Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Ve skriptech: http://kam.mff.cuni.cz/~pultr/ma.pdf na straně 121 (stránkování PDF dokumentu) je dole pozorování, které říká, že dolní R. integrál Dirichletovy funkce je roven 0 a horní je roven 1.
Jak je to možné?
Moje představa byla taková, že Dirichletova funkce je nespojitá v každém bodě a že dolní (resp. horní) integrál je definován pomocí sumy obsahů malých obdélníčků (tedy mám nějaké rozdělení D). Nicméně u nespojité funkce žádné rozdělení přece nemá smysl zavést nebo ano?
Díky za pomoc
Offline
obdélníčky "aproximují funkci zdola a shora"
u dirichletovy funkce je na každém intervalu minimum (a infimum) nula a maximum (a supremum) jedna. V dolnim integralu jsou tedy obdelnicky s nulovou vyskou, v hornim integralu s vyskou jedna. Se spojitosti to nijak nesouvisi, jenom s ohranicenosti.
Offline
> u dirichletovy funkce je na každém intervalu minimum (a infimum) nula a maximum (a supremum) jedna. V dolnim integralu jsou tedy obdelnicky s nulovou vyskou, v hornim integralu s vyskou jedna.
s tim souhlasim
Ale podle té definice musí mít ty obdélníčky nějakou šířku, ne? Vždy? integrál, a? už horní nebo dolní vyjadřuje nějakou plochu (alespon podle definice v odkazovanych skriptech)
Myslel jsem, že ta nespojitost tam hraje tu roli, že ani nemůžu ty obdélníčky zúžovat.
Offline
Pokud integruji na [0,1] tak libovolne rozsekani tohoto intervalu na podintervaly je deleni. A v rimannove integralu se obvykle uvazuji vsechna mozna deleni (supremum nebo infimum pres vsechna deleni). -- jde to jeste i delat pres nulovou posloupnost deleni (posloupnost deleni takova, ze norma tech deleni jde k nule). Ale to deleni nema s funkci co delat.
Rodelim na 100 stejnych dilku, potom na 1000000 dilku, potom na 100000000 dilku a obrazek k dolnim a hornim souctum bude vypadat porad stejne, jenom obdelnicky budou mit zakladnu nejprve 1/100, potom 1/1000000 atd.
Offline
uz chapu, diky
Offline
Jen bych mirne doplnil, ze existuji i jine definice integralu (napr. Lebesgueova definice), kde je dokonce mozno spocitat (Lebesgueuv) integral Dirichletovy funkce na intervalu [0,1]. Ukazuje se, ze pomoci Lebesgueovy definice je tento integral roven nule. Konstrukce Lebesgueova integralu ale vyzaduje nektere hlubsi poznatky o topologii realne primky a take pojem meritelnosti.
Offline
2Marian : Zdravim, to co jste uvedl je pravdive az na vetu
Ukazuje se, ze pomoci Lebesgueovy definice je tento integral roven jednicce.
Bohuzel zde pravdu nemate. Integral z Dirichletovy funkce je roven nule.
Offline
@Marian: Na Lebesguuv integral jsem se taky ze zajimavosti podival, ale odradila me Lebesguova mira..
Kdyz uz je rec o integralech, jaky je hlavni rozdil mezi Newtonovym a Riemannovym integralem? Popřípadě, pokud o tom máte někdo nějaký pěkný material, tak bych rozhodně nepohrdnul ;-)
Offline
Nektere funkce jsou integrovatelne podle Riemanna a podle Newtona ne. napriklad .... ted me nic nenapada, asi cokoliv co ma bod nespojitosti, nevim presne co se mysli tim Newtonovym inetgralem, je myslim vic definic.
Nektere naopak, treba je integrovatelna podle newtona (je to nějaký arkusisinus) a není podle Riemanna (neohraničená funkce)
Pokud oba integraly existuji, tak jsou stejne.
Divil bych se , kdyby to nebylo pekne vysvetlene v Jarnikovi. Ale nemam ho poruce.
Offline
↑ robert.marik: Diky za pomoc
P.S.: Nasel jsem to v Jarnikovi I1 - str. 165, jsou tam i hezke priklady ;-)
Offline
Stránky: 1