Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Je to o tom priklade. Ale snazim se s jeho pouzitim nejak pochopit princip, jak ta RS pracuje. Intuitivne anebo tak nejak si to predstavit.
Je mi jasne, ze v podstate, pokud jsou dve udalosti zpozorovany ocima jednoho pozorovatele v soustave "v klidu", ze se udaji po sobe, muzou byt pozorovany jinym pozorovatelem, ktery je "v pohybu" vuci tomu prvnimu, coby soucasne prave kvuli jeho pohybu tou kterou urcitou rychlosti potrebnou k tomu.
Asi se tedy budou oba muset nachazet na ose spojujiici ty dve udalosti, jak jsi potvrdil v jednom z predeslych prispevku, jinak to bude otazka pouheho libovolneho umisteni a vize soucasnosti bude plne zavisla na vzdalenosti od tech dvou uudalosti a nemohlo by se to tedy pocitat coby relativisticky jev. To mi je tedy ted jasne.
Jen ty veliciny, co jsou obsazeny v tom vzorci se jasne budou muset brat v uvahu. Protoze ten vzorec neobsahuje gamu, ten jev RS asi nezavisi na dilataci nebo kontrakci. Coz je divny, protoze to je relativisticky jev, ktery je dusledkem STR.
Predpokladam, ze by tyhle veci mohly byt zname. Nebo to snad nedava moc smysluu?
Offline
MichalAld napsal(a):
Podle mě mícháš dohromady dvě věci - totiž časy, kdy k nějakým událostem dojde, a časy, kdy nějaké světelné paprsky dorazí do očí nějakého pozorovatele. A podle mě moc nechápeš, že ta druhá věc (ti tví pozorovatelé a záblesky, které si navzájem posílají) už do samotné STR nepatří, je to popis nějaké specifické situace, kterou jsi narafičil.
Kdyz tak na to poukazujes, tak mi to je jasne, ze ty rozdily tam budou. Jenze ti pozorovatele tam byt jasne musi aby se to dalo nejak pochopi tak, jak to je, konkretene s touhle RS, ktera by tezko vyplynula ciste ze vzorecku samotnych at uz tech Einsteinovych anebo i tohoto, ze . Proto snad ty vzorecky udavaj pro jednoduzsi pochopeni a zobrazeni o co jde.
MichalAld napsal(a):
Já nedokážu posoudit, jak moc tomu rozumíš nebo né, ale celou dobu tady mluvíš jen o relativitě současnosti, a nakonec se ukáže, že jsi do toho zahrnul i spoustu dalších věcí, které tam vůbec být nemusely.
Nevim presne, kterey konkretne veci mas na mysli
MichalAld napsal(a):
Podle mě je třeba věci zjednodušovat a né zesložiťovat. Události mají svůj okamžik (svoji časovou souřadnici) i bez všech těch tvých paprsků a pozorovatelů, a já moc jako nechápu, o co ti vlastně jde. Řešíš teorii relativity, nebo řešíš nějaký konkrétní experiment (konkrétní situaci)? A pokud to druhé, jsi si jistý, že správně chápeš to první ? A pokud řešíš jen teorii relativity, proč si to komplikuješ nějakými dodatečnými věcmi ?
RS snad je casti STR, bez ktere se snad pochopit neda. A to je, co se momentalne snazim vstrebat, tedy jak se ta RS deje.
Offline
Zvedavec 4 napsal(a):
MichalAld napsal(a):
Podle mě mícháš dohromady dvě věci - totiž časy, kdy k nějakým událostem dojde, a časy, kdy nějaké světelné paprsky dorazí do očí nějakého pozorovatele. A podle mě moc nechápeš, že ta druhá věc (ti tví pozorovatelé a záblesky, které si navzájem posílají) už do samotné STR nepatří, je to popis nějaké specifické situace, kterou jsi narafičil.
