Matematické Fórum

k tomu pokusu, budu si muset koupit laser, nemam doma dost výkonou baterku nato, aby prošlo dost fotonu dírkou. Mam doma akorat čelovku, ale u ní mi nejde utěsnít ucházející světlo:(

nemá taková cihla pojmenování absolutně černé těleso?

A kdyby tu cihlu dal na stúl, co bych viděl? Neviděl bych ani cihlu, ani část stolu pod ní ne? 

A co kdybych cihlu napojil na velké množství akumulátorú, a vyrobil zařízení aby teplo z fotonu převaděl na elektrycký proud a tudíš by byla na vždy neviditelná?

Tak jsem zpátky z dovolené :)

Ještě jednou základní fakt: To že je nějaký předmět okem vidět znamená, že od tohoto předmětu jdou nějaké fotony do našeho oka. Tyto fotony, toto viditělné světlo se buď v předmětu vygeneruje nebo se vygeneruje v nějakém jiném zdroji a od předmětu se odrazí do našeho oka, a nebo třetí možnost je, že skrz předmět prochází světlo z jiného zdroje a je v tomto předmětu tlumeno, absorbováno. Takováto možnost taky povede k tomu, že předmět uvidíme, byť jinak, než jsme zvyklí se dívat na věci kolem nás. Žádná jiná možnost, jak bychom něco mohli okem něco vidět není (šum nepočítám).

Z toho plyne, že nebude-li předmět nic do oka odrážet, nic sám vyzařovat a ani jím nic nebude procházet, nebude vidět ve smyslu, že tam v jeho místě bude tma, černo. Bude-li takový předmět ve vesmíru na černém vesmírném pozadí, nebude poznat, že tam něco je. Bude-li takovýto předmět na nějakém světlém pozadí, jako je třeba stůl, bude v jeho místě černo.

Ideálně černé těleso, jak jsi zmínil, je těleso, které neodráží a jen vyzařuje celé spektrum, jehož tvar je v závislosti na teplotě dán planckovým vyzařovacím zákonem. Cihla, která by nic neodrážela a jen vyzařovala, protože by byla teplá, by byla ideálně černým tělesem.

:) neviděl bys ani ty hrany té cihly, takže v závislosti na úhlu pohledu by si viděl černý obdélník až šestiúhelník.

Podstavu a dvě stěny bys sice viděl, ale protože bys neviděl hrany, které je oddělují, nemohl by si poznat, že to je kvádr. Viděl bys opravdu jen šestiúhelník.

Posílám ti fotku absolutně černé cihly na stole v práci:

:)

To není šikmé, to je stín na svěráku, kvůli čemu ti to připadá šikmé. Do obrázku jsem nakreslil šestiúhelník do míst, kde ležela papírová krabice s harampádím, a ta byla pravoúhlá, tudíž i černý flek musí být jako od pravoúhlé cihly.

Co je to za materiál? No to bych taky někdy rád věděl. Těch krámů je tam tolik, že už ani sám nevím z čeho a k čemu sou..:)

Jinak, budeš-li mít absolutně černou cihlu na pracovním stole, myslím, že vždy poznáš, že je 3D. A to ze zkušenosti, protože tak nějak poznáš, že kousek je blíž a kousek dál při porovnání s ostatními objekty na stole. Ale co opravdu uvidíš než ti to mozek zpracuje, co by viděl třeba robot, nebo slepec co zrovna prozřel, je to samé, jako kdybys vystříhl do fotky šestiůhelník. Tedy 2D obrazec = průmět 3D objektu do roviny kolmé na osu tvého pohledu.

Kamaráde, ty mi dáváš..:) Ukončeme tuto diskuzi o neviditelné cihle tím, že samozřejmě žádnou takovou cihlu nevlastním a do toho obrázku jsem ji dokreslil v malování :D :P

Vlnová délka a "energie paprsku" spolu přímo nesouvisí. Vidím, že chápeš vztah mezi vlnovou délkou záření a energii JEDNOHO fotonu z tohoto záření . Jenže světelný paprsek není jenom jeden foton. Je to strašně velké množství fotonů a energie toho svazku je dána počtem těchto fotonů, neboli čím víc jich je, tím větší energie toho paprsku je.

↑ Praha505:
Nemůžeš, počet fotonů závisí na tom, kolik jich zdroj vyslal, ne na jejich vlnové délce. Ano, na elmg vlny se dá dívat jako na proud fotonů.

Ne, energie fotonů se mění podle vztahu, který ti o jeden jediný příspěvek výš thriller napsal.

↑ Praha505: 1) samozřejmě. Jen drobnůstka (když, jak píšeš, máš tak rád T.R. ;-))- třeba v případě spojnice Země a Alfy Centauri to díky neeuklidovskému časoprostoru nebude přímka, ale řekněme "nejpřímější dráha". 
Kamaráde, to by mne zajímalo, jaké by jsi navrhnul výpočty pro možnost 2) ?:-)

Fotony letí přímo, žádnou esíčkovitou dráhu neopisují.

Na začátku se myslelo, že podstata světla a všeho elektromagnetického záření, tedy i radiových vln, gama záření atd. jsou elektromagnetické vlny o určité frekvenci a vlnové délce. Myslelo se, že zdroje světla vyzařují v každém směru nekonečnou elektromagnetickou vlnu. Tato myšlenka se ukázala jako pravdivá, protože ji potvrdily experimenty s interferencí světla. A interference je vlastnost vln, nikoliv částic. Byli ale i tací, kteří mysleli, že světlo je tvořeno malými částicemi a nemá žádný vlnový charakter. No a pak přišel experiment, který se nedal vysvětlit jinak, než že světlo je skutečně tvořeno částicemi a ne vlnami. Jak to vysvětlit? Fyzici se dlouho přeli, každý hájil svoji pravdu. Nakonec se ale ukázalo, že světlo a každé elektromagnetické záření je tak nějak obojí a záleží jakým způsobem se na něj koukáme, jakým experimentům ho podrobujeme. Tu se uplatní jeho vlnový charakter a tu zase jeho částicový charakter. Tomu se říká dualismus vlna-částice. Mimochodem, pozdějí s rozvojem kvantové mechaniky se ukázalo, že nejen na světlo, ale i na každou hmotnou částici (proton, elektron, atom, i větší - kámen, člověk atd.) musíme nahlížet jako na obojí, protože při jistých experimentech s těmito částicemi se částice hmoty chovají také jako vlny.

No a teď nastává otázka, jak si ten dualismus představit. Jak si představit, že světlo je zároveň z fotonů a zároveň jsou to elektromagnetické vlny. Představ si, že máš maličký zdroj světla. Vychází z něj jeden foton za druhým, neboli vyzařuje elektromagnetickou vlnu. Když ten zdroj ztlumíš natolik, že vyzáří jenom jeden foton, bude to ve vlnové podobě vypadat jako že ze zdroje vyšel maličký kousek vlny, která má délku třeba tří čtyř vlnových délek. obrázek. A celá ta kratičká vlna pohybující se vesmírem rychlostí světla, to je ten foton.