Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit

Na první pohled mi to přijde poněkud obtížné. Odkud je ta úloha? Má být středoškolská? Není tam ještě nějaké zjednodušení jako např. že lanko má být při namotávání stále napnuté?
Offline
↑ BrozekP:
je to vysokoškolský příklad, měli jsme ho v zápočtovém testu, tak mě zajímá jak se to řeší. Zjednodušení tam asi žádné nebude, prostě to bylo zadané jen takhle.
Offline
Úloha je akorát na několik kroků, které samy o sobě jsou poměrně jednoduché.
1. Nejprve dáme dohormady, za jakých podmínek dojde k tomu, že po kontaktu lanka s kolíkem se stano to, že se lanko uvolní a nebude již proplé (od tété chvíle závaží poletí šikmým vrhem). Tato podmínka je dána vztahem
Úhel beta zde představuje úhel, který svírá průvodič od kolíku k závaží od vodorovné osy. Splnění výše uvedené podmínky říká, kdy je lanko ještě proplé (klade podmínku na to, jaká musí být rychlost kuličky).
2. Dejme tomu, že na závaží právě přestalo působit lanko svojí silou. Zformulujeme si podmínku, při které těleso šikmým vrhem přeletí kolík
Jedná se o případ šikmého vrhu. Nebudu to rozepisovat celý postup jak sem k tomu dospěl. Je to pohyb s konstantním zrychlením - žádný větší problém.
3. Dosadíme za rychlost ve vzorci z 2 ze vztahu z 1 a po úpravách získáme
Důvodem znaménka mínus je ten, že úhel beta od vodorovné osy jsme počítali směrem "dolů". Je zřejmé, že podmínka by měla vypadat tak, že závaží by se mělo uvolnit od lana až když je nad vodorovnou osou s kolíkem, tedy pro záporný úhel beta. To jen pro osvětlení znaménka. Vše je tedy v pořádku.
4. Nyní příjde finále. A to jak veliké má být y, aby pro zadané parametry závaží dosáhlo úhlu beta z podmínky 3 v proplém stavu lanka. Ze zákona zachování energie platí následující
po úpravě![kopírovat do textarea $2g[(1-\cos\alpha)d-(1-\sin\beta)y]=v^2$](/mathtex/64/646051c8f080095ee23b49bf2fdb1a2e.gif)
5. Posledí výsledek opět dosadíe do 1 a zjistíme, při jakém úhlu dojde k uvolnění![kopírovat do textarea $g \sin \beta + \frac{2g[(1-\cos\alpha)d-(1-\sin\beta)y]}{y}=0$](/mathtex/96/9650f82cb9c07522066ba5cd41e4d258.gif)
po úpravě
vyjádříme si hodnotu tangens beta
6. Konečně poslední výsledek porovnáme s podmínkou 3 abychom ověřili, že závaží přeletělo.
po úpravě
Spoustu kroků jsem zde nerozepsal. Snad to postačí jako návod. A také jsem tomu nevěnoval zas až tolik času, takže je možné, že se tam někde vyskytla nějaká malá chybka v úpravách. Princip postupu by ale měl být nejspíš v pořádku.
Offline
↑ rughar:
tak tohle moc nepobírám, ale našla jsem k tomuto příkladu nějaké poznámky a potřebovala bych vysvětlit, jak se došlo k tomu prostřednímu vzorci


Offline
↑ lenka0112358:
Tím co píšeš porovnáváš nějaké dvě potenciální energie. Moc to ale nedává smysl. Lépe řečeno vůbec. U tvého druhého vzorce máš na levé straně potenciální energii kyvadla ve výchozí poloze a na pravé straně potenciální energii kyvadla v momentě, kdy je závaží namotané na kolík a nachází se přímo nad kolíkem a s propnutým lankem.
Co mi ale zůstává záhadou, proč by se tyto potenciální energie měly z nějakého důvodu rovnat (neboli proč má být ve chvíli, kdy je závaží kyvadla přímo nad kyvadlem nulovou rychlost - mimochodem to se ani nemůže stát, protože se dřív povolí lanko), když v zadání příkladu je něco docela jiného.
Offline
↑ lenka0112358:
Jak "se došlo" k tomu vzorci je jednoduché.
Na počátku má kulička potenciální energii 
TAto energie se mění na kinetickou a při průchodu nejnižší polohou se veškerá potenciální energie přemění na kin. a platí
.
Až sem je to vše v pořádku.
Nyní kulička narazí na kolík a začne stoupat. KDYBY!! se pohybovala po kružnici (s poloměrem
), vystoupala by do výše
. Protože hledáš mezní hodnotu stačilo by k namotání, aby měla v nevyšší poloze nulovou rychlost. Tj. celá její kinetická energie by se přeměnila zpět na potenciální.
.
A spojením dostaneš ten tvůj vzoreček.
Jenže je to celé špatně, protože kulička se nebude pohybovat po kružnici (jak už výše napsal ↑ rughar:)
Offline
↑ zdenek1:
proč se kulička nebude pohybovat po kružnici, vždyť by se té kružnici jenom zmenšoval poloměr?
jak se dojde ke vztahu
konkrétně k
?
Offline
↑ lenka0112358:
Nebude se pohybovat po celé půlkružnici. Aby se těleso pohybovalo po kružnici, musí na něj působit dostředivá síla (v tomto případě tvořená napětím lanka). Jenže jak kulička stoupá, zmenšuje se její rychlost a tím klesa i napětí lanka. Od okamžiku, kdy napětí klasne na nulu se bude kulička pohybovat po parabole (šikmý vrh). To je to, co se ti snažil ve svém prvním příspěku naznačit ↑ rughar:
Offline