Kdyz tak na to poukazujes, tak mi to je jasne, ze ty rozdily tam budou. Jenze ti pozorovatele tam byt jasne musi aby se to dalo nejak pochopi tak, jak to je,
Né, je to přesně naopak, nejen že tam žádní tví pozorovatelé co si posílají světelné signály být nemusí, ale ani nepřinášejí žádný užitek. Jsou tam prostě navíc a přinášejí jen komplikace navíc - a to je i tvůj problém, zabýváš se více méně jen těmi komplikacemi, jež do toho vnesli ti tví pozorovatelé, a k vlastní teorii relativity se už ani nedostaneš.
Zvedavec 4 napsal(a):
...i tohoto, ze . Proto snad ty vzorecky udavaj pro jednoduzsi pochopeni a zobrazeni o co jde.
Vzorec nejspíš platí jen pro nízké rychlosti. Ale možná né, nemám to jak ověřit, když nevím, jakou situaci popisuje.
Zvedavec 4 napsal(a):
MichalAld napsal(a):
Já nedokážu posoudit, jak moc tomu rozumíš nebo né, ale celou dobu tady mluvíš jen o relativitě současnosti, a nakonec se ukáže, že jsi do toho zahrnul i spoustu dalších věcí, které tam vůbec být nemusely.
Nevim presne, kterey konkretne veci mas na mysli
No ty tvoje pozorovatele a záblesky co si posílají.
Zvedavec 4 napsal(a):
MichalAld napsal(a):
Podle mě je třeba věci zjednodušovat a né zesložiťovat. Události mají svůj okamžik (svoji časovou souřadnici) i bez všech těch tvých paprsků a pozorovatelů, a já moc jako nechápu, o co ti vlastně jde. Řešíš teorii relativity, nebo řešíš nějaký konkrétní experiment (konkrétní situaci)? A pokud to druhé, jsi si jistý, že správně chápeš to první ? A pokud řešíš jen teorii relativity, proč si to komplikuješ nějakými dodatečnými věcmi ?
RS snad je casti STR, bez ktere se snad pochopit neda. A to je, co se momentalne snazim vstrebat, tedy jak se ta RS deje.
RS ano, ale ti tví lidé s blikajícíma žárovkama už né.
Já si prostě myslím, že by ses měl nejdřív zaměřit na to, co v STR představuje poloha a čas nějaké události, a jaký mají tyhle věci (poloha a čas) fyzikální význam i bez použití těch tvých lidiček a blikaček.
Online
Aha až teď jsem si všim, že téma se vlastně jmenuje relativita současnosti, takže to bude asi to RS. Pak i mnoho dalších věcí dává lepší smysl:-)
Takže potom se naskýtá otázka, zda je ti jasný tento příklad:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Relativno … t_s_vlakem
Jsou k němu nějaké dotazy?
A taky to ber jako ukázku, jak se např. můžeš odkazovat na příklady, které jsi "někde" viděl. Tam někde jsou obvykle napsány čitelněji, bez ztráty diakritiky, či ztrát v překladu. Použitím odkazu ušetříš práci sobě, i těm co ti budou chtít odpovídat, snížení pracnosti odpovědi navíc vede i ke zvýšení počtu lidí ochotných odpovědět.
Offline
↑ edison:
Jenže i v tom příkladě na wiki používají slovo "pozorovatel" aniž by nějak upozornili na to, že nejde o nějakého "človíčka" který se nachází NĚDKE - ale že jde o pozorovatele "rozprostřeného" po celém prostoru, který má v každém bodě (kde to potřebuje) jedny hodinky, a jednotlivé "části onoho pozorovatele" o sobě nazvájem neví.
Online
Panove, jsem moc rad, ze se se mnou snazite komunikovat, ale jdete do toho do moc velkeho detajlu, na coz nejsem pripraven. Snazim se pochopit jenom urcite casti STR.
Napriklad jsem se celou tu dobu, co se ji znazim pochopit nikdy nepoustel do RS, protoze se vsude rikalo, ze to je jedno z nejtezsich temat a skutecne jsem nemel ani potuchy, jak o ni zacit uvazovet.
Prikladu s vlakem a dvema blesky, co uhodi do zacatku a konce vagonu jsem byl schopen porozumet jenom diky tem Einst. nazornym rovnicim. Snazim se pochopit STR tak nejak intuitivne, logicky, filosoficky. Na internetu njsou vysvetleny urcite detajly, ktere na danem vykladu nechapu a proto jsem rad, ze existuje Aldebaran, kam se muzou posilat dotazy.
