Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑ Michal562: Hned prva rovnost nie je pravda, staci skusit
. V ulohach tohoto typu je najlepsie pokusit sa odhadnut horne a dolne ohranicenie a dokazat, ze nimi naozaj su. K tomu staci urobit si istu predstavu o danej mnozine.
Pre ostatnych: ak je v mojej rade chyba, pokojne sa ozvite. Ak nie, nechajte zadavatela rozmyslat.
Offline
↑ Michal562: Pozor na upravy nerovnosti: v prvej
a nie
, v druhej je predposledna nerovnost naopak. Dalej - na maximum ani minimum sa uloha nepyta. A odporucam zistit monotonnost tejto postupnosti, z nej bude hned jedna vec vidiet.
Offline
↑ krakonoš: To určitě pomůže k získání představy o monotonii posloupnosti, ale je možné, že je třeba to řešit jenom s použitím látky, která už byla probrána v matematické analýze. Taky jsem jednou dostal nápad na důkaz divergence řady
pomocí integrálu, ale nesplňovalo to ten požadavek, aby byla použita jenom již probraná látka.
Offline
↑ Aspro1:Pro n rovno nula je hodnota -2.Pak dojde k " poskoceni" na hodnotu -1/5 a posloupnost bude klesajici.To ukazuje i derivace,ze je posl klesajici.Limita v nekonecnu je -1/2.Takze zbyva asi dokazat,ze je posl klesajici a oprit se o limitu v nekonecnu.To poskoceni souvisi vlastne s tim,ze je jmenovatel nula.
Offline
V matice se vetsinou bere nula jako prir cislo.Jak v teorii mnozin,tak v analyze. Ale na SŠ se nebere. To je vec konvence.O to ten dukaz bude snazsi. Jinak by se muselo brat v uvahu,ze jde o podobny problem jako u hyperboly.Derivace ukazuje,ze je klesajici.Limita zleva u nuly je minus nekonecno,limita zprava u nuly plus nekonecno.Taky to zde "vzroste "skokem. Nutno dat bacha na pripady,kdy delime nulou.
Offline
↑ Aspro1:
Ahoj. Zda 0 je či není přirozené číslo je záležitost poněkud relativní.
Bereme-li přirozená čísla ve významu pořadí, pak přirozená čísla začínají až jedničkou
(prvý, druhý, třetí , ... ).
Bereme-li přirozená čísla ve významu mohutností konečných množin, pak začínají už nulou,
což je počet prvků prázdné množiny, která je konečná.
Oba tyto přístupy jsou přirozené a legitimní. Například v teorii množin se zásadně uplatňuje
přístup druhý.
V matematickém pojednání , kde se hovoří o přirozených číslech, by proto vždy mělo být
uvedeno, zda k nim nulu počítáme či ne.
Offline