Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrá, nebudu si jimi teď plést hlavu, začal jsem toto téma, abych lépe chápal relativitu :) jinak mám na skladě ještě pár otázek.
1) je tedy vlnová délka závislá na energii a naopak? Př. Čím menší vln. delka tím větší energii paprsek nese
2) ty fotony jako kuličky... Je doopravdy záření, které si lze představit tako plazícíseho hada? A ty odrážející kuličky jsou vlastně svazky fotonu?
3) bude pro nás neviditelná super cihla, která pohltí všechno viditelné světlo? Nic se neodrazí do oka- je pro nás neviditelná?
Offline
k tomu pokusu, budu si muset koupit laser, nemam doma dost výkonou baterku nato, aby prošlo dost fotonu dírkou. Mam doma akorat čelovku, ale u ní mi nejde utěsnít ucházející světlo:(
Offline
↑ Praha505:
ad 1 - ano, energie kvanta je a hybnost kde h je planckova konstanta, f je frekvence, je vlnová délka
ad 2 - tak si to můžeš taky představit
ad 3 - ano, nebyla by vidět a nebylo by skrz ní vidět. "vypadala" by jako taková malá černá díra, jen by tě tolik nepřitahovala :) . Ovšem taková cihla by nakonec byla zaznamenatelná, protože s neustálou absorbcí fotonů by musela její energie vzrůstat k nekonečnu, takže by nakonec stejně musela částice "vydávat" . ( černá díra také emituje částice, i přes velkou únikovou rychlost, a nakonec "exploduje" a uvolní obrovské množství světla)
Offline
nemá taková cihla pojmenování absolutně černé těleso?
A kdyby tu cihlu dal na stúl, co bych viděl? Neviděl bych ani cihlu, ani část stolu pod ní ne?
A co kdybych cihlu napojil na velké množství akumulátorú, a vyrobil zařízení aby teplo z fotonu převaděl na elektrycký proud a tudíš by byla na vždy neviditelná?
Offline
jak jsem si pročítal články, tak by ta cihla byla dokonatel černá, ale nenašel jsem, zda by ji lidské oko zachytilo, zdá se mi divné, že by byla na chvíli neviditelná a poté by kvúli vysoké teplotě byla vidět, ale zase pokud se od ní neodrazí fotony, tak nemúže být spatřena- zapeklité :D
Offline
Tak jsem zpátky z dovolené :)
Ještě jednou základní fakt: To že je nějaký předmět okem vidět znamená, že od tohoto předmětu jdou nějaké fotony do našeho oka. Tyto fotony, toto viditělné světlo se buď v předmětu vygeneruje nebo se vygeneruje v nějakém jiném zdroji a od předmětu se odrazí do našeho oka, a nebo třetí možnost je, že skrz předmět prochází světlo z jiného zdroje a je v tomto předmětu tlumeno, absorbováno. Takováto možnost taky povede k tomu, že předmět uvidíme, byť jinak, než jsme zvyklí se dívat na věci kolem nás. Žádná jiná možnost, jak bychom něco mohli okem něco vidět není (šum nepočítám).
Z toho plyne, že nebude-li předmět nic do oka odrážet, nic sám vyzařovat a ani jím nic nebude procházet, nebude vidět ve smyslu, že tam v jeho místě bude tma, černo. Bude-li takový předmět ve vesmíru na černém vesmírném pozadí, nebude poznat, že tam něco je. Bude-li takovýto předmět na nějakém světlém pozadí, jako je třeba stůl, bude v jeho místě černo.
Ideálně černé těleso, jak jsi zmínil, je těleso, které neodráží a jen vyzařuje celé spektrum, jehož tvar je v závislosti na teplotě dán planckovým vyzařovacím zákonem. Cihla, která by nic neodrážela a jen vyzařovala, protože by byla teplá, by byla ideálně černým tělesem.
Offline
Asi si to nekokážu představit, nebyl by obrázek? :D a k tomu jak se na něj zhruba díváme. třiba cihla je na stole a koukáme se na ní tak, že si dáme bradu na stůl a cihla je 20 cm od brady rovnou čaron a posunuta do leva- do prava o x cm. Nebo tak něco? :D pokud se chceš stímto piplat :-)
Offline
kdyby to těleso bylo z betonu, tak jaky by mělo tvar? Kvádr? Ta strana vzádu je šikmá a nevím proč- neměla by být ,,kolmá,, na pracovní stul? Nebo je to ťeleso seřízlé?
Jinak co je to za materiál?
Jinak pokud se na to koukám, tak vždy uvidím útvar o dvou rozměrech? O výšce a šířce - hloubku nezaznamenám.
Offline
To není šikmé, to je stín na svěráku, kvůli čemu ti to připadá šikmé. Do obrázku jsem nakreslil šestiúhelník do míst, kde ležela papírová krabice s harampádím, a ta byla pravoúhlá, tudíž i černý flek musí být jako od pravoúhlé cihly.
Co je to za materiál? No to bych taky někdy rád věděl. Těch krámů je tam tolik, že už ani sám nevím z čeho a k čemu sou..:)
Jinak, budeš-li mít absolutně černou cihlu na pracovním stole, myslím, že vždy poznáš, že je 3D. A to ze zkušenosti, protože tak nějak poznáš, že kousek je blíž a kousek dál při porovnání s ostatními objekty na stole. Ale co opravdu uvidíš než ti to mozek zpracuje, co by viděl třeba robot, nebo slepec co zrovna prozřel, je to samé, jako kdybys vystříhl do fotky šestiůhelník. Tedy 2D obrazec = průmět 3D objektu do roviny kolmé na osu tvého pohledu.
