Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Prosim o strucnou odpoved, asi je to matematicka banalita, ale nikde nemuzu najit logicke vysvetleni tohoto pravidla.
resim y=f(x+a)
y=f(x) + a
chapu a vidim, ze po ose y to jde a > 0 = posun nahoru a a < 0 = posun dolu, ale nemuzu pochopit, proc na ose x je to obracene a > 0 = posun doleva a a < 0 = posun doprava
budu rad i za nejaky odkaz
Offline
Když budu mít třeba a chci vědět, pro jaké bude mít argument funkce hodnotu 3, tak u to bude pro a u pro , takže to "nastane dřív" (pro menší hodnotu ), proto posun doleva.
No nevím, jestli takové vysvětlení může někomu pomoct :-)
Offline
Představ si, že máš funkci . A představ si její graf. Můžeš si ho klidně aji nakreslit. Teď si vem druhou funkci, tady tuto: . A teď si představ, jak budeš sestrojovat její graf. Můžeš si ho zase klidně aji zkusit sestrojit. Důvod, proč se ten graf posouvá "opačně, než by měl" je následující. Ty si ten graf totiž můžeš sestrojit tak, že si nejdřív narýsuješ graf té první funkce a následně začneš rýsovat graf funkce tímto způsobem:
1. Vybereš si libovolné číslo , pro které chceš sestrojit bod grafu(na ose X)
2. Teď se posuneš o 1 směrem DO LEVA, takže se dostaneš k číslu na ose X
3. Na kolmici k ose X z bodu, na kterém se nacházíš (obraz čísla na ose X)
leží bod grafu funkce , jehož y-ová souřadnice je , což je hodnota,
kterou chceme přiřadit našemu .
4. Posuneme tento bod o 1 směrem DO PRAVA a tento bod se bude nyní nacházet na kolmici k
ose X, která prochází obrazem čísla
5. Tento bod je bodem grafu funkce , protože jeho x-ová souřadnice je a y-ová souřadnice
je
Tento postup platí pro každý bod, a proto graf funkce je posunutím grafu funkce o 1 směrem DO PRAVA.
Pokud bys to chtěl vysvětlit ještě trochu jinak, trochu jednodušeji bez nějaké teorie, tak si představ opět graf funkce a potom ještě graf funkce , že jsou oba narýsovány v jedné soustavě souřadnic...graf první funkce si předpokládám umíš dobře představit, je to parabola, která má vrchol v bodě [0,0] a směřuje nahoru.....co ale ta druhá funkce? Ta musí být posunuta o 15 směrem do prava a ne do leva, protože teprve pro x = 15 nabývá té hodnoty co ta první pro x = 0....teprve pro x = 16 nabývá té hodnoty co ta první pro x = 1.......atd........takže je to ta stejná parabola, akorát má vrchol v bodě [15,0]...
Offline
{[x,f(x+a)]}={[t-a,f(t)]} (t:=x+a) a body množiny vpravo jsou o -a posunuté po ose x oproti {[x,f(x)]}, což je graf f(x).
Offline
Může být zajímavé zkoumat graf složené funkce f(g(x)), g(x)=x+a je potom speciální případ.
Offline
keď chceš mužeš me zkontaktovať, tiež sa zaoberám tou problematikou
Offline
↑ elopin: Taky přispěju, a to na původní dotaz, kdy je "záhada", že "na ose x je to obráceně". Není, osa x není v tomto smyslu nijak odlišná od osy y. Určitě aspoň někteří, co sem přispěli, to ví, ale jen jaksi -- zdá se mi -- léčili následky a ne příčinu.
Tak tedy: Není vhodné se na situaci dívat jako na
y=f(x+a)
a
y=f(x) + a
a to protože v prvním případě se to 'a' přičítá k x, zatímco ve druhém tomu tak u y není. Druhý případ je třeba vidět jako
y-a=f(x)
a pak se jak ve směru osy x, tak ve směru osy y posouvá vždy stejně.
Obecně: Graf funkce je od grafu funkce posunut o ve směru osy x a o ve směru osy y.
EDIT: Poznámka pro méně zkušené: Obecná forma , kterou jsem použil, se takto běžně v literatuře používá (v různých kontextech) i s těmi mínusy. Ukazuje se totiž, že je to přirozenější, než kdyby tam byly plusy. Souvisí to s pojmem kladné matematické orientace, ale to už tady rozepisovat nebudu. I v tom, co jsem už napsal, je vidět, že kdybych se bavil o funkci , pak by posuny o a nebyly ve směrech orientací os x a y, ale opačně.
Offline
Stránky: 1