Napriklad jsem si neby jisty, jestli RS pracuje z jakehokoliv uhlu pohledu anebo jenom na ose dvou zvazovanych udalosti. Jsem rad, ze's mi s tim, Michale pomohl. Ted to tedy muzu brat, coby skutecnost.
Offline
Jeste bych se rad zeptal, jestli tedy princip te RS opravdu zavisi jenom a jenom na tom principu popsanem temi dvema Einst. vzorecky anebo je v tom neco vic.
Napriklad v tom zakladnim vztahu neni gama, takze bych z toho usuzoval, ze ani dilatace ani kontrakce v RS nehraji zadnou roli, i kdyz presne na nich jsem si vzdycky myslel, ze bude jeji princip zalozen.
Ale nechci se spolehat na svuj usudek, jak uz jsem se zminil, protoze v STR je spousta triku a ja o ni vim jenom okraj a proto se radsi ptam.
Offline
MichalAld napsal(a):
A co vlastně ?
Snazil jsem se poslat odpoved, ale nejak se to cely zvrhlo a system mi nedovolil muj prispevek zrusit. A tak jsem musel napsat neco a poslat to.
Mela by tam byt moznost ZRUSIT.
Offline
edison napsal(a):
Aha až teď jsem si všim, že téma se vlastně jmenuje relativita současnosti, takže to bude asi to RS. Pak i mnoho dalších věcí dává lepší smysl:-)
Takže potom se naskýtá otázka, zda je ti jasný tento příklad:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Relativno … t_s_vlakem
Jsou k němu nějaké dotazy?
A taky to ber jako ukázku, jak se např. můžeš odkazovat na příklady, které jsi "někde" viděl. Tam někde jsou obvykle napsány čitelněji, bez ztráty diakritiky, či ztrát v překladu. Použitím odkazu ušetříš práci sobě, i těm co ti budou chtít odpovídat, snížení pracnosti odpovědi navíc vede i ke zvýšení počtu lidí ochotných odpovědět.
Edisone, diky moc, ale tenhle priklad znam, uz jsem se o nem zminil a je mi jasny prave diky tem dvoum E. vzoreckum, protoze do te doby, nez jsem na ne narazil, jsem mel zkreslenou predstavu, co STR mysli tim, ze rychlost svetla se nemeni.
Offline
Zvedavec 4 napsal(a):
Je to o tom priklade....
Michal napsal(a):
O jakém příkladě ?
Vzorec nejspíš platí jen pro nízké rychlosti. Ale možná né, nemám to jak ověřit, když nevím, jakou situaci popisuje.
MichalAld napsal(a):
Podle mě mícháš dohromady dvě věci - totiž časy, kdy k nějakým událostem dojde, a časy, kdy nějaké světelné paprsky dorazí do očí nějakého pozorovatele. A podle mě moc nechápeš, že ta druhá věc (ti tví pozorovatelé a záblesky, které si navzájem posílají) už do samotné STR nepatří, je to popis nějaké specifické situace, kterou jsi narafičil.
Michale, doufam, ze ten odkaz na ten muj priklad z wiki Te zavedl k nemu. Jelikoz opakujes, ze nevis o jakem priklade mluvim, zacinam mit obavu ze ses tam nedostal? Poslal jsem prece nazev jeho webove stranky. V pripade, ze jsi ho nenasel, tady je presny odkaz:
https://en.wikibooks.org/wiki/Special_R … /Spacetime
Jinak, jak rikas, ze micham casy skutecnych udalosti a casy, kdy byly udalosti spatreny, nevim presne co si pod tim predstavit.
Co mi v tech prikladech predlozi, tim se musim ridit.
To, ze foton B musel vzniknout 1ms pred vznikem fotonu A aby foton B dorazil k bodu A 1ms po vzniku fotonu A jsem uz rozebiral. Jinak presne nechapu o co Ti presne jde. Nejsem zbehly v techhle rozmluvach.
