Zdravím Vás. Objavil som jeden vzorec pre výpočet exponenciálnej funkcie na intervale 0 až 1, v tvare exp(x)=(2,122x/(8,469-x)+1)^4 (bola uvedená v starej ruskej knihe o rádioelektronike bez popisu). Výpočet je presný na štyri desatinné miesta. Zaujímalo by ma či ste sa s týmto vzorcom stretli aký je jeho pôvod. Predpokladám, že je odvodený z Taylorovho rozvoju do štvrtého rádu, ale upraviť sa mi ho na tento tvar nepodarilo. Bol by som vďačný ak by ste mi vedeli poradiť alebo odvolať ma na nejakú literatúru.
Offline
Nevím, zda je odvozen z Taylorova vzorce, když se jedná o racionálně lomennou funkci.
Možná se prostě jedná o metodou nejmenších čtverců zjištěný tvar funkce ((ax+b)/(cx+d))^4, která na daném intervalu nejlépe aproximuje exponencielu.
Offline

↑ check_drummer:
Zkusil jsem si to spočítat a moc mi to nejde. Dá se ta úloha formulovat tak, že hledáme
?
Kdyby ten integrál šel spočítat analyticky (
), tak by minimum šlo najít derivováním f (i kdyby třeba jen numericky ze vzniklé soustavy nelineárních rovnic). Takhle si ale ani to přibližné řešení minimalizace neumím představit.
Příklad jak to myslím s přímkou:
Offline
↑ FliegenderZirkus:
Jetě je možnost zkusit dosadit 4 body x z toho intervalu a pro ně určit aproximaci. Otázka je, které body zvolit. Buď volit více čtveřic a sledovat, jaké koeficienty nám budou vycházet a pak vzít nějaký průměr a nebo třeba volit 1/4,1/2,3/4.
Jde o to, že hledáme aproximaci, takže vlastně nemusíme být přesní v žádném z našich kroků. :-) Samozřejmě, čím nepřesnější budeme, tím nepřesnější bude aproximace.
Offline

↑ check_drummer: ↑ tomas85:
Zkusil jsem napsat
, což už jde na počítači zderivovat snadno a vypadlo mi
,
což je skoro přesně výše uvedená funkce, až na to, že ten zlomek před umocněním na čtvrtou má opačné znaménko. Kdybychom místo kroku 0,1 použili menší nebo kdybychom použili lepší metodu numerické integrace, tak to vyjde ještě přesněji.
EDIT: tady jsou grafy.
Offline
Zkusil jsem rovnici
aproximovat pro určitý počet bodů v programu wxMaxima.
Koeficienty A a B pak vycházejí pro matici M o daném počtu bodů [10, 16, 20, 50, ....]:
M:10 [A=2.124004428541751,B=8.476393055261328] M:16 [A=2.122128498939257,B=8.46945427462579] M:20 [A=2.121454705166431,B=8.466961284635923] M:50 [A=2.119735673074338,B=8.46059846000051] M:100 [A=2.119129674376192,B=8.458354466023742] M:1000 [A=2.118570028254868,B=8.456281652458657] M:2000 [A=2.118538543762789,B=8.456165024709215] M:4000 [A=2.11852278084603, B=8.456106634387382] M:8000 [A=2.118514896934358,B=8.456077428818746]
Je vidět, že i oni ji aproximovali a největší shoda je na 16 bodech.
Offline
Jasně, pro nejmenší čtverce lze vlastně použít víc bodů než parametrů. Bylo by zajímavé volit různé tvary funkcí (ne jen lineárně lomenná na čtvrtou), zda by se nalezla lepší aproximace.
Offline
↑ check_drummer: samozřejmě, že by se našla lepší aproximace
Offline
Ahojte, ešte Henri Padé v tejto oblasti zanechal nezmazateľné stopy.
http://bluehome.net/~praveen/notes/node23.html
Offline
↑ Stýv:
Samozřejmě by bylo vhodné volit nějaký kompromis, aby přesnost aproximace nebyla na úkor "složitosti" aproximující funkce.
Offline