Matematické Fórum

↑ Pajah:
Nezkoumala jsem program, ale co tahle upravit počet dětí - odečíst vždy 1 (vypadnuté), potřeba nové proměnné pro počet již vypadnutých dětí a pak přičíst počet vypadnutých dětí k pořadí právě vypadnutého dítěte.
Je to můj návrh, třeba není nejlepší, ale já bych to asi řešila takto.

mě by přišlo přirozený použít cyklickej spojovej seznam a z něj vyhazovat prvky, jako při tom rozpočítávání

Pajah napsal(a):

Dejme tomu, že máme 9 dětí, délka rozpočítadla je 3 a začíná se od dítěte s číslem 2.
1 2 3 4 5 6 7 8 9
Vypadne 4., 7., 1., 5., a pak tedy máme 2 3 6 8 9,  a korektně se má vynechat sedmé dítě, čili vypadne 9. (protože délka je3), ale program mi vyhodí osmé. Jeidné, co jsem vymyslel, je pomocí cyklu while přeskakovat vyhozené děti, ale přoád to neřeší problém toho, že to neodpovídá délce rozpočítadla.

Jak mas to pole (pole=array[1..100] of integer;), tak pozice bunky ti bude odkazovat na cislo ditete a do hodnoty nacti vsude ze zacatku 1 a kdyz dite vyhodis, tak to zmen na 0 a v druhem pruchodu ignoruj vsechny bunky s nulovou hodnotou.

Tak jsem se na to koukl jeste jednou a ty do toho pole uz nacitas rovnou serazene decka.

Co treba to zkusit takhle:
Vytvorit si pole a[1],a[2]...a[pocet], ktere bude mit ve vsech bunkach hodnotu 0. Potom rozbehnes algoritmus na rozpocitavani a do kazdeho bunky vepises poradi. Pokud tvuj algoritmus narazi na bunku s hodnotou ruznou od 0, tak ji preskoci.
Potom jen na konci vytvorit vhodny algoritmus na tisk.

Pascal neumím, ale takhle to vypadá v Maximě (hotová funkce):

fRozpoc(L,n):=block([d,e,i,Z,k],
    k: 0,
    Z: [],
    d: length(L),
    e: d,
    for i:1 thru e do (
        k: mod(k+(n-1),d),
        Z: append(Z,[L[k+1]]),
        L: delete(L[k+1],L),
        d: d-1,
        print(d," - ",Z," - ",L)
    ), Z
)$

Komentář k některým řádkům:

k: mod(k+(n-1),d)

k: je index v poli, pomocí funkce modulo se počítá následující index (k+(n-1)), (n-1) je tam proto, že další člen není o n pozic dále, ale pouze o (n-1) pozic, protože jeden žák "jde ven". Pozor, Pole L nemá konstantní délku d, ale vždy ubyde jeden žák!

Z: append(Z,[L[k+1]])

L je pole všech žáků (odsud je vybíráme)
L[k+1] je aktuálně vybraný žák (maxima má pole začínající od 1 takže [k+1], Pascal začíná od 0, takže v pascalu bude pouze index k)
Z je prázdné pole do kterého postupně přesouváme vybrané žáky (funkce append připojí položku na konec pole)

L: delete(L[k+1],L)

Tento řádek odstraní vybraného žáka z původního pole

d: d-1

vybráním žáka se nám délka pole zmenší (počet žáků ubyde), je nutné odpočítat 1, aby předcházející funkce modulo počítala správně.

print(d," - ",Z," - ",L)

pouze pro odladění, vypisuje každý krok počet zbývajících žáků, obsah pole nevybraných žáků (postupně ubývá) a obsah pole vybraných žáků (postupně přibývá).

Z je pole žáků které vrací funkce

[3,6,9,2,7,1,8,5,10,4]

To je výsledek pro 10 žáků pro výběr každý třetí.

↑ Stýv:
Na programu Maxima jsem popsal krok za krokem algoritmus který řeší daný problém. Myslím si, že člověk který zvládá Pascal, by jej do něj dokázal přepsat. Já osobně, kdyby mi někdo popsal krok za krokem algoritmus řešení nějaké úlohy, jsem jej schopen napsat v programovacím jazyku který znám.

Chtěl jsem pouze pomoct.
Omlouvám se.

Asi by bylo nejlepší, kdybyste si můj program zkusili zkompilvoat, abyste pochopili můj problém. Ten program v Maximě mi orpavdu nepomžůže, takhle s iv Pascalu s poli hrát nemůžu, ale samozřejmě díky za snahu o pomoc. Jeidný můj problém je, jak vymyslet nějaký další algoritmus, kteřý zařídí, že se správně posune "ukazatel" tak, aby posunutí fungovalo správně. První kolo vyhazování je v pořádku, po druhém už to dělá špatné pořadí.

↑ Pajah: Ale můžeš v Pascalu udělat to samé. Pole se nebude prodlužovat, ale zkracovat. Ale je trochu programátorsky (matematicky) neobratné při každém vyřazení překopírovávat kus pole o jednu pozici.

↑ Honzc: a co to udělá, když zadáš 101 dětí?

↑ Honzc: neni mi úplně jasný, jak by jeden repeat vyřešil to, že máš pole fixní velikosti a snažíš se do něj nacpat víc čísel

trvám na tom, že by se úloha měla řešit pomocí spojáku, ne pole

↑ Stýv:
No asi tak, že mu nedovolíš zadat větší číslo (a zároveň menší než 1, bavíme se o přirozených číslech) než máš "délku" (velikost) pole.
Tedy např pro délku 100.

Write('Zadej pocet deti: ');
ReadLn(poc);
if (m<1)or(m>100) then    //Pokud zadame cislo mimo interval
  repeat                          //tak to nedovolime
    WriteLn('Pocet deti musi byt cele cislo z intervalu <1,100>');
    WriteLn;
    Write(Zadej pocet deti: ');
    ReadLn(poc);
  until (m>=1)and(m<=100);

↑ musixx: vidíš, já bych naopak na spojáku trval, protože je to školní úloha, tak by se měl naučit je používat (navíc mi fakt přijde, že tahle úloha si o cyklickej spoják vyloženě říká)

↑ Stýv:
Já teda nevím, proč by se nemohlo použít pole.
Nevím jestli  v čistém Pascalu existuje procedura SetLength(), pomocí které je možné zadat velikost pole až ze známé
hodnoty jeho délky, ale v Delphi určitě existuje. Existuje i pro konzolové aplikace psané v Delphi. Pochybuju, že dnes někdo píše programy pouze v čistém Pascalu.
Já jsem chtěl kolegovi pouze ukázat jak se dá vyřešit jeho problém a použil jsem již jím definovaných proměnných (a tedy i pole dané fixní délky). Neřešil jsem tedy zda použít to nebo ono. Jak ty víš co jim ve škole řekli, že se má použít.