Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
mohl by mi prosim nekdo pomoct s timto prikladem? predem dekuji.
Zadani:
Vypočtěte, které vlnové délky bílého světla nepozorujeme po odrazu na vzduchové vrstvě tlouš?ky 1,1.10e-6 m, tvořené dvěmi planparalelními skleněnými destičkami o indexu lomu 1,5. světlo dopadá na vrstvu kolmo.
výsledky jsou: 733 nm, 550 nm, 440 nm.
Offline
tak abychom dostali interferencni minimum, musi se drahovy rozdil interferujicich paprsku rovnat lichemu nasobku pul vln (v nasem pripade je to paprsek, ktery se odrazi na horni sklenene desticce a paprsek. ktery se odrazi na spodni)
vezmeme v potaz optickou drahu l=ns a jelikoz se paprsky odrazi na opticky hustsim prostredi musime zmenit fazy (pricteme pulvlnu)
celkovy rozdil opticke drahy tedy bude :
(dvakrat proto ze paprsek odrazejici se na spodni desticce bude muset prekonat tloustku vrstvy dvakrat)
ted dame tedy do rovnosti drahovy rozdil a liche nasobky pulvln :
potrebujeme vyjadrit vlnovou delku :
nakonec zbyva dosazovat za k a zjistit pro ktere vlnove delky bileho svetla nastane interferencni minimum
....tak koukam ze to vychazi jeste jinak nez jsem si myslel :( 660nm;550nm;471nm;413nm
Offline
aha...uz to mam :) ...u obou paprsku se zmeni faze takze celkovy drahovy posun je jen 2nd
ted pri dosazeni vychazi 733nm;550nm;440nm
edit respektive :
pro k=5 => 733nm
pro k=6 => 600nm
pro k=7 => 508nm
pro k=8 => 440nm
...550nm vychazi pro jmenovatel 12, ktery nedostaneme s zadnym k z N....tak ted tedy nevim jak to omezit aby vychazely spravne vysledky :(
Offline
aritentd:
Muzu se zeptat, proc je tomu tak?
Kdyz to vezmu uplne podrobne, tak paprsek jde
a) ze vzduchu do skla (bez zmeny)
b) ze skla do tenke vrstvy vzduchu (zmena faze)
c) ze vzduchu do druhe vrstvy skla (bez zmeny)
d) posledni rozhrani sklo x vzduch (zmena faze)
Proc mám brát v úvahu zrovna ty dva prechody se zmenou faze? :-(
Nebo je beru v potaz vsechny 4? Pokud ale svetlo proslo dvemi deskami ze skla a jeste vrstvou mezi nimi, mel bych pro drahovy posun pocitat jak drahu, kterou uslo ve sklech, tak drahu, kterou uslo ve vzduchu mezi nimi. (Kazde prostredi navic jiny index lomu)
Pripadne, nevite nekdo o nejakem webu kde je to rozumne vysvetleno? Ponevadz ja nejsem uplne moudry ani z toho, co uvadi ma ucebnice optiky :-(
edit: Osobne bych to bral cele jen jako jednu vrstvu skla - o tloustce d; indexu lomu n, jeden odraz se zmenou faze, jeden bez ni... pak jsme ale u tohoto:
aritentd napsal(a):
tak abychom dostali interferencni minimum... ... 660nm;550nm;471nm;413nm
Coz jak vidno nevychazi :-(
Offline
my pocitame dva odrazy. Mame jeden paprsek, ktery dojde k prvni sklenene desticce. Cast se odrazi zpet (to je prvni odraz se zmenou faze) a cast projde. Cast ktera projde se dostane k druhe sklenene desticce a odrazi se zpet (take odraz se zmenou faze)...a to jsou paprsky, ktere potom skladame (prvni, ktery se okamzite odrazil nahoru a druhy, ktery se odrazil na druhe sklenene desticce a jehoz cast prosla zpet pres prvni desticku beze zmeny.
Offline