Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Zdravim, mam problemek s timto prikladem... umi ho nekdo vyresit?
ortogonalni doplnek
u1=(1,2,3,4)
u2=(1,2,1,0)
u3=(0,0,2,1)
a urcit ortonornamlni bazi jejiz vektory generuji prostor stejny jako u2,u3
Offline
Nalézt ortogonální doplněk k lin. obalu vektorů
u1=(1,2,3,4)
u2=(1,2,1,0)
u3=(0,0,2,1)
je totéž jako vyřešit soustavu
1,2,3,4|0
1,2,1,0|0
0,0,2,1|0 .
Ortonormální bázi prostoru Lin(u2,u3) určíme třeba takto:
Zvolíme a = u3 / |u3| (mohli jsme zvolit i u2, ale s u3 se bude o něco lépe počítat vzhldem k jeho tvaru).
Nyní hledáme nenulový vektor w ve tvaru w = t*u3 + s*u2 kolmý k vektoru a, tedy takový, aby a*w = 0 (skal. součin).
Čísla t, s řešící vzniklou rovnici a*(t*u3 + s*u2) = 0 nejsou určena jedoznačně, nutno některé nenulové řešení zvolit.
Tím získáme nenulový vektor w , dále položíme b = w/|w| . Potom {a, b} bude ortonormální báze prostoru Lin(u2,u3).
Offline
↑ Beherit:
Tvoji situaci popsanou v e-mailu respektuji, z vlastní podobné zkušenosti ji chápu a zkusím pomoci podle svých možností.
Zároveň ale dopručuji studovat nejen vzorové příklady, které spočítal někdo jiný, ale především teorii. Mnoho studentů to dělá přesně naopak,
místo aby se k pochopení často velmi jednoduchého principu naučili jednu stránku teorie, jsou ochotni tápat v deseti stránkách nejrůznějších
takových výpočtů a učit se jim nazpaměť - kdybych to tak měl dělat já, určitě bych zešílel a matematika by se mi stala odpornou noční můrou.
Tak třeba k té první úloze. Skalární součin vektorů A =(a,b,c), X = (x,y,z) je definován vzorcem A*X = ax + by + cz . Dokazuje se, že pro úhel fi
sevřený nenulovými vektory A, X platí vztah cos (fi) = (A*X) / (|A|*|X|) , takže takové vektory A, X jsou kolmé právě když A*X =0
(cosinus pravého úhlu a jen takového je nula). Rovnice A*X =0 je navíc splněna i tehdy, když aspoň jeden z techto vektorů je nulový - proto i
tehdy říkáme, že vektory A, X jsou kolmé.
Nalézt všechny vektory X kolmé k vektoru A je proto totéž, jako nalézt všechna řešení rovnice A*X =0. Jsou-li vektory A, X kolmé, pak i vektory
rA, sX pro libovolná reálná r,s jsou kolmé: (rA)*(sX) = rs.A*X = rs.0 = 0. Je-li rovněž vektor Y kolmý k vektoru A, potom také vektor X + Y je
kolmý k vektoru A: A*(X+Y) = A*X + A*Y = 0 + 0 = 0. Množina všech řešení rovnice A*X =0 (tedy množina všech vektorů kolmých k vektoru A)
je tedy podprostorem lineárního prostoru, z něhož pochází vektor A.
Toto je základ pro pochopení toho, proč ortogonální doplněk k Lin(A, B, C) - tímto symbolem značím lineární obal vektorů A, B, C - záskáme jako
řešení soustavy rovnic A*X = 0, B*X = 0, C*X = 0.
Soustavu representovanou maticí
1, 2, 3, 4 | 0
1, 2, 1, 0 | 0
0, 0, 2, 1 | 0
vyřešíme Gaussovou eliminační metodou, což je v podstatě stará známá sčítací metoda v maticovém převleku - jen místo s rovnicemi tvaru
ax + by + cz + dw = e pracujeme pro zkrácení zápisiu s řádkovými vektory tvaru (a , b, c , d | e) tvořícími tzv. rozšířenou matici soustavy.
Sloupec ze samých nul na pravé straně můžeme pro úsporu škrtnout - z těchto nul následujícími úpravami nic jiného než opět nuly vzniknou
nemůže a proto si ten sloupec můžeme zapamatovat místo toho, abychom ho porád opisovali. Takže pracujeme pouze s maticí
1, 2, 3, 4
1, 2, 1, 0
0, 0, 2, 1 .
První řádek odečteme od druhého:
1, 2, 3, 4
0, 0,-2,-4
0, 0, 2, 1
druhý řádek přičteme ke třetímu:
1, 2, 3, 4
0, 0,-2,-4
0, 0, 0,-3
druhý řádek vydělíme -2 a třetí řádek vydělíme -3 :
1, 2, 3, 4
0, 0, 1, 2
0, 0, 0, 1
od druhého řádku odečteme dvojnásobek třetího:
1, 2, 3, 4
0, 0, 1, 0
0, 0, 0, 1 .
Nyní si uvědomíme, že jde o soustavu rovnic
1x + 2y + 3z + 4w = 0
0x + 0y + 1z + 0w = 0
0x + 0y + 0z + 1w = 0 .
Ze třetí rovnice plyne w = 0 , ze druhé z = 0. První rovnice se tím redukuje na x + 2y = 0, neboli x = -2y .
Řešením soustavy jsou tedy právě všechny vektory tvaru (-2y, y, 0, 0) , kde y je parametr probíhající množinu všech reálných čísel.
Tyto vektory tvoří v R4 podprostor, který je ortogonálním doplňkem k Lin(u1, u2, u3).
Tu druhou úlohu už zkus začít sám - podle návodu, který již máš k disposici. Raději postupuj pomalu a s důkladným rozmyslem, než
zbrkle a s nejistotou. Případné detailní dotazy rád zodpovím (po neděli).
Offline
Stránky: 1