Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Vzhledem k tomu, že jsem na fyziku nesáhl hodně dlouho a chystám se jít studovat právě fyziku, zkusil jsem jeden takový příklad.
Koule je vystřelena pod úhlem 45° rychlostí 20 m/s. Jak daleko koule doletí, když místo odpalu i dopadu leží stejně vysoko?. vyšlo mi 40 metrů, ale zdá se mi to nějak málo.
Odpor vzduchu a takové věci zanedbáváme.
Offline

Vyšlo mi to stejně.
Offline
↑ BrozekP:
Díky.
Takže náboj ze sniperky, která má počáteční rychlost 1100 m/s (kdo by nevěřil: http://en.wikipedia.org/wiki/.408_Chey_Tac ) má teoretický dolet (pokud je vystřelena pod úhlem 45°) 121 km?
Offline
↑ zdenek1: Kdyby bylo na Zemi vzduchoprázdno a někdo vystřelil po úhlem 45°, nedoletěla by ještě dál? přecejenom ve větší výšce je působení gravitace menší..
Offline
↑ Cermix:
Asi ano.
ALe když vypočítáš výšku v homogenním gr. poli, vyjde ti asi 30 km.
Závislost gr. zrychlení na výšce je 
poměr 
Takže odchylka tam nějaká bude, ale odhadl bych to na desítky metrů.
Offline
jaks zjistil ten výšku při které bude ta střela nejvýše? Mě vyšlo, že kdybych z té sniperky vystřelil kolmo vzhůru, tak dostřelí do výšky asi 605 km, ale to je asi nějaká blbost..
Offline
Dalším faktorem prodlužujícím dráhu šikmého vrhu by bylo zakřivení povrchu Země. Přesněji by se to ale řešilo jako tzv. Keplerova úloha. Výsledkem bude eliptická trajektorie. Bodem dopadu by byl průsečík trajektorie s povrchem Země. Pokud započteme i rotaci Země, v řešení bude již zahrnut i vliv Coriolisovy síly. Při svislém výstřelu z pořádné sniperky (zejména ve vakuu) bude tento vliv dost významný. Tedy ne asi na výšku, ale na místo dopadu.
Keplerova úloha:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Keplerova_%C3%BAloha
Offline
Offline
↑ medvidek:
Proč je to 60,5? Ukážu můj postup:
nejdříve si vypočtu dobu letu ze vzorce
Položím si
a vypočtu 
No a pak ze vzorce
si vypočtu dráhu.
je okamžitá rychlost v čase t a
je počáteční rychlost.
Offline
Když bychom teda chtěli vzít v potaz změnu gravitačního působení v závislosti na výšce, tak by se to dělalo jak? určitě bychom nemohli vzít sílu gravitace ve 30ti kilometrech a nějak to s tím dopočítat, myslím, že by se tam použil nějaký ten integrál..
Offline
Chceš počítat dolet koule z prvního příspěvku, nebo toho náboje, o kterém jsi psal potom?
Offline
↑ KennyMcCormick:
náboje.
Offline
↑ Cermix:
Pohyb tělesa v nehomogenním gravitačním poli popisuje rovnice
, kde
je gravitační zrychlení v místě
.
V případě homogenního gravitačního pole a vhodnou volbou souřadnicové soustavy se tato rovnice zjednoduší na
.
Rešením jsou známé vztahy pro rychlost a polohu
,
kde
a
jsou počáteční podmínky.
Pokud ale bude gravitační zrychlení záviset na výšce tak, jak popisuje zdenek1 v příspěvku #6, dostaneme rovnici
, kde
je gravitace na povrchu Země a
je poloměr Země.
Problém tedy spočívá ve vyřešení diferenciální rovnice 
Offline
↑ medvidek:
No, tak se mi zdá, že si počkám na vysokou :D
Ale dík moc :)
Offline