Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Dobrý deň. Obraciam sa na tých, ktorí o tom niečo vedia - ja sa už nepamätám, možno sme kadysi na VŠ o tom aj hovorili. Potrebovala by som zistiť, "koľko je" komplexných čísel.Pamätám si, že racionálnych čísel je "toľko isto" ako prirodzených, t.j. alef0. A pamätám si tiež, že reálnych čísel je ostro viac - ten počet sa označuje c a nazýva sa mohutnosť kontinua. Keďže komplexné čísla možno definovať ako usporiadané dvojice reálnych čísel, komplexných čísel by malo byť cxc. Moje otázka znie: je to tiež c? A ak áno, ako by to bolo možné dokázať?... Pomôže mi niekto?
Offline
Pozdravujem ↑ Arabela:,
Tu najdes odpoved na tvoju otazku ( a aj viac)
http://en.wikipedia.org/wiki/Cardinalit … _continuum
Offline
↑ Arabela:
Zdravím,
Platí, že mohutnost množiny je stejná, jako mohutnost její kartézské mocniny, tj. Card(AxA) = Card A.
Pro číselné množiny pak
a tedy také
(ovšem )
Ve VŠ matematice se často uvádí důkaz, že , jak je to s důkazem, že , nevím, ale existuje jedna hezká demonstrace, která se jmenuje Hilbertova křivka a která postupně vyplňuje celý čtverec. Její jednotlivé iterace zobrazují "stále menší části stále delší úsečky" na "stále menší čtverce", až se v limitě zobrazí vzájemně jednoznačně jeden jediný bod přímky na jeden jediný bod čtverce:
Offline
↑ martisek:
ďakujem. Tá ilustrácia je zaujímavá... Popremýšľam o tom...
↑ vanok:
Vďaka za materiál.
Offline
martisek napsal(a):
↑ Arabela:
Platí, že mohutnost množiny je stejná, jako mohutnost její kartézské mocniny, tj. Card(AxA) = Card A.
Ahoj, upřesním, že toto platí jen pro nekonečné množiny. U konečných množin to platí pouze pro jednoprvkovou A.
Offline
↑ check_drummer:
Samozřejmě - díky za upřesnění.
Offline
↑ check_drummer:,
Ano a este aj
Offline
↑ Arabela:
Ahoj. Mám ještě drobnou poznámku.
Nechť je množina všech posloupností, jejímiž členy jsou pouze čísla 0, 1 .
Není těžké sestrojit bijekci : Jsou-li , položíme
.
Odtud se dá dokázat tvrzení, které Tě zajímá. (Množina má mohutnost kontinua.)
Offline
Ahoj ↑ Rumburak:,
tak toto vyzerá vskutku pekne a zaujímavo... Ako mám ale uveriť, že množina P má naozaj mohutnosť kontinua?
Offline
↑ martisek:
Když už se tu tak poznámkuje, tak opravím jednu drobnost:
Ta Hilbertova křivka je stejnoměrná limita spojitých zobrazení, je to tedy spojité zobrazení. Nemůže to tedy být bijekce, je to "jenom" surjekce.
(Nahlédnout se to dá zhruba následovně: Kdyby to byla bijekce intervalu na čtverec, pak je to homeomorfismus (důkaz zde), pak (odebráním vnitřního bodu intervalu z domainu a jeho obrazu z oboru hodnot, restrikcí Hilbertovy křivky a přechodem k inverznímu zobrazení)) dostaneme spojitou bijekci mezi souvislým a nesouvislým prostorem. To je spor. )
Offline
Ako mám ale uveriť, že množina P má naozaj mohutnosť kontinua?
1) Posloupnosti přiřadíme reálné číslo , při čemž toto zobrazení je prosté,
takže mohutnost množiny není větší než mohutnost kontinua.
2) Každé číslo můžeme vyjádřit nekonečným rozvojem
(*) ,
čímž je mu přiřazena posloupnost . Je-li některému číslu přiřazeno více takových posloupností,
což se stát může, např. 0,1000000... = 0,0111111111... (míněny rozvoje ve dvojkové soustavě odpovídající formuli (*)),
vyberme z nich jen jednu. Získáme tím bijekci intervalu (mohutnosti kontinua) na množinu .
Mohutnost množiny tedy není menší než mohutnost kontinua.
Podle věty Cantorovy-Bernsteinovy je tedy mohutnost množiny P rovna mohutnosti kontinua.
Offline
↑ Rumburak:
ďakujem veľmi pekne; opäť som múdrejšia...:)
Offline
↑ Arabela:
Velmi jednoduše: Mohutnost kontinua má třeba množina R. Reálné číslo je číslo, které lze zapsat pomocí (nekonečné) posloupnosti cifer. Většinou zapisujeme v desítkové soustavě, ale jde to samozřejmě třeba i v soustavě dvojkové. No a tam máme cifry jenom dvě. Takže množinu P můžeme chápat jako množinu všech reálných čísel zapsaných ve dvojkové soustavě.
Offline
↑ OiBobik:
Nemůže to tedy být bijekce...
Samozřejmě, že o tom vím (mám dojem, že na každém bodě čtverce "sedí" dokonce tři body křivky), ale nechtěl jsem zabíhat do podrobností. I tak je to ale velice zajímavé - kdybychom totiž neměli k dispozici jiné zobrazení, pak by se podle tohoto dalo soudit, že bodů na přímce je dokonce "víc" než ve čtverci...
Offline
Offline
Stránky: 1