Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Na začátek píšu,že je to pro mou neteř,která se učí na kosmetičku a dělá reparát z fyziky,kterou u kosmetičky opravdu využije a pan profesor si na ni asi trošku zased a nevíme si s posledním úkolem rady,každý o 5 bodech a tak by jsme byli rádi za pomoc zde jako naše poslední naděje.
Příklad je to tento FYZIKA – CHOVÁNÍ IDEÁLNÍCH PLYNŮ
1.Spočítejte jak se změní tlak v uzavřené prázdné (plné vzduchu) PET láhvi o objemu 0,25l. Původní tlak v láhvi byl 100 kPa, původní teplota 19C. Láhev se ohřála na teplotu 50C.
2. Stejnou láhev jsme ochladili na teplotu 3C. V láhvi zůstal stejný tlak, ale změnila tvar a objem. Jaký j objem láhve?
3. Láhev jsme při původní teplotě zmačkali a její objem se zmenšil na 0,15l. Tím se v láhvi změnil tlak. Jaký tlak je ve zmačkané láhvi?
4. Jaký objem zaujme kyslík v množství 60kg při teplotě 15C a tlaku 390 kPa.
5. Jaká je hmotnost plynu v nádobě o objemu 190m(oprava krychlových) při teplotě 3C a tlaku 330 kPa. V nádobě je vzduch (M=29).
Offline
Základná jednotka teploty v sústave SI je Kelvin, preto si najskôr prevedieme jednotky zo stupňov Celzia do Kelvinou. Ak je teplota v stupňoch celzia píšeme ju ako malé t, ak je v Kelvinoch píšeme ju ako veľké T. Medzi stupňami Celzia a Kelvinmi je takýto vz?ah:
, uspokojíme sa však aj s 273.
Názorne prevediem
z príkladu č.1 na Kelviny. 
V prvej úlohe sa nám tiež vyskytuje liter ako jednotka objemu. Základná jednotka objemu je však
, medzi litrami a
je vz?ah:
a medzi decimetrami kubickými a metrami kubickými je vz?ah:
. Podobne prepočítame objem aj v tre?om príklade.
V štvrtom príklade zas musíme premeni? kPa na Pa. Platí 1000Pa=1kPa.
V príkladoch 1-3 sa vychádza zo stavovej rovnice (čas? 9.3) pre ideálny plyn:
, kde p je tlak plynu, V je objem plynu, T je teplota tohto plynu. n je látkové množstvo (čas? 8.3) a R je plynová konštanta.
Vyššieuvedenú rovnicu môžeme upravi?na tvar:
.
Ani látkové množstvo kyslíka, ani plynová konštanta sa pre náš kyslík nemenia ani vtedy keď sa mení teplota, objem, alebo tlak plynu. Ak je teda nR konštantné a je to rovné
, musí by? konštantné aj
. Rovnicou môžeme túto úvahu zapísa? takto:
, kde veličiny s indexom 1 sú počiatočné hodnoty tlaku, plynu a teploty a veličiny s indexom 2 sú hodnoty po zmene (napríklad v príklade č.1 sa mení teplota z
na
a tlak z 100 kPa na hodnotu
, ktorú máme vypočíta?).
V príklade č.4 budeme vychádza? zo vz?ahu
, kde n je látkové množstvo, m je hmotnos? kyslíka a
je molová hmotnos?, ktorú pre kyslík vyhľadáme v tabuľkách. A keď budeme ma? n tak už dosadíme do stavovej rovnice a vypočítame.
Na tú 5. sa pozirem neskôr ak ma niekto nepredbehne.
Offline
↑ matoxy:
Zdravím :-)
urcite je to pouze preklep - teplota v
se má oznacit jako male t. Velke T, ktere je ve vzorcich - jsou Kelviny (proto jeste je potreba prevod jednotek).
a pokud mas cas, tak by asi bylo vhodne uvest prevod jednotek pro kazdou ulohu. Dekuji :-)
Offline
Jelena tiež zdravým, áno to s tým veľkým a malým t sa mi stáva často no aj tak si na to neviem da? pozor, no je to samozrejme správne tak ako hovoríte. Čas aj mám len v strede písania príspevku som musel na čas odýs? od PC, preto bol nedopísaný, no idem ho ešte doeditova?.
Offline
V tej 5.ke čo je myslené tým M? Zrejme to bude
alebo
, čiže molekulová resp. relatívna molekulová hmotnos?. Potom by sa m dalo dopočíta? tak, že zo stavovej rovnice sa vypočíta n a potom pravdepodobne podľa vzorca
. Ak sa jedná o relatívnu molekulovú hmotnos?, tak platí vz?ah 
Offline
↑ matoxy:
Zdravím :-)
Doplnim, že pokud je uvedeno M vzduchu 29 (pravděpodobně tam nějaký dolní index chybí, to máš pravdu), tak se rozumí průměrná molární hmotnost vzduchu (hmotnost 1 molu) - počítá se jeko vážený průměr molarních hmotností složek vzduchu.
Je to vyjadřeno v g/mol a je to trochu nepěkný odzvuk z chemie (g - je taková chemická klasika, mol je SI - v důsledku trochu zmatek). Jelikož bychom měli počítat v SI, tak i tuto "zmátenou" jednotku převádime na kg/mol, přesně jak uvádiš.
Zda je to M_m nebo M_r - to není nutné řešit z pohledu převodu jednotek (relativní by správně neměla mít žádnou jednotku), spiše vycházet z toho, že z periodické tabulky odečteme hodnotu v g/mol a tuto hodnotu převedeme do SI.
Tady jsem něco rozebírala na závěr tématu.
Offline
Jelena tiež zdravím,
priznám sa, že tieto veci typu N_a, M_r, M_m, n... vždy vyžadovali veľa rozmýšľania z mojej strany, že čo je čo.
- Ak ide o priemernú molovú hmotnos? vzduchu, tak toto číslo vydelíme Avogardovou konštantou, čím dostaneme priemernú hmotnos? jednej častice vzduchu. A keďže n (počet častíc) budeme ma? zo stavovej rovnice, už to iba vynásobíme n-kom a máme výsledok ak sa nemýli.
Offline