Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj.
Tak třeba v eukleidovském prostoru dimense 3 (opatřeném kartéskou soustavou souřadnic Pxyz)
lze vzít v první etapě za přímku
osu x a za přímku
osu y, což ale jsou různoběžky (procházející
počátkem
soustavy souřadnic) . Když přímku
posuneme ve směru osy z, dostaneme přímku
již mimoběžnou s přímkou
. Zbývá polohu přímky
doladit tak, aby vzdálenost přímek
byla 15.
Tolik k myšlence. Formální stránku teorie afinních prostorů ovšem neovládám.
Nebo obecněji:
Vezměme v trojrozměrném prostoru dvě rovnoběžné roviny mající vzdálenost 15.
V první z těch rovin zvolíme přímku
a ve druhé rovině pak nějakou přímku
tak, aby NEbyla
rovnoběžná s
.
Offline

Rumburak napsal(a):
Ahoj.
...kartéskou soustavou souřadnic
kartéZSkou :-)
Offline
↑ Sergejevicz:
Ahoj.
Nejraději bych psal "Carteskou", neboť název je odvozen od vlastního jména Descartes (= des Cartes).
Ale to je jen můj osobní postoj - teoretikové českého jazyka mohou mít jiný.
Offline
↑ Rumburak:děkuji, spíše bych potřebovala poradit právě aby to byly mimoběžky a zároven měly vzdálenost 15.. neumím vymyslet příklad, kde by byly splněny obě podmínky
Offline
↑ Rumburak: Vy jste mě to popsal slovně hezky, já chápu ten princip, tu teorii... vím, o co tam jde..
Líbila se mi ta druhá varianta s těmi rovnoběžnými rovinami, v nichž si vyberu dvě přímky, které nebudou rovnoběžné, ale bohužel nevím, jak na to početně..
Vypočítám akorát dvě rovnoběžné roviny:
Dvě roviny, které jsou rovnoběžné a mají vzdálenost 15, např: 10x - 5y + 10z +1 = 0 a 10x - 5y + 10z - 9 = 0
Nevím si rady s těmi přímkami, které leží v rovinách a jsou mimoběžné.
Můžete mi prosím poradit, jak udělám přímku, která leží v rovině?
Děkuji.
Offline
↑ Oldulka:
Ty Vaše dvě roviny mají polohu zbytečně obecnou, takže situace je pak nepřehledná.
Zvolit můžeme v R3 jednu rovinu o rovnici z = 0 a druhou o rovnici z = 15. Jsou spolu rovnoběžné
a jejich vzdálenost je 15.
Nyní určíme přímku p soustavou rovnic y = x , z = 0 a přímku q soustavou rovnic y = -x , z = 15.
První přímka leží v rovině z = 0, druhá v rovině z = 15 a nejde o rovnoběžky ani o různoběžky (proč ?),
takže jde o mimoběžky. Vzdálenost dvou mimoběžek je rovna vzdálenosti dvou rovnoběžných rovin,
v nichž po řadě leží.
Offline
↑ Rumburak: Děkuji Vám mockrát, ale toto je na mne moc složité :(
Soustředím se vždy na vektory při výpočtu vzdálenosti. Když máme rovnici z =0 a z = 15, tak obecné rovnice jsou z = 0 a z - 15 = 0, z toho nevidím, že by byla vzdálenost 15.
Dále vůbec nerozumím těm přímkám.. Chápu, že u první přímky je x = y, to je logické.. ale u druhé přímky netuším, proč je tam y = -x.
Offline
↑ Oldulka:
rovina z=0 znamená, že v nej ležia všetky body s nulovou súradnicu z.
Je to rovina xy.
Rovina z = 15 je rovina rovnobežné s danou, iba o 15 jednotiek posunutá. Obsahuje totiž všetky body, ktorých súradnica z je 15.
Analogická situácia je u priamok:
Napríklad x=0 a x=8. Načrtni si ich a pozri ich vzdialenosť. Roviny sú len rozšírenie do 3D.
Offline
↑ Oldulka:
Tak to postupně probereme.
Rovnice
určuje rovinu
totožnou se souřadnicovou rovinou Pxy, která je kolmá k souřadnicové ose 
a protíná ji (kolmo) v počátku
soustavy souřadnic. Když tuto rovinu posuneme ve směru k ní
kolmém, tedy ve směru osy
tak, aby procházela bodem
, dostaneme rovinu
o rovnici
rovnoběžnou s
. Úsečka
ležící v ose
je kolmou spojnicí obou těchto spolu rovnoběžných
rovin, jejichž vzdálenost je tudíž rovna délce úsečky
, což je 15.
Jestliže dále zvolíme v rovině
přímku
a v rovině
přímku
, pak tyto přímky nebudou mít žádný společný
bod (protože ten by pak musel patřit zároveň do obou uvažovaných rovin, což ale není možné, neboť tyto roviny
jsou rovnoběžné a navzájem různé, takže žádný společný bod nemají), půjde tedy buďto o mimoběžky nebo
o navzájem různé rovnoběžky podle toho, zda jejich směrové vektory budou spolu různoběžné nebo rovnoběžné.
Nás bude zajímat první případ. Hledejme tedy dva nenulové vektory
, které budou spolu různoběžné,
avšak každý z nich rovnoběžný s rovinou
resp.
, tedy kolmý k ose
neboli k jejímu směrovému vektoru,
jímž je vektor
(a každý jeho nenulový násobek, což nás ale v tuto chvíli nezajímá).
Vektor
kolmý k
musí splňovat podmínku

(nalevo je skalární součin) charakterisující vzájemnou kolmost dvou vektorů . Rozepsáním skalárního součinu
dostaneme
,
odtud
. Čísla
mohou být obecně libovolná, avšak má-li vektor
být směrovým vektorem
některé přímky, jak požadujeme, musí být aspoň jedno z nich nenulové.
Přímka se směrovým vektorem
a procházející bodem
(na ose
) bude mÍt parametrické
rovnice
, vyloučením parametru
z této soustavy obdržíme

což je pouze jiné vyjádření téže přímky. Takové přímky ovšem hledáme dvě. V rovině
má ležet přímka
určená rovnicemi
(1)
,
v rovině
přímka
určená rovnicemi
(2)
.
Při tom dvourozměrné vektory
musí být nenulové, aby útvary popsané soustavami
(1), (2) byly přímkami, navíc i lineárně nezávislé (což v tomto případě znamená, že žádný z nich nesmí být
násobkem druhého), aby byla zajištěna mimoběžnost . Takových dvojic přímek
je samozřejmě nekonečně
mnoho, jak plyne i z tohoto rozboru, a můžerme si vybírat.
Offline