Muzes to upresnit?
Offline
MichalAld napsal(a):
↑ edison:
Jenže i v tom příkladě na wiki používají slovo "pozorovatel" aniž by nějak upozornili na to, že nejde o nějakého "človíčka" který se nachází NĚDKE - ale že jde o pozorovatele "rozprostřeného" po celém prostoru, který má v každém bodě (kde to potřebuje) jedny hodinky, a jednotlivé "části onoho pozorovatele" o sobě nazvájem neví.
Michale, rozumim celkem konceptu x/c, tedy souradneho casu. Ale nejsem zas tak zbehly v jeho pouzivani.
Co se toho prikladu tyce, tak prece jsem se uz zminil, ze kdyz x=600km, tak souradny cas v tom bode bude 2ms v soustave "v klidu".
Castecne mohu interpretovat ten jejich diagram; snad to, ze jelikoz osa x', coz je prostorovou osou rakety, jasne spojuje ty dve mista tech udalosti a jelikoz taky vyznacuje vsechny body, jez jsou v pritomnem okamziku rakety to je dukazem, ze pozorovatel v rakete, tedy v soustave "v pohybu", bude ty dve udalosti muset vnimat coby soucasne, ale v soustave "v klidu", jak je tam videt, se udalost B deje 1ms po udalosti A.
S pouzitim pozorovatelu se mi to zda jasnejsi. Mozna bys me mel dat nejaky priklad, jak to myslis, ze by bylo tyhle situace popisovat.
Offline
V okenku #24 jsem prece udal jmeno webove stranky, kde se ten priklad nachazi: "Special Relativity/Spacetime".
To v pripade, ze jsme si nerozumeli.
Neuvedomil jsem si, ze jste ho mozna nenasli?
Offline
Zvedavec 4 napsal(a):
Michale, rozumim celkem konceptu x/c, tedy souradneho casu. Ale nejsem zas tak zbehly v jeho pouzivani.
Já třeba žádný "koncept x/c" neznám.
To samozřejmě nemusí mnoho znamenat (je spousta jiných věcí které neznám) ale určitě se nic takového nevyskytuje v základech STR, to bych o tom asi věděl.
Online
Zvedavec 4 napsal(a):
V okenku #24 jsem prece udal jmeno webove stranky, kde se ten priklad nachazi: "Special Relativity/Spacetime".
To v pripade, ze jsme si nerozumeli.
Neuvedomil jsem si, ze jste ho mozna nenasli?
Problém není ani tak v tom, že bych pod zmíněným heslem nedokázal najít žádný článek, spíš v tom, že se jich tam vyskytuje mnoho....
Online
Zvedavec 4 napsal(a):
https://en.wikibooks.org/wiki/Special_Relativity/Spacetime
No, to je mnohem lepší...
Ten článek ale nepatří zrovna k těm nejjednodušším, a pokud jsem to správně pochopil (nemám moc čas se tím celým probírat) tak je zaměřený převážně na povídání o GEOMETRII (časoprostoru), tj jak ty známe relativistické jevy interpretovat "geometricky".
Být tebou, najdu si něco jednoduššího, než článek o časoprostorové geometrii.
Online
MichalAld napsal(a):
Ten článek ale nepatří zrovna k těm nejjednodušším, a pokud jsem to správně pochopil (nemám moc čas se tím celým probírat) tak je zaměřený převážně na povídání o GEOMETRII (časoprostoru), tj jak ty známe relativistické jevy interpretovat "geometricky".
Být tebou, najdu si něco jednoduššího, než článek o časoprostorové geometrii.
Michale, dekuju za odpoved.
Musim rict, ze mne nebavi sjizdet internet a prochazet stovkou clanku abych nasel odpoved na neco, co mne i opravdu zajima, jako treba STR. Ale vyberu si stranky, ktere se jevi dost seriozne a ty si prostuduju. Takto jsem se zameril na nekolik zdroju vysvetlujicich STR a z tech jsem cerpal sve informace.
