Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj, prosím Vás můj učitel nám při probírání komplexních čísel říkal, že si
nemůžeme v realném životě nijak představit, ale jen s ním počítat. Proč tedy existují čísla, které řeší rovnice s kterými v reálném životě nic nevyřešíme ?
Offline
↑ Meglun:
To není pravda. Nemusíš si to umět představit k tomu, aby to bylo užitečné. Komplexní čísla mnohé výpočty dost zjednodušší. Bohužel ilustrovat to na SŠ úrovni je dost obtížné. Nicméně v kvantové fyzice a chemii je důležitá Schrodinderova rovnice (která i obsahuje), komplexní čísla se běžně používají v elektrotechnice, kde mimo jiné např. umožní díky komplexní impedanci elegantně popsat současně odpor a fázový posuv (což se na SŠ dělá, ovšem bez komplexních čísel), a třeba bez Fourierovy transformace by svět celkově vypadal o dost jinak. K zahození nejsou aplikace v matematické analýze, např. výpočet integrálů. Aplikací bude mnohem víc, já je ovšem neznám.
Samozřejmě pokud komplexní čísla použijeme k nějakému výpočtu ve fyzice, tak veličiny které mají mít něco konkrétního společného s reálným světem (třeba se dají měřit) musí vycházet reálné. Nemůže mi vyjít komplexní rychlost, komplexní úhel, nebo komplexní počet jablek. Pokud se to nestane, tak je všechno v pořádku.
Offline
↑ Meglun:
Ono záleží na představivosti. Dovedeš si představit dvě koruny? Asi ano. Nula korun? Jistě - mám prázdnou peněženku. Mínus dvě koruny? Někdo si je představit nedovede. Já ano - prostě někomu dlužím. Až teprve někde dvě koruny získám, pak teprve budu mít "stejně prázdnou peněženku" jako před chvílí. Nebo si je představím na teploměru - každý ví, co to znamená, když je venku mínus dva.
S imaginárními čísly je to dost podobné. Představit si je dovedu, a to dokonce na číselné ose:
Ta osa, která je na teploměru, je tady vodorovná. A osa, na které jsou ta "nepředstavitelná" čísla, je svislá.
A naprosto není pravda, že v "reálném" životě s nimi nic nevyřešíme. Imaginární čísla objevil Geronimo Cardano v 16. století, když se pokoušel vyřešit rovnici x^3 -6x-4 =0. Každý pokus o řešení končil na druhých odmocninách ze záporných čísel, jako kdyby rovnice neměla kořeny. Přitom číslo x=-2 zcela evidentně kořenem je. Pak se zjistilo, že pokud se s odmocninami ze záporných čísel zachází jen jako se symboly (třeba s písmenky), po několika dalších krocích z výpočtů vypadnout a řešení vyjde. Je to reálné řešení reálné rovnice.
Od té doby se hodně změnilo. Komplexní čísla mají v matematice pevné místo a mají uplatnění prakticky ve všech technických oblastech. Řešení řady zcela reálných problémů je dnes bez komplexních čísel už prakticky nemyslitelné.
Offline
Ahoj,
jde o to, že komplexní čísla spoustu matematických problémů velmi zjednodušují a tím pádem poskytují lepší náhled na situaci. V nějakém smyslu totiž reprezentují rovinu.
Celá matematika je vlastně založená na vytváření nějakých abstraktních struktur s nějakými hezkými vlastnostmi, ať už jsou to komplexní čísla, matice, permutace, funkce... Pokud potom někdo těmto strukturám porozumí stejně tak dobře, jako běžný člověk chápe počítání s běžnými čísly, tak se pro něj často spousta složitých problémů změní v jednoduché. A to je to důležité - umět vyřešit reálný problém - je přece jedno, že jsme po cestě k řešení použili něco, co v realitě neexistuje, koneckonců, zajímalo by mě, jak si můžeme v reálném životě představit třeba číslo pí. Podle mě to také nejde.
Offline
martisek napsal(a):
Imaginární čísla objevil Geronimo Cardano
Neobjevil. Matematické objekty jde maximálně definovat. Sice se to asi zdá jako detail, ale pokud autor dotazu pátrá po vztahu matematiky a fyziky, tak je to důležitý detail.
Otázka nakolik komplexní (nebo i reálná) čísla existují v reálném světě už je spíš filosofická, a k ničemu užitečnému asi nepovede :-)
Offline
↑ LukasM:
Mám jiný názor. Myslím, že i v matematice lze objevovat, a že objevovat a definovat je dost velký rozdíl. I v matematice se musí nejdříve něco objevit. Až pak je možné to definovat. Například iracionální čísla objevil už kdysi hodně dávno Pythagoras. A definována byla daleko později.
Offline
↑ Meglun:
Je to tak - a neplatí to zdaleka jen o komplexních číslech. Já jsem matematiku začal objevovat až dost dlouho poté, co jsem ji vystudoval :-)
Offline