Matematické Fórum

Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.

Nástěnka
22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.

Nejste přihlášen(a). Přihlásit

#1 14. 01. 2011 10:53

dasha
Příspěvky: 70
Reputace:   
 

zobrazení množin + kontrola{

Prísm o pomoc s příkladem: nechť A={x,z,z,w}, B={0,1,2,3} zkonstruujte zobrazení f : A-----> B tak aby bylo
a) injektivní ale ne surjektivní
b ) surjektivni ane ne injektivni
c) bijektivni

Je správně??
že množ A je {x,z,w? protože xx, je jakoby jeden prvek??

potom zobrazení:
a){x,0},{z,1},{w,2}
b){x,0},{z,1},{w,0}
c){x,0},{z,1},{w,2}

Děkuji za pomoc

Offline

 

#2 14. 01. 2011 11:40 — Editoval Rumburak (14. 01. 2011 11:42)

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: zobrazení množin + kontrola{

Že A = {x,z,w},  je správný postřeh.  Množina A je tedy 3 - prvková, zatímco množina B={0,1,2,3} je 4-prvková.
Tato skutečnost, že množina B má větší mohutnost než množina A ,  vede k tomu, že žádné  zobrazaní  f : A-----> B není surjektivní (tj. "na B").

Jedině řešení a) je správně.

Že b) není správně,  bylo již vysvětleno.

Že ani c) není správně, plyne dále z toho, že bijektivní zobrazení je taková, které je injektivní (=prosté) a při tom i surjektivní.

Offline

 

#3 14. 01. 2011 11:58

dasha
Příspěvky: 70
Reputace:   
 

Re: zobrazení množin + kontrola{

↑ Rumburak: Děkuji, takže kdyby bylo B 3 prvková množina, tedy mohutnost množin se rovná, pak by mé pokračování tedy b a c bylo správně??

Offline

 

#4 14. 01. 2011 12:26 — Editoval Rumburak (14. 01. 2011 12:26)

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: zobrazení množin + kontrola{

↑ dasha:

Kdyby bylo B={0,1,2}, pak by bylo:


a) Nesprávně - zobrazení je i nyní injektivní, ale stalo se surjektivním.

b) Nesprávně - uvedená zobrazení stále ještě není surjektivní.

Jsou-li A, B dvě množiny stejné KONEČNÉ mohutnosti a  f : A-----> B  ,  potom f je surjektivní tehdy a jen tehdy, když f je injektivní,
takže úlohy a, b  pak jsou neřešitelné.

c)  Správně.

Offline

 

#5 14. 01. 2011 12:44

dasha
Příspěvky: 70
Reputace:   
 

Re: zobrazení množin + kontrola{

↑ Rumburak: takže množiny o stejné mohutnosti, nikdy nelze zkonstuovat b ?? Nevíte, dá se někde nastudovat teorie, já nic moc k tomu nenašla, jen bublinky, a z toho jsem to jaksi nepochopila. Ještě musím fičet na zkoušku z fyziky, ale pak se na to ještě jednou pořádně podívám, snad to pochopím odsud, už jeden test jsem nezvládla, a po druhém krachu bych musela .... hmmm raději ani vyslovovat . děkuji moc za pomoc, té si dálkaři cení víc než si umíte představit. Děkuji

Offline

 

#6 14. 01. 2011 14:05 — Editoval Rumburak (14. 01. 2011 14:51)

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: zobrazení množin + kontrola{

↑ dasha:
Když A, B jsou KONEČNÉ množiny stejné mohutnosti, tak nelze v naší úloze sestrojit případy a), b).

Pokud by A, B měly stejnou NEKONEČNOU mohutnost, tak i tyto případy by byly řešitelné.
Tak třeba  pro A = B = N  = {1, 2, 3, ... }  je zobrazení  f(n) = n + 1  injektivní, ale chápme-li je ve smyslu N----->N , pak není surjektivní
(1 nemá žádný vzor),   zatímco zobrazení g : N----->N  definované  předpisem

                            g(2k) = k , g(2k - 1) =  k  pro k element N 

(tj. první vzorec definuje g(n)  pro n sudé, druhý pro n liché)  je surjektivní, ale není injektivní.

Podrobně se těmito otázkami zabývá teorie množin, ale mnohem více do hloubky, než by pro dálkové studenty nematematických oborů
bylo asi stravitelné.  Uvedu z toho stručně jen několik základních věcí: 

Definice 1.  Říkáme, že množiny A, B  mají stejnou muhutnost, právě když existuje bijekce   f : A-----> B .

Definice 2.  Říkáme, že množina M  je nekonečná, existuje-li její vlastní podmnožina D ("vlastní" znamená: taková, která při tom není rovna M),
mající stejnou mohutnost jako M.  O množině, která není nekonečná, říkáme, že je konečná.

Věta 1. Na systému K všech konečných množin je definováno právě jedno zobrazení c : K-----> {0, 1, 2, 3, ... } takové, že jsou splněny
následující výroky:
(1)   Je-li A prázdná množina, potom c(A) = 0.
(2)   Je-li M konečná množina a jestliže w nepatří do M,  potom M U {w}  je konečná množina a c(M U {w}) = c(M) + 1  .
Dále pak platí:
(3)   Konečné množiny A, B mjí stejnou mohutnost, právě když  c(A) = c(B) .


Definice 3. Číslo c(M) z předchozí věty definované jednoznačným způsobem pro libovolnou konečnou množinu M se nazývá mohutností
množiny M. 

Větu 1 lze ve vhodném (a přirozeném) axiomatickém systému dokázat a z ní pak odvodit další věty, které při výpočtech s konečnými
množinami běžně používáme, často aniž bychom si to uvědomovali.

Příklad 1.  c{Praha, Brno, Ostrava} = 3 ;  říkáme, že tato množina má 3 prvky , neboli tato množina má mohutnost 3.

Příklad 2:  Výše zmíněné zobrazení f definované předpisem  f(n) = n + 1 je bijekcí množiny N na množinu {2, 3, 4, ... }, která je
vlastní částí množiny N. Tím je dokázáno, že množina N a její vlastní část {2, 3, 4, ... } mají stejnou mohutnost, takže množina N je nekonečná.

Poznámka. Definice 1 říká, za jakých okolností lze dvě množiny považovat za stejně mohutné, ale explicite neříká, co ona mohutnost množiny
de facto je.  Tento nedostatek je alespoň pro konečné množiny napraven větou 1 a definicí 3,  které nám umožňují mohutnosti konečných
množin "měřit".  V teorii množin lze definiční obor funkce c rozšířit též na nekonečné množiny,  obor jejích hodnot pak samozřejmě přesáhne
množinu celých nezáporných čísel (jimž v této souvislosti říkáme konečná kardinální čísla) a je nutno zavést tzv. nekonečná kardinální čísla
pro mohutnosti nekonečných množin. Poněkud populárněji než v učebnicích "vyšší" teorie množin je o těchto otázkách pojednáno v publikaci
Bedřich Pospíšil: Nekonečno v matematice.

Offline

 

Zápatí

Powered by PunBB
© Copyright 2002–2005 Rickard Andersson