, tak to něco je asi heterogenní směs (nebo alespoň koloid) - zřejmě ze stejné učebnice chemie, jen o pár stranek dříve. Ale takové globální problémy, jako mlha nad zahradním jezírkem (nebo jablkový sad v ranním oparu), bych přenechála místnímu spolku chatářů-akvaristů. (já bych zvládla tak napařovací žehličku, ovšem chlor jsem viděla v realu, to ano :-).

Zcela mimo téma - pro kolegu Olina, zaznamenal jsi můj odkaz na možný původ pojmu "sudá funkce"?

Hezký pozdrav :-)

↑ Rumburak:

Hezká asociace, однако, kdybys alespoň sublimovaný jód (vznešené fialové barvy) vybavil :-) Obrazky jsou odsud,ale mám pocit, že už jsem viděla i hezčí sbírku.

Uvidět chlor (nebo alespoň ucitit) zas není takové umění - stačí nevhodně nakombinovat běžné čisticí prostředky - neco dezinfekčního (s obsahem chlornanu) a neco na vodní kamen (s obsahem kyseliny fosforečné). Proto velký pozor na tuto kombinaci - nepoužívat! (uvádí to i na návodech, ale kdo je čte?)

S moji chemii to už je velmi skromné - v oboru, co teď dělám, to v podstatě není - máme buď přístroje a vyhodnocujeme výsledky nebo je to papírovo - počítačová práce + nějaká technika a měřidla + šroubovak. Mohu ale jednou za půlrok čistit přístroj na destilovanou vodu. Jinak občas někomu něco odborně poradím, něco přeložím, někoho připravím na maturitu nebo na přijimačky apod. Což mi připomíná, že bych opět mohla poprosit o zřízení samostatné sekce na chemické výpočty.

Toto bylo velmi OT vsuvka - problém viditelnosti vodní páry nad hrncem už je vyřešen nebo ještě ne? ↑ Olin?:

Doporučuji http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/dolej … kn1-18.htm

↑ Olin:

Zdravím, argument chlorem je opravdu silný argument.

To je asi tak - pan učitel definoval "vodní páru" jako plynný stav vody a chtěl navázat na definici plynu (to určitě ovládáš, neb to bylo v maturitních otázkách). A zřejmě jako motivační příklad chtěl předvest, že to, co považujeme za vodní paru ve skutečnosti vodní pára není.

Moje hlavní zdůvodnění je, že směs plynů (vodní para ve vzduchu) by byla ideálním roztokem (homogenní směsí) za předpokladu, že jednotlivé složky se vyskytuji v podobě častic velikosti molekul. Takovou situaci běžně pozorujeme - v reálném vzduchu je vodní páry dost. Homogenita (nebo heterogenita smesí) se posuzuje především opticky - homogenní směs (nějaké rozumné tloušťky vrstvy) neovlivňuje procházející světlo.

Pokud ovlivňuje (láme na častečkách, odraží, rozptyluje, absorbuje atd.) - tak to není homogenní směs a velikost častic už neodpovídá velikosti molekul, ale je daleko vetší (tedy tvoří nějaké shluky z důvodu mežmolekulárních vázeb). To je kondenzovaná pára nad hrncem, mlha apod. Pokus, na který se odkazuje kolega ↑ BrozekP:, bych brala s trochou rezervy - tam je docela velká rychlost u ústí a nevím, zda vizuální vjem není ovlivněn také charakterem toku (to je úvaha). Raděj bych hledela na mlhu nad jezirkem. Ale i ten pokus potvrzuje, že opravdová plynná vodní pára je neviditelná a to, co vidíme, je kondenzovaná varianta.

Chlor by se moc nerozptyloval - je hodně těžky oproti vzduchu a klesá dolu - asi tak. Navíc při teplotách, při kterých ho pozorujeme, je ve stavu plynném a do kapalného stavu se dostává  až při hodně nizkých teplotách. My ho v naší debatě bereme jako protipříklad, že plyn může zůstat plynem, bude tvořit homogenní směs se vzduchem, ale bude viděn. Ovšem je to viditelnost pouze barevná - neovlivňuje pruchod světla ve smyslu, jak jsem popsala.

Tak, snad jsem se realizovala v problému dost. A ještě si vzpomínám, jak jsem pozorovala na www.elementy.ru (tam je sam fyzik) dlouhou debatu o tom, že nad horkým čajem v šálku se tvoří taková zvláštní struktura páry atd. (myslím, že jim to vydrželo hodně dlouho, čaje měli dost), musela bych pohledat, je to asi 2 roky stará záležitost a debata byla rusky, tak asi nic.

Pozdrav :-)

----------
У самовара я и моя Маша...nebo Pod samowarem