Matematické Fórum

Jsem laik, student 3. ročníku, fyzika je moje hobby, jak to chápu já (pokud se ti to nezdá, počkej na někoho zkušenějšího):

Co se týče toho ochlazení - je nutné si uvědomit, že když se "něco" odpařuje, je to děj při kterém to "něco" teplo přijímá z okolí (musí prostě přijmout určité teplo, aby nám to "něco" přešlo z jednoho skupenství do plynného). Ukázkový příklad je, že když jsi v létě u vody a opaluješ se, je ti strašnej hic. Proto jdeš do vody a když z ní vylezeš, najednou je ti zima i přesto, že už ve vodě nejsi. Jak to? Protože na tvém těle zůstaly kapičky vody, které se vlivem přijatého tepla ze slunce a také teplem z !TVÉHO TĚLA! odpařují a kradou ti vlastně tvoje tělesné teplo. To samé se v létě, kdy je například rozpálený povrch (dejme tomu asfalt, silnice - tam to jde znát nejvíc) a ve chvíli kdy zaprší, se voda z tohoto povrchu (ale i z ohřátého vzduchu) začne odpařovat - začne mu brát teplo a silnice se začne ochlazovat - to je ta věta: "...dochází ke spotřebě tepla z okolí a celkově se tedy ochladí."(nám se to ne vždy musí zdát, protože je vysoká vlhkost).

To že se před deštěm oteplí (není vždy pravidlem - hlavně v teplém slunečním dni) , je způsobené tím, že s vyšší teplotou se úměrně samozřejmě zvyšuje odpařování (logicky jak v minulém odstavci - "něco" má víc tepla, může se víc odpařovat). A co se odpařuje? Samozřejmě, že voda - z rostlin. To by ses divil kolik se může odpařit - 1 hektar bukového lesa uvolní 3,6 milionů litrů za celé léto - 1 dospělý dub asi 570 litrů vody za den - a to by mělo být zprůměrované, samozřejmě se odpařují vodní plochy, i živočichové atp. No a víš, že voda je "skvělý vodič tepla" - má vysokou tepelnou kapacitu (4180 - to je 4x víc než má vzduch). Proto vnímáme koupání ve 20 °C vodě jako "studené", zatímco 20 °C teplota je pro nás pokojová teplota - vzduch tedy působí jako izolant (například okno, nebo termoska je složená ze dvou vrstev plechu/skla, mezi kterými je vzduch, ještě lépe vakuum, které teplo vlastně nepřenáší). No a když se samozřejmě ta voda odpařuje (ta byla před odpařováním "vázaná" v rybníku, v rostlince nebo v tobě), tak je v okolí více vody (=vyšší vlhkost), a jak se furt opakuji, na vodu reagujeme citlivěji a ta pára má teplotu vyšší => proto to vnímáme jako teplejší prostředí a všechno se zlomí, až když je té vody moc (právě po dešti) a naopak vezme toho tepla z okolí víc a jde to do vyšších vrstev atmosféry. Mnohem stručnější a jasnější verze je co říkají kolegové níže - takhle si to zkrátka vysvětluji já.

Není to však pravidlem, záleží na teplotě před a po dešti, na intenzitě slunce, na tom jestli ho během deště zakrylo mrak nebo stále zakrývá, kolik napršelo, kde se pohybuješ (silnice/rybník/zahrada), jestli fouká vítr (velice důležité! Často velmi podceňované!) atp.


Edit: Děkuji za připomínky.

To, že po dešti se ochladí je jasné. Jedním z důvodů je odpar vody který odebere teplo okolí a dalším je teplota kapek vody, které padají z výšky, kde teplota je podstatně nižší jak na zemi. Někdy srážky padají i ve formě ledu při obzvlášť prudkých srážkách, kdy nemají dostatek času (při pádu na zem) na ohřátí.

Oteplení před bouřkou jsem nikdy nepozoroval a slyším o tom prvně. Spíše si pamatuji, že před bouřkou se zvedl silný studený vítr. Možná si lidé myslí, že když po bouřce přijde ochlazení, tak analogicky by mělo přijít před bouřkou oteplení.