Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Při studiu fungování FTIR metody jsem pochopil, že interferometr se v této metodě používá, protože:
- při interakci jednoho paprsku (o určité vlnové délce) s detektorem je výsledný signál detektoru (elektrický proud..) neměnný v čase.
- při interakci dvou paprsků (o stejné vlnové délce) vystupujících z interferometru se signál na detektoru mění v čase (resp. mění se s pozicí pohyblivého zrcadla), a frekvence signálu nese určitou informaci.
Proč detekce jednoho paprsku nezpůsobí proměnný signál detektoru, jako tomu je v případě dvou paprsků vystupujících z interferometru, když si lze oba případy představit jako vlny (obě vlny vystupující z interferometru lze sečíst)?
Offline
Jeden signál je prostě jeden signál. Pokud je vzorek v čase neměnný a zdroj taky, tak není důvod aby se cokoli měnilo.
Klasický spektrometr světlo prožene monochromátorem, který se v čase ladí, takže lze proměřit krásně celé spektrum. Potom se paprsek rozdvojí, část se přímo měří a část až po průchodu vzorkem. Pak se spočítá podíl, vynásobí kalibrační konstantou, ... Jenže monochromátory jsou drahé a myslím že jsou s nimi při IR ještě nějaké potíže. Navíc při požadavku na velké frekvenční rozlišení leze z monochromátoru slabé světlo, které se špatně měří, konečným důsledkem je pomalost (když přijde 1000 fotonů/s, trvá docela dlouho, než můžeme prohlásit, že změřený výsledek má např. 4 platné cifry. Proměření celého spektra je pak poněkud časově náročné). Samozřejmě, třeba u far IR, které se detekuje tepelně, si můžeme o nějakých fotonech za sekundu nechat jenom zdát...
FTIR má místo monochromátoru interferometr, v něm se rozdělí a zas spojí paprsek, přičemž rozdíl délek je nastavitelný. Výsledkem je, že se zesílí všechny vlny, které se celé vejdou do rozdílu drah (sečtou se ve fázi) a naopak potlačí všechny, kterým půlvlna přebývá (sečtou se v protifázi, tedy odečtou). Místo jedné vlnové délky, jako z monochromátoru tak máme nějaké šílené periodické spektrum, které proženeme vzorkem a pustíme na detektor.
Laděním tak dostaneme nějaký šílený průběh a z něho s pomocí fourierovky udělá požadované spektrum.
Offline