Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit

Ahoj,
co já vím, tak definovat množinu je problém, stejně jako v geometrii definovat bod. Vždycky musíš mít nějaký pojem, od kterého se můžeš odpíchnout, jinak skončíš v kruhu.
Co se týče "být prvkem množiny". Množinu můžeme ztotožnit s vlastností, kterou popisujeme.
Uvažujme všechny zelené věci. Ty určí jak množinu, tak vlastnost "zelená". Prvky, které jsou v této množině jsou právě ty, které mají vlastnost "zelenost".
(Ale je to jenom jeden z pohledů na problematiku.)
Offline
Ahoj ↑ byk7:,
Dostatocnu odpoved pre matematika najdes V Halmos: Naïve set theory.
Offline
Ahoj ↑ Stýv:,
Pochopitelne mas pravdu, ale pozname vela matematikov co sa tomu az tolko nevenuju.
À aj inych co pracuju v inych teoriach.
Offline
↑ byk7:
Ahoj, řekl bych že množiny "definujeme" tak, že popisujeme, jaké vlastnosti pro ně platí. Tedy (hodně volně) neříkáme z čeho jsou vyroveny, ale jak se chovají.
Myslím, že to je přístup nejen v teorii množin - např. zajímavý by byl ve fyzice, ale tam bycho mse cítili ochuzeni, kdybychom "jen" popisoval ichování hmoty, nikoli podstatu (ale možná to ani nejde).
Offline

↑ byk7:
Ahoj,
popíšu, jak to chápu já. To je přece jen taková "soft" question.
Teorie množin je "základem matematiky" hlavně ve smyslu "základním vyjadřovacím prostředkem". Tedy jak to v praxi vypadá: vše se formuluje (více či méně formálně, ale v podstatě) v řeči teorie množin. To ovšem neznamená, že by celá matematika nešla rozvíjet bez předpokladu teorie množin (koneckonců, dělo se tak po tisíciletí; tento jev koresponduje s častou frází, jež je součástí mnohých skript: "Pojmy množina a náležet množině budeme chápat intuitivně..." ). Jazyk teorie množin se zkrátka ukázal dostatečně univerzální, aby se v něm dalo současně hovořit o jinak velmi různorodých oblastech matematiky.
S tím souvisí také to, že typicky se nijak nedefinuje, co je množina a co náležet množině - pouze se popisuje, "jak se to chová" - tedy uvádí se axiomy, které po pojmu "množina" a predikátu "náležet množině" požadujeme, aby splňovaly (neformálně řečeno, asi stylem "množiny A a B jsou stejné, právě když každý prvek A je prvkem B a každý prvek B je prvkem A", apod.). Jsou to zkrátka taková základní slova, pomocí kterých se vyjadřuje (skoro) vše ostatní.
Offline