Matematické Fórum

Máš pravdu, dá sa to ovplyvniť, ja to sledujem dlhšie.

Čím je vylosovaný väčší počet menších čísel, tým nižšie sú výhry, lebo viac ľudí uhádne a výhra sa delí medzi viac výhercov (pri rovnakom počte tipujúcich). Ja si myslím že je tomu tak preto, lebo veľa ľudí podáva čísla, ako napr. dátumy narodení. A keďže mesiac má max. 31 dní a rok max. 12 mesiacov (a losuje sa z čísel od 1 do 49), tak sa vyskytujú omnoho častejšie ako čísla nad 31. Navyše v tomto období storočia sú ľudia, ktorí tipujú, narodení v takom roku, ktorého posledné dvojčíslie je nad 49, aj to na to vplýva. Preto ak napr. vylosujú 4 čísla s hodnotami pod 10 a zvyšné sú napr. 21 a 30, tak výhra v piatom poradí je takmer vždy nižšia ako 3 €. Ak sú vylosované 4 čísla väčšie ako 31, tak výhra je nad 5 €.

Práve preto ja podávam tak, že vždy 3 čísla nad 40 :D :D :D


Samozrejme k náhode musím podotknúť (hlavne pre tých, čo si robia megaštatistiky a podľa nich si robia rozpisy), že každý ťah je takmer absolútne nezávislý od predošlých ťahov. Pri losovaní je miera náhody extrémne vysoká, pôsobia tam, takmer výlučne náhodné vplyvy. Tvar, hmotnosť, či homogenita (resp. ich rozdiely) loptičiek, ktoré sa používajú pri losovaní, sú štatisticky tak bezvýznamné, že môžeme tvrdiť, že sú jednotlivé losovania na sebe absolútne nezávislé.

↑ SuchSoft: ahoj, v Tvojej vete.....citujem.... , že každý ťah je takmer absolútne nezávislý od predošlých ťahov......  by som úplne vypustil slovo takmer...  ;-)

↑ SuchSoft: supeer, takto podobne to vnímam aj ja, som rád, že si použil termín kvantové javy. Vonkajším prejavom ich,  je aj fotónové a časticové žiarenie z vesmíru dookola. Tam by som hľadal ideál náhody.

V podstate sa nepozna ziadna prakticka metoda na vysku vyhry.
No nanajvys existuju teorie, ako reagovat aby clovek mohol hrat z danou sumov co najdlhsie.
A potom, ako hovoril moj profesor statistiky:
Vyhrajste velku cenu (ruleta, loto ...) a potom uz nikdy v zivote nehrajte!

SuchSoft napsal(a):

Aj keď by sa dalo polemizovať o tom, čo je náhoda. Napr. naprogramovať generátor náhodných čísel je veľmi ošemetná vec a ak mám správne informácie, ešte sa to nikomu nepodarilo vytvoriť algoritmus tak, aby čísla boli úplne náhodné. Zatiaľ len pseudonáhodné.
Vždy keď ubehne nejaký počet iterácií, čísla sa začnú opakovať, alebo konvergovať k určitej hodnote.

Ve fyzice znamená slovo "náhodné" totéž co "nepředpovídatelné". A nelze nijak dokázat, že je daný jev náhodný - můžeme se jen pokusit dokázat, že náhodný není. To, že se nám to nepodaří ale neznamená, že se to nepodaří i někomu jinému.

Neexistuje žádný důkaz, že by výsledky kvantových experimentů musely být nutně nepředpověditelné. Prostě tomu dneska věříme, protože to zatím nikdo předpovědět nedokázal. Já tomu věřím taky - ale žádný "důkaz" pro to není.

Buben s kuličkami by měl být v principu přesně deterministický - ale prakticky se to tak moc nechová. A je to taková filozofická otázka, jak se k tomu stavět. Prakticky je to docela slušně náhodný generátor, fyzika ale tvrdí, že výsledek dokáže předpovídat. Alespoň v principu. A nemyslím si, že by u bubnu s kuličkami hrály nějakou roli kvantové efekty.



Pokud jde o ty programy, co generují náhodná čísla - hlavní problém není v tom, že by posloupnost byla periodická - periodu můžeme udělat docela slušně dlouhou. Hlavní problém je v tom, že ten program vytvoří vždy zcela identickou posloupnost. A pokud ten program známe, dokážeme hodnoty předpovídat - a dokonce bez nějaké zvláštní námahy. To už je vlastnost těch běžných programovacích jazyků - že program dělá pokaždé to samé.

Pokud chceme, aby ta čísla byla opravdu (alespoň zčásti) náhodná, musíme tam tu náhodnost nějak vložit zvenku. Alespoń na počátku - a tak se to taky běžně dělá. Je však třeba tomu věnovat extrémní pozornost - protože když hloubku vlastního generátoru uděláme třeba 256 bitů, musíme i ten počáteční stav vygenerovat "náhodně na 256 bitů". Při matematických úlochách, jež vyžadují náhodná čísla se běžně jako inicializační vektor používá hodnota čítače jež běží od jeho zapnutí. Ovšem - když vzpomeneme, že frekvence počítání bude maximálně několik GHz, a doba od zapnutí počítače zpravidla několik hodin, možná dní (a maximálně let) - dá to dohromady počet možností, který je principiálně nižší než našich 256 bitů, bude to v krajním případě 64bitů.


Pokud ta náhodná čísla mají představovat třeba šifrovací klíče, musíme použít sofistikovanější metodu na inicializaci jejich generátoru.

Ale věřil bych tomu, že čísla co sázejí lidé náhodná nejsou - a že v tom lze vysledovat jistou zákonitost - ve smyslu toho, že množina kombinací jež sází živí lidé je znatelně menší než množina všech kombinací, co lze vsadit.