Nekdy v jejich vysvetlenich muze schazet detail, ktery by mi pomohl pochopit lepe to, o cem se tam mluvi. Pak odpoved nekdy najdu na strance jine, kde na to muzou hledet z trochu jineho uhlu a to muze osvetlit prave to, co jinde schazelo.
Jednim z hlavnich zdroju informaci o STR pro mne bylo prave "Forum Aldebaran", kde jste mnohdy vyresili nektere ze zadrhelu, ktere me davaly zabrat. Verim podle stylu, ze Ty's byl jeden z moderatoru pod jmenem prave Michal (t.j. bez zakonceni Ald). Je to tak?
Co dneska o STR vim uplne staci. Jediny duvod, proc jsem sem tyto dny zavital bylo se ujistit o nekolika detajlech. Jeden jsi uz pro mne vyresil.
Od "uplneho" pochopeni (tedy presneji uvedomneni si nebo-li vstrebani) RS mne ted deli pouha, a zatim nepotvrzena jistota, jestli tedy princip RS zavisi ciste jenom na tom zakladnim principu, ktery E. objasnuje prave temi svymi rovnicemi v uvodni casti sve teze, kterou zverejnil v roce 1905, casti nazvane "Kinematika". V ni se totiz vystacil se zakladni znalosti poctu.
Panove, neznam matematiku na Vasi urovni a tak se k STR nemohu stavet uplne presne Vasim postupem.
Offline
Jedinné vzorce které na relativitu současnosti potřebuješ je Lorentzova transformace.
kde
Vlastní relativita současnosti je situce kdy v nějaké souřadné soustavě nastanou dvě události ve stejný čas, ale v jiném místě.
Máme tedy událost A, o souřadnicích a událost B o souřadnicích kde
No a teď nás zajímá, jaké budou souřadnice těchto událostí v jiné soustavě, jež se oproti té původní pohybuje rychlostí v. Protože nás zajímají jen časy, stačí když provedeme jen transformaci časových souřadnic. Takže:
Je vidět, že "čárkované časy" už shodné nejsou, protože události měly různou x-ovou souřadnici. Můžeme spočítat rozdíl těch časů (v původní "nečárkované" soustavě si byly časy t_a a t_b rovny)
To je vztah pro relativitu současnosti. Nic víc a nic méně. Žádné "pozorovatele" ani "záblesky" nepotřebuješ, stačí jen pochopit, jak se v STR správně stanovují (nebo interpretují) časové a prostorové souřadnice.
Pro nízké rychlosti (vzhledem k rychlosti světla) lze gammu položit rovnou jedné, efekt přesto zůstává znatelný, protože vzálenost mezi událostmi lze zvolit libovolně velkou.
Nic víc už k relativitě současnosti nepotřebuješ, vše ostatní to jen komplikuje a zamlžuje. Stačí pochopit, co tyhle vztahy znamenají a jak je správně interpretovat. A použitá matematika obsahuje jako nejsložitější věc odmocninu, ale ta se při výpočtu ani nepoužívá, takže jen sčítání a násobení).
Online
↑ MichalAld:
Michale dekuju za Tvuj vyklad. Budu se nad nim teprve muset zamyslet hned jak se k tomu dostanu.
Ale mezitim, protoze odpoved neprichazela a Ty's poukazal na to, ze ten clanek na wiki hlavne resi geometrii casoprostoru, jsem se podival znovu do te wiki a zjistil, ze ten clanek pokracuje na druhe webove strance popisem vice k veci a procet si to.
Jak jsem se vzdycky vyhybal vykladu o RS ( receneho jako nejtezsi na pochopeni) abych s nim neztracel cas pri mem zajmu o STR, tak jsem se v poslednich par mesicich, kdyz uz jsem se rozhodl se do RS podivat, potykal s tim, ze ten tzv. "casovy rozdil" vyjadreny pomoci se kresli na diagramu coby sinus uhlu, ale pocetne mu neodpovida (alespon ne mym geometricko-pocetnim schopnostem).
Zacinam ted ale chapat, ze je to casti te, z meno pohledu, tzv. "zprekroucenosti" logiky a matematiky STR, a teprve ted jsem pochopil v teto souvislosti, ze je vlastne totozny s cosinem (a ne sinem)uhlu sviraneho rychlosti letu v a rychlosti svetla c.
