Matematické Fórum

↑ miso16211: To neví nikdo, ovšem když zadáš jméno konkrétní školy, tak na ni možná někdo chodil a bude vědět víc. Na gymnáziu (v povinných hodinách matematiky) by se podle mého měly probírat derivace, komplexní čísla aj. Pokud opravdu ne, tak si sežeň literaturu, a nebylo by od věci třeba zaplatit si pár seminářů celodenních (nebo i ne) věnujících se této problematice. Ale pokud se z literatury (vhodné je klást dotazy vašim učitelům - těm, kteří jsou ochotní) něco naučíš, tak by to postačit mohlo. Nechci se teď nikoho dotknout, ale pokud to bude "normální" vysoká škola, tak stejně akorát budeš sedět v aule, kdesi dole bude "učitel", možná vědět bude možná ne, možná bude vykládat možná monotónně číst ze skript, které stejně napsat on... Takže se smiř s tím, že se o tebe nikdo zajímat nebude, všechno (už nyní) je na tobě, jak si zařídíš.

↑ BakyX: Zajímavá kam to všechno spěje.

↑ halogan: Bude z něho další Karel Janeček :o)))

Odkaz

Koukl jsem se na gymnázium, na které jsem chodil, a ve všeobecné větvi se v povinné matematice derivace neučí. Učí se v semináři nebo v oboru se zaměřením na přírodní vědy. Ale překvapuje mě, že už ani v tříletém semináři nevidím matice a determinanty, za mě jsme to ještě brali.

Celkem mě překvapuje, že na gymnáziu se bere v matematice toho míň než jsem já brala na obyčejné strojní průmyslovce. To co jsme na ní probrali mi vystačilo na celej první semestr. Kromě řad, matic, determinantů a euklidovské geometrie jsme brali vše co Hanis napsal nademnou. Celkem zábavné zjištění, že když nemají gympláci (ne všichni) nějaké semináře neberou ani to co strojárna. :-DDDD

↑ zuzik1:
To bych si dovolil rovněž oponovat. Je rozdíl "naučit" goniometrické rovnice a zkoušet:
a)
b)
Nemachruju, jsou to oba příklady z Janečka, kterého jsme počítali (takřka) celého...

On je taky dost velký rozdíl v tom, o jakých VŠ se bavíme. Tam, kde se bere matematika jako nástroj, je určitě hodně užitečné znát "základy vyšší matematiky" (tak tomu alespoň říkali u nás na gymnáziu : )) ) ze střední. Tam, kde se bere matematika jako předmět studia, to ovšem stejně příliš nepomůže - spoustu zlozvyků a přibližností se člověk musí naopak odnaučit. V takovém případě je lepší buď dělat všemožné nemožné středoškolské (korespondenční) kurzy a soustředění, nebo se zkrátka nechat překvapit. : ))

Jinak u nás na gymnáziu se braly "základy dif. a integrálního počtu" (i když příliš si to nezaslouží označení "základy" - na takových základech by se asi moc šťastná teorie nevybudovala : )) ), komplexní čísla a náznakem řešení soustav lineárních rovnic pomocí Gaussovy eliminace v normálních hodinách matematiky, což si myslím, že je určitě vhodné. Ovšem v jednom ze seminářů se braly ony "základy vyšší matematiky" - což bylo téměř až na škodu, neboť se tam člověk učil jen "kuchařky" na řešení příkladů, používaje metod, kterým absolutně nerozuměl (namátkou: Taylorův rozvoj funkce či metoda nejmenších čtverců).  Tak by se neměla dělat matematika ani na střední.

↑ mikl3:

Mrzí mě, že na gymnáziích, nejsem takový znalec, je to jen můj názor, kde po dlouhá desetiletí byla velice vysoká úroveň výuky, zvláště matematiky, jsou najednou "zájmové kroužky pro flákače" místo "normálních" hodin.

Bola by som opatrná vo formuláciách...

Moje neter navštevovala gymnázium, , kde tiež rozlišovali rôzne úrovne požiadaviek na matematiku... Vo štvrtom ročníku si dokonca 80% vyučovacích predmetov skladali žiaci sami - ona si matematiku nedala. Každoročne riešila biologickú olympiádu a umiestňovala sa na popredných miestach v celoštátnych kolách. Z biológie vedela podstatne viac, než žiadala škola a možno aj podstatne viac ako učiteľka. Flákačkou by som ju nazvať nemohla, aj keď matematike nikdy moc nedala...

Jeden môj spolužiak bol odborník na dejiny, nič iné ho v skutočnosti nezaujímalo - a matematikou sa zaoberal len ako nutnosťou, ktorá mu znepríjemňuje žvot. Učiteľka ho využívala na výklad, keď sa jej nechcelo vysvetľovať... Žeby bol flákač?
Kopa ľudí sa nemieni venovať odboru, v ktorom sa žiada matematické vzdelanie, zato už majú byť flákači?

Len tak mimochodom ale: u nás sa na ZŠ v rámci približovania matematiky žiakom výrazne redukuje základné matematické učivo v nádeji, že snáď menšie kvantum učiva privedie deti k matematikovému nadšeniu... Dôsledok? Slabí žiaci sa aj tak matematiku nenaučia (ani to minimálne minimum)  a tí dobrí, ktorí by aj mohli sa k náročnejšiemu učivu nedostanú... Veľká škoda - život máme len jeden...

U nás na šestiletém gymplu jsme komplexní čísla normálně brali (už ve čtvrťáku) a vyšlo to tak, že šesťák jsme měli jen na diferenciální a integrální počet. Čtyřleté studium derivace apod. nestíhali, ale také si mohli vybrat dvouletý seminář "Matematika 4", kde se tato látka probírala.
Bohužel jsem letos zjistila, že MŠMT vyškrtlo komplexní čísla z osnovy matematiky, takže u nás na škole se bude učit jen v seminářích pro zájemce (což je určitě škoda).
V maturitním ročníku máme půlku rozvrhu sestaveného podle sebe, dle předmětů, z kterých maturujeme nebo nás zajímají. Tam jsem absolvovala "Matematický seminář", kde jsme brali teorii grafů, báze, matice, determinanty a další věci kolem toho. Profesor nám nenutil moc teorie, záleželo mu hlavně na tom, abychom se naučili počítat s maticemi a determinanty, abychom tento mechanizmus nemuseli dohánět během prvního semestru na VŠ a mohli se zaměřit na jiné věci.
Až za týden se uvidí, jak moc mi to bylo ku prospěchu, ale věrně doufám, že se aspoň nebudu cítit jako ve španělské vesnici :-)

Každopádně úroveň matematiky na školách je celkem těžká otázka... jedna profesorka na gymplu měla asi osm variant od všech svých písemek a tyto varianty střídala ve všech třídách už po dvacet let... její statistiky říkají, že se studenti zhoršují.