Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
ahoj
robim si na jednej stranke 'kurz' z pravdepodobnosti a v prvej lekcii, kde su preberane zakladne axiomy z pravdepodobnosti, je cvicenie po vysvetlovacom videu a nechapem preco co mam zle.
asi som zle pochopil z anglictiny co znamenaju tie komplementarne oné k oblasti (setu) napr. A.
preco mam zle A a C ?
vdaka 
Offline
↑ Rapier:
Ahoj.
Že ty dvě odpovědi jsou špatně, máš dokázáno pomocí protipříkladů v závěrečném odstavci s nadpisem Answer.
A teď k tomu, kde jsi asi udělal chybu:
Případá mi, že ses (možná ne zcela uvědoměle) opíral o představu, že jevy (či množiny - inerpretace jevů množinami
je snad jasná)
jsou disjunktní. V úvodu testu se ale předpokládá (mj.) disjunktnost jevů (množin)
.
Za tohoto předpokladu by
byly disjunktní pouze v případě
.
K tomu komplementu (doplňku). Jesltiže se pohybujeme v jevovém poli, kde
je tzv. jistý jev a
nejaký
obecný jev, pak
.
Offline
↑ Rumburak:
stale nechapem
disjunktni znemana, ze medzi mnozinami nie je ziaden prienik. ok ?
neviem co znemana := co si dal v poslednej vete
znamena mnozina komplementarna k A. cize ak mame mnozinu A a rozdelimu ju napoli ( je jedno, ze budu stale spolu alebo zvlast), tak hociktora druha cast je komplementarna k tej prvej. spravne ?
teda ak mame
=
to znamena, ze mnozina A nie je nijako rozdelena, ze nema ziadnu komplementarnu cast ?
a vobec nechapem, ze preco ak mame na jednej strane rovnice + + + a na druhej zjednotenie - konjunkciu (
), ze preco to nie je to iste
Offline
↑ Rapier:
Tu komplementárnost, myslím, nechápeš správně. Vysvětlíme si to na příkladu jednoho hodu standardní hrací kostkou.
Pří libovolném takovém hodu zcela jistě padne některé z čísel 1, 2, 3, 4. 5, 6. Množina 
zde tedy představuje tzv. jistý jev. Ostatní náhodné jevy při tomto pokusu jsou representovány odpovídajícími
podmnožinami množiny
. Například
odpovídá jevu "padne liché číslo" . Jeho doplňkem je jev
"číslo, které padne, nebude liché" neboli "padne sudé číslo" , což je jev representovaný množinou
.
Každý náhodný pokus má takovou "svoji" množinu
shrnující všechny možné elementární výsledky, které mohou
při něm nastat. Množina
representuje jev jistý příslušný danému pokusu. Pro hod mincí by byla
.
Doplňkem k jevu jistému je jev nemožný (representovaný prázdnou množinou) a naopak.
Jsou-li množiny či jevy disjunktní (disjoint), znamená to, že jejich průnik je prázdný ("žádný průnik" je formulace
poněkud nematematická :-) ). Disjunkními jsou vždy jevy
, ale nejen ony. Při hodu kostkou by byly disjuktní
například i jevy dané množinami
(padne 1 nebo 2),
(padne 3).
Pravděpodobnost je funkce, která náhodnému jevu
při určitém náhodném pokusu přiřazuje číslo 
a to tak, že jsou-li
disjunktní jevy, potom
(to je axiom). Nevíme-li ,
zda jevy
jsou disjunktní, můžeme pouze říci, že
.
Sjednocení vyjádřené znaménkem
je operace s množinami či jevy , zatímco součet vyjádřený znaménkem 
je operací s čísly - proto dvě znaménka, aby se to nepletlo.
Asi by Ti pomohlo opatřit si o tom nějakou učebnici. Ale nejsem zde znalcem literatury, takže neporadím.
POZN.
Symbol ":=" se používá (ne ovšem povinně) tam, kde rovnost má být vnímáme jako definice symbolu na levé straně.
Například zápis

je jednou z možných definic čísla
.
Offline