Jak vidis, beru v potaz vsechno, co me muze pomoct STR a jeji slozky pochopit.
Z pohledu skutecnosti STR, ze fotonu cas neplyne, jeho letova draha muze byt jenom totozna s ciste prostorovou osou soustavy "v klidu" "x".
Jelikoz letova draha rakety musi byt konceptualne nejak odklonena od teto osy "x", protoze se raketa pohybuje jak prostorem tak i casem, tedy casoprostorem, nezbytne popisuje cosinus toho uhlu a tedy tzv. souradny cas na te ose "x", ktery je soucasne casem uplynulym, protoze je vysledkem pohybu fotonu.
Potom mi je tedy jasne, jakym zpusobem vyraz popisuje ten tzv. "casovy rozdil".
Jelikoz jsem na zacatku sveho snazeni se RS pochopit, moje chyba byla v tom, ze jsem si v uvodnim prikladu z "wiki", na ktery jsem se ptal mym prispevkem, myslel, ze ten vyraz je kompletni vzorec, ktereho je potreba k vypoctu RS, protoze jsem si neprecet cely clanek, ktery pokracuje na druhe webove strance te "wiki", ktery tedy popisuje cely prubeh a rozumim ted vycitkam, ktery jste, Michale a Edisone, meli vuci memu ocividne chybnemu, nebo spis neuplnemu, chapani podstaty vypoctu RS.
Co tim mam na mysli je videt pri pouziti nejakych konkretnich hodnot:
Kdyz pouzijem hodnoty x=150 000km, t=1s, x/c=0.5s a v=150 000km/s, je jasne, ze =0.25s z toho duvodu, ze promitnuti na osu "x" se uskutecni vynasobenim 0.5s cos60*, coz je odklon rychlosti 150 000km/s od osy "x", letove drahy fotonu.
Obdobne, pri pouziti hodnot z toho uvodniho prikladu, kdy x=600km, t=1ms, x/c=2ms a vysledna rychlost rakety musi byt v=150 000km
150 000km/s/300 000km/s 600km/300 000km/s = 0.5(cos60) 2ms=1ms
Jak tedy vysvetlujes, pri v=150 000km/s, t= a tedy T-=0, tedy ze pozorovatel "v pohybu" uvidi rozdil mezi temi dvema udalostmi coby T=0s, tedy ze se stanou soucasne.
Cili ja musim spojovat intuitivni pohled s matematikou a geometrii, coz mi veci lepe osvetli.
Je mi to jasne, docela, a je to hrozne zajimave, v coz jsem puvodne doufal.
Omlouvam se tedy za to, ze jsem svou chybou zceril poklidne vody tohoto bajecneho Fora Aldebaranu.
Offline
Ma otazka tedy zustava, zda z toho vypliva, ze RS je zavisla jenom na tom holem principu, ktery popisuji ty dve E. rovnice, protoze snad gama se nezda ji nejak ovlivnovat, z jedineho duvodu, ze snad kdyby t, coby cas udalosti A a t', coby doba udalosti B, mely nejakou konkretni hodnotu jinou nez 0s, jasne by k RS nedoslo. Ale byl bych rad, kdyby se k tomu nekdo vyjadril.
Co se otazky Edisona tyce, jestli mi je jim odkazany priklad s vlakem a blesky jasny, muzu opakovat, ze mi byl jasny hned po tom, co jsem narazil na ty dve E. rovnice, ale jenom intuitivne.
Ted mi je taky jasny, si myslim, i pocetne a jsem moc rad, nebot jsem si prave s tim zacal lamat hlavu, a proto jsem sem, na toto Forum, prisel s tim prikladem.
Offline
Jo, jeste, Michale, protoze Tve vysvetleni je ciste pocetni, tezko se me jim prokousavat a proto se nad nim musim vic zamyslet.
Vyhovuje me vic postup intuitivni, i kdyz, jak se obcas presvedcim, matematika se uplne vynechat neda ani z nej.
Offline