#1 28. 03. 2011 14:51
Elektron - preco nespadne do jadra?
Zaujima ma, ci dovod, preco sa, v dosledku vyzarovania elektromagnetickeho ziarenia pri zmene rychlosti alebo smeru pohybu, elektron neprepadne do jadra, je kvantovanie atomu. Ak ano, prosim o vysvetlenie. Ved elektron aj ked sa moze nachadzat len v niektorych stavoch, tak sa hybe, meni smer a rychlost, alebo sa mylim?
Offline
- (téma jako vyřešené označil(a) jelena)
#2 28. 03. 2011 16:02
Re: Elektron - preco nespadne do jadra?
Takto také uvažoval Niels Bohr a proto na elektrony aplikoval kvantovou teorii a zavedl postuláty. Chování elektronů v atomovém obalu nelze popsat zákony klasické mechaniky.
Offline
#3 28. 03. 2011 16:41
Re: Elektron - preco nespadne do jadra?
↑ mudrnudl: Nejde mi do hlavy, ako môže elektrón v okolí jadra tak meniť pohyb, že vytvorí tieto merateľné
priestorové štruktúry. A preto sa asi musíme rozlúčiť s guľôčkou vrtiacou sa okolo inej guľôčky.
Ďakujem Pavlovi Brožekovi... za peknú predstavu o elektróne v blízkosti protónu..
http://www.falstad.com/qmatom/
Offline
#5 28. 03. 2011 19:17 — Editoval mudrnudl (28. 03. 2011 19:28)
Re: Elektron - preco nespadne do jadra?
este ma zaujimaju 2 veci:
elektron ked prejde do stavu s nizsou energiou uz nemoze ist naspat, amm pravdu?
a druha vec, prosim vas mam v knhe taky vzorec na vypocet frekvencie ciar v jednotlivych spektralnych seriach v atome vodika:
f = R.[(1/m^2) - (1/n^2)] , n, m = 1, 2, 3 ...
tato frekvencia by mala byt vlastne frekvencia el-mag ziarenia, ktore sa vyziari pri prechodeelektronu z jednej energetickej hladiny na nizsiu.
a ako tak pozeram do ucebnice, tak pismena m a n vystupuju aj pri dolnom indexe energie tychto stavom/hladin a vlastne freakvencia ma dolny index nm
co prosim vas reprezentuju pismena m a n?
Offline
#6 28. 03. 2011 19:57 — Editoval Pavel Brožek (28. 03. 2011 20:08)
- Pavel Brožek
- Místo: Praha
- Příspěvky: 5694
- Škola: Informatika na MFF UK
- Pozice: Student
- Reputace: 194
Re: Elektron - preco nespadne do jadra?
↑ mudrnudl:
Elektron může být excitován do stavu s vyšší energií, např. absorpcí fotonu.
m resp. n je hlavní kvantové číslo počátečního resp. koncového stavu. Pokud jsi slyšel o elektronových „slupkách“, tak se dá zjednodušeně říct, že n čísluje slupky. Pár slov k tomu zde. (Jen pozor, nezaměňovat s m značícím magnetické kvantové číslo.)
Offline