Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit

odpověď a), hned napíšu proč :)
Jednoduše řečeno, tak jak si to pamatuju, každý logaritmus může mít argumenty vetší než nula a logaritmická funkce protíná osu x v bodě 1, tedy zcela jistě hledaná hodnota v intervalu (0;1). A logaritmus má tu vlastnost (popíšu jak si to pamatuju, později doplním matematičtější vysvětlení) že s každým přírůstkem hodnoty logaritmu roste jeho argument mocninou o základu logaritmu, popíšu na příkladu jak to myslím: binární logaritmus 1 se rovná nule bin. log. 2 = 1, bln. log 4 = 2. A tak to platí i obráceně pro převrácené hodnoty, bin log 1/2 = -1, z 1/4 = -2, atd... Ještě jinak řečeno, hodnota logaritmu vetší než 1 roste lineárně tak, jak jeho argumenty rostou exponenciálně, stejně tak to platí obráceně v "rychle rostoucí části logaritmu (tedy pro argumenty menší než 1)
EDIT: zcela jistě znáš mocniny dvou, zvástě jestli máš rád počítače. Tak když si to pro zajímavost rozepiš: 1,2,4,8,16,32,64,128,256,512,1024,2048, atd. atd.. a právě pozice v této řadě je hodnota binárního logaritmu (jenom namátkou: 256, tedy osmá pozice (počátek 0, nultá pozice je vždy 1) takže
čili
. Alespoň trochu jasné?? (asi to neumím vysvětlit, přiznám se, že bych se sám z mého výkladu nepochopil. Kdyžtak se ptej :)
Samotný logaritmus není nijak omezený (jen že argument musí být kladný), proto interval bude končit v +nekonečnu.
Nevím, jestli to je pochopitelné, zkusím to vylepšit, tohle ber jenom jako povídání "brainstorming"
EDIT pro každý logaritmus platí, že pokud je jeho hodnota (v souladu s výše uvedeným) -1, bude jeho argument přvrácená hodnota jeho základu. Pro
ale v té samé analogii
, atd... toto podobn2 ve stejné analogii platí pro jakýkoli logaritmus o jakémkoli (povoleném) základu
Obecně lze říct, že logaritmus má dvě části, "rychlou" (čti rychle rostoucí") a pomalou. Rychlá část u jednoduchého logaritmu končí na souřadnicích [1;0], tedy má hodnotu 0 při x = 1, od té doby roste pomalu. A roste pomalu s tou vlastností, že přiroste o 1 tehdy, kdy se jeho argument (x) zvětší n krát (n budiž základ logaritmu). Stejně to platí v té rostoucí části, jenom obráceně, hodnota přiroste tolikrát (do mínusu) , o kolik se zmenší velikost argumentu.
Offline
↑ frank_horrigan:
Chápu a mé veliké díky ti právem patří ;).
Offline