Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím, chtěl jsem se zeptat, nevíte, jaká pravděpodobnostní funkce odpovídá rozdělení četností výsledků účastníků v reálném (vědomostním) testu? Myslel jsem, že binomické rozdělení, ale to reálným datům vůbec neodpovídá...
Offline
↑ kastanek:
Ahoj, hlavně záleží jak test vypadá. Pokud např. dostanou všichni účastníci 100 bodů, ať odpoví cokoliv, tak to určitě není binomické rozdělení. Je to sice příklad poněkud nereálný, ale ukazuje na to, že tvar testu a jeho bodování jsou podstatné. A taky je podstatné kdo se testu zúčastnil.
Offline
↑ check_drummer:
Účastníků bylo několik desítek tisíc, body byly opravdu od 0 do 100, průměrný bodový zisk byl 80, tvar křivky (pokud těch 100 hodnot proložíme křivkou) je zešikmená gaussovka...
Offline
To je věc, kterou nelze v rámci matematiky rozhodnout. Může to být obecně jakékoliv rozdělení.
Traduje se taková anekdota, proč se všude používá to Gaussovo rozložení. Protože matematikové si myslí, že fyzikové jeho univerzální platnost doložili experimenty, a fyzikové si zase myslí, že to matematici dokázali teoreticky.
Offline
↑ kastanek:
Hodně záleží na obtížnosti těch otázek a na hodnotách bodů jim přiřazených. Když to budou otázky jednoduché a všichni to zodpoví, mají všichni plný počet.
Podle mě lze pro (s jistou přesností) jakýkoliv test vhodně obodovat tak, aby vyšla Gaussova křivka. A nebo vhodně obodovat tak, aby vyšlo jakékoliv jiné rozdělení.
Offline
Binomické rozdělení vzniká jako konvoluce diskretnich rovnomernych rozdělení ve smyslu
s pravděpodobností p náhodná veličina má hodnotu 0, s pravděpodobností 1-p má hodnotu 1
u spojitých rozdělení, pokud jsou veličiny nezávislé a stejně rozdělené, tak by jejich součet při velkém n měl už konvergovat k normalnimu rozdělení o střední hodnotě nμ a rozptylu nσ^2, nakonec z toho vychází i centrálně limitní věta, kde je řeč o aritmetickém průměru.
Offline