Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
píšu do své on-line učebnice fyziky kapitolu o hybnosti a impulsu síly.
Na demonstraci impulsu síly uvádím následující pokus. Je tato úvaha správná či názorná? Jak o tom stále přemýšlím, tak už mi z toho jde hlava kolem. Rád bych se tedy zeptal, jestli se jedná o didakticky názorné a pochopitelné vysvětlení.
F∆t = ∆p
"Mějme nějaký předmět zavěšený na niti; na jeho spodní straně budou přivázány další dvě nitě.
Pokud první nití silně škubneme, budeme sice na těleso působit silou, ale doba působení této síly bude krátká (∆t malé). A pokud síla škubnutí nebude příliš velká, bude i změna hybnosti malá a těleso se udrží pověšené na niti a my nejspíš přetrhneme nit, za kterou taháme.
Pokud budeme za druhou nit tahat pomalu (dlouho) určitou silou, bude doba působení této síly dlouhá (∆t velké) a tím bude velká i změna hybnosti (∆p). Hybnost tělesa se tedy dostatečně změní – těleso se utrhne z nitě, na které je zavěšeno. Samozřejmě, že také záleží na velikosti síly, kterou táhneme."
Děkuji.
Offline
↑ Peta8: nevím jestli takhle lze formulovat to, co chceš
to je strašně relativní, že když budeme tahat malou silou a po dlouhou dobu, tak hybnosti bude taková a taková, stejně ale naopak pokud budeme působit velkou silou po krátký čas... je to pravda, pokud bude síla velká a budeme působit po krátký čas tak se třeba nepřetrhne, ale co tím dokazujeme?
také si myslím, že by bylo potřeba zvážit modul pružnosti nitě v tahu...
jinak vždy bude záležet na tom, co je malá síla a co velká a co velká změna hybnosti a co malá
ale jako "experiment" (ale nemyslím si, že by byl pravdivý), kdy opravdu budeme demonstrovat tahání za nit by to šlo, ale není to poměrné myslím si, jednou ji přetrhneme, potom ne, ale nevyjde z toho něco jako: za nit je lepší škubat, než tahat kvůli tomu, že když si zvolíme nějakou hybnost, při které se niť přetrhne (ta musí být konstantní) a uděláme Ft=konst, tak to je přímá úměrnost a pokud bychom se drželi tohoto schématu, tak
1) budeme tahat silou F vypočítáme si (nebo předimenzujeme) aby t odpovídalo té hybnosti, v druhém případě 2) se změní síla a čas ano, ale pokud třeba sílu zvětšíme 2krát tak čas musíme změnšit dvakrát, ale stejně se přetrhne (neuvažuji modul pružnosti)
jako takhle mi to přijde logicky, když nad tím přemýšlím, jestli plácám blbosti, tak mě prosím upozorněte
Offline
Samozřejmě, že je třeba brát v úvahu milion dalších věcí, ale lepší pokus mě nenapadl.
Další pokusy na impuls síly jsou třeba vyražení spodní mince ze sloupce mincí, aniž by se sloupeček skácel, nebo vytrhnutí ubrusu, aniž by se předměty na stole skácely, ale tady hraje už moc velkou a "viditelnou" roli třecí síla aj ejí závislost na rychlosti.
Na výše uvedeném pokusu je však hezké, že skoro vždy vyjde.
Offline
↑ Peta8:
Myslím, že uvedený experiment může být intuitivně pochopen, ale jeho popis mi bohužel nepříde nijak jednoduchý.
Nebylo by jednodušší místo tělesa visícího na niti mít těleso na vodorovné podložce, například nějaký relativně těžký vozík s malým valivým odporem? Při rychlém trhnutí nití by vozík získal menší rychlost než při pomalém.
Offline