Offline
počkat, o jaké krabici s harampádím mluvíš? Asi nejsem v obraze. A ta cihla je tedy doopravdová -není přikreslená? :D
Ten stín: aha, jsem na mobilu, tak jsem to špatně viděl. :)
když tuto cihlu bys nechal nějaký čas takto na stole, tak by se pak rozzářila? A šlo by toho využít a ,,dolovat,, z toho energii?
..Zdá se mi to, nebo na té cihle je něco světlejšího? takové škrábance nebo něco je to zašpiněné??
Offline
dobře, ale říkal jsem si, že vypadá trochu nevěrohodně :D - jinak děkuji :-)
Měl bych ještě dotaz okolo vlnové délky. je či není pravda, že čím menší vlnová délka, tím větší nese paprsek energii? nemyslím to tak, že bude mít vlnovou délku malou a proto bude mít velkou frekvenci a tak se tam vejde hodně energi. Proto použiju tvé kuličky- pokud bude malá vlnová délka, tak bude každá kulička mít větší energii, než kdyby měl paprsek vlnovou délku větší?
Offline
Vlnová délka a "energie paprsku" spolu přímo nesouvisí. Vidím, že chápeš vztah mezi vlnovou délkou záření a energii JEDNOHO fotonu z tohoto záření . Jenže světelný paprsek není jenom jeden foton. Je to strašně velké množství fotonů a energie toho svazku je dána počtem těchto fotonů, neboli čím víc jich je, tím větší energie toho paprsku je.
Offline
mužu si říci, že čím menší vlnová délka, tím je tam více fotonů? Takže vlastně ty elektromag. vlny jsou svazky fotonú?
A foton má konstantní energii, ať se jedná o gama záření nebo o rádiové vlny?
Offline
↑ Praha505:
Nemůžeš, počet fotonů závisí na tom, kolik jich zdroj vyslal, ne na jejich vlnové délce. Ano, na elmg vlny se dá dívat jako na proud fotonů.
Ne, energie fotonů se mění podle vztahu, který ti o jeden jediný příspěvek výš thriller napsal.
Offline
a ten svazek fotonů se tedy vlni jako had? Takže vlastně opisují písmeno -S-.
Pokud ano, tak se rychlost záření bere jako :
1) dráha- přímka od zdroje do libovolného bodu : časem
2) dráha vlnovky ( písmene -S-) : časem
Která z možností platí? Nebo je i možnost třetí? :)
Offline
↑ Praha505: 1) samozřejmě. Jen drobnůstka (když, jak píšeš, máš tak rád T.R. ;-))- třeba v případě spojnice Země a Alfy Centauri to díky neeuklidovskému časoprostoru nebude přímka, ale řekněme "nejpřímější dráha".
Kamaráde, to by mne zajímalo, jaké by jsi navrhnul výpočty pro možnost 2) ?:-)
Offline
pokud by to byla možnost 2) tak by rychlost nebyla konstantní-u radiovych vln by foton musel urazit vetsi vzdalenost, tak by musel letet rychleji nez u gama záření- tak si to představuji.
Napadlo mě i, zda se dráha u rádiových vln nevykonpenzuje? Mají sice o hodně větší vln. delku , ale zase malou frekvenci, tak jestli se dráha nakonec nevyrovná dráze gama záření či jakékoliv jinemu vlnění nebo záření? Vše si představuju,že paprsek uletí x času ať u radiovych nebo u gama zaření- takže zkoumam jen drahu a rychlost ( čas mam pro oba typy konstantní)
Jinak teda fotony opisují dráhu, která vypadá jako písmeno -s- ?
Offline
Fotony letí přímo, žádnou esíčkovitou dráhu neopisují.
Na začátku se myslelo, že podstata světla a všeho elektromagnetického záření, tedy i radiových vln, gama záření atd. jsou elektromagnetické vlny o určité frekvenci a vlnové délce. Myslelo se, že zdroje světla vyzařují v každém směru nekonečnou elektromagnetickou vlnu. Tato myšlenka se ukázala jako pravdivá, protože ji potvrdily experimenty s interferencí světla. A interference je vlastnost vln, nikoliv částic. Byli ale i tací, kteří mysleli, že světlo je tvořeno malými částicemi a nemá žádný vlnový charakter. No a pak přišel experiment, který se nedal vysvětlit jinak, než že světlo je skutečně tvořeno částicemi a ne vlnami. Jak to vysvětlit? Fyzici se dlouho přeli, každý hájil svoji pravdu. Nakonec se ale ukázalo, že světlo a každé elektromagnetické záření je tak nějak obojí a záleží jakým způsobem se na něj koukáme, jakým experimentům ho podrobujeme. Tu se uplatní jeho vlnový charakter a tu zase jeho částicový charakter. Tomu se říká dualismus vlna-částice. Mimochodem, pozdějí s rozvojem kvantové mechaniky se ukázalo, že nejen na světlo, ale i na každou hmotnou částici (proton, elektron, atom, i větší - kámen, člověk atd.) musíme nahlížet jako na obojí, protože při jistých experimentech s těmito částicemi se částice hmoty chovají také jako vlny.
No a teď nastává otázka, jak si ten dualismus představit. Jak si představit, že světlo je zároveň z fotonů a zároveň jsou to elektromagnetické vlny. Představ si, že máš maličký zdroj světla. Vychází z něj jeden foton za druhým, neboli vyzařuje elektromagnetickou vlnu. Když ten zdroj ztlumíš natolik, že vyzáří jenom jeden foton, bude to ve vlnové podobě vypadat jako že ze zdroje vyšel maličký kousek vlny, která má délku třeba tří čtyř vlnových délek. obrázek. A celá ta kratičká vlna pohybující se vesmírem rychlostí světla, to je ten foton.
Offline