Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
↑ thriller:
Myslím, že ty meze pro y jsi omylem prohodil, mě aspoň vycházejí od do .
↑ spiderx:
Obsah vyšrafovaného obrazce se dá výhodně spočítat jako ,
kde A je ten čtvtkruh o poloměru 2a , B onen půlkruh o poloměru a . Každý z obou integrálů počítáme zvlášť.
V tom prvním zavedeme polární substituci x = r cos t , y = r sin t , ve druhém x - a = r cos t , y = r sin t .
Meze u prvního i u druhého jistě zvládněš.
Offline
↑ Rumburak:
Jo jo, my apologies. Ale výsledek by v absolutní hodnotě vyšel stejně:)
Offline
↑ spiderx:
"Jak na to" s tím převodem do polárních souřadnic jsem se pokusil naťuknout ve svém předchozím příspěvku, ↑ Rumburak:,
kde jsem poradil vhodné tvary substitučních vzorců. Krom toho je potřeba ještě použít větu o substituci pro dvojný integrál (a podle ní "přepočítat"
do nových souřadnic integrační množinu a integrovanou funkci), v další fázi pak použít Fubiniovu větu. Obojí se dá nalézt i na webu.
Oba integrály v mém odkazovaném příspěvku, na jejichž výpočet jsem úlohu převedl, jsou k dané tematice ty nejjedodušší a při troše vůle
nastudovat a pochopit větu o substituci by s nimi neměl být problém.
Jak konkrerně:
Počítáme integrál , kde A je ten čtvtkruh o poloměru 2a.
1.) Je potřeba si zvyknout na to, aby množina, přes kterou se integruje, vždy byla popsána analyticky. Zde takovým popisem bude soustava nerovnic
(1) ,
které musejí být splněny zároveň. Tedy: bod [x, y] leží v množině A právě tehdy, když jeho souřadnice x, y vyhovují soustavě (1).
(Pokud bychom v této soustavě nahradili neostré nerovnosti odpovídajícími nerovnostmi ostrými, sice by se změnila integrační množina - ubyly by
z ní hraniční body, avšak hodnotu integrálu by taková malá změna neovlivnila).
2.) Popíšeme nyní mnořinu A pomocí polárnárích souřadnic
(2) .
Přirozenými omezeními zde jsou , pak má každý bod [x, y] roviny krom [0, 0] jednoznačné vyjádření ve tavru (2)
(že se při tom "nedostane" na bod [0,0] nevadí, při výpočtu integrálu na jednom bodu nesejde). Množinu A obdržíme tím, že (2) dosadíme do (1)
a trochu se nad tím ještě zamyslíme a upravíme to - vznikne tak soustava , která je hledaným popisem množiny A
(krom bodu [0, 0]) v polárních souřadnicích.
3.) Jestliže je za znaménkem integrálu nějaký funkční výraz tvaru f(x,y) , pak substituci (2) provedeme i v něm.
4.) "Diferenciální" výraz nahradíme výrazem . Výraz (v předchozím výraze z něj bereme absolutní hodnotu)
má sice formálně tvar zlomku, avšak není to zlomek, je to tzv. Jacobiho deteminant (slangově Jacobián) pro substituci (2) - jde o determinant sestavený
z parciálních derivací tohoto zobrazení - to už si někde najdi sám .
Tím je substituce provedena.
Co je zde ještě nejasného ?
Offline
↑ Rumburak:
děkuji, tohle se zdá být vyčerpávající. O víkendu nastuduju, uvidím, jestli to půjde. Ještě jednou díky.
Offline
↑ spiderx:
Ještě poznámka k tomu bodu 2. v předchozím příspěvku (vyjádření možiny A pomocí pol. souřadnic) - potřebuje to dát trochu do pořádku
po formální stránce. Množina A (čtvrtkruh) je od počátku množinou právě všech bodů [x, y] roviny, jejichž souřadnice x, y splňují (1).
Přejdeme-li k polárním souřadnicím, říkáme, že množina A - {[0,0]} je obrazem množiny (již označíme třeba) C, které je množinou včech bodů [r, t] ,
jejichž souřadnice r, t splňují soustavu , což už není (vzhledem k nové soustavě souřadnic) čtvrtkruh, ale obdélník.
"Výstupem" z věty o substituci pak formálně bude integrál přes množinu C (tedy nikoilv již přes množinu A) , takže substitucí náš původní integrál
přejde do tvaru
.
To, co jsem psal o substituci do polárních souřadnic, platí obdobně pro kteroukoliv substituci proměnných v integrálu.
Offline
Stránky: 1