Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj, při přípravě k maturitě jsem narazila ještě na dva příklady, které mi nejdou vyřešit. Jedná se o příklady z Poláka (nové vydání), příklady 105 a 111.
Př. 105) Jaký úhel svírají kuželosečky: x^2 + y^2 = 5 a (x-10)^2 + y^2 = 45 ? (mně vyšlo geometricky, že se nikde neprotnou, proto je úhel 0, ale nevím, jak to dokázat analytickým výpočtem )
př. 111) Určete obsah plochy omezené křivkami: 2*x^2 - 14x + 3y=0 a x^2 - 2x - y + 5=0. Jaký úhel svírají tyto křivky? (Zde jsem si bohužel "ani neťukla", nevím jak bych to měla řešit, ani jak začít, proto bych uvítala třeba jen návod na vyřešení tohoto typu příkladu)
Za každou odpověď budu velmi vděčná, mockrát díky :)
Offline
Ad. 105.
- pokud ti vyšlo, že se neprotnou geometricky, pak by ti to mělo vyjít stejně analyticky - ověříš jen, v jakých bodech se protínají obě kuželosečky (očividně kružnice), a jakmile ti vyjde, že v žádném bodě, máš vyhráno.
Dělá se to tak, že si vyjádříš jednu proměnnou a dosadíš ji do druhé rovnice, kterou pak řešíš jako rovnici jedné proměnné:
Offline
Díky :) Já si to ještě kontrolovala zde http://www.wolframalpha.com/input/?i=x^ … 2By^2%3D45 a tam se to také neprotne. Nenapadlo mě, že se to dá takto lehce dokázat pouhým dosazením. Mockrát díky :)
Offline
↑ gfk500:
A jo, já si špatně opsal poloměr první kružnice, každopádně princip jsi pochopila, to jsem rád. :-)
Offline
A příklad 111. bych já osobně řešil tak, že si spočtu bodu, ve kterých se paraboly protnou a poté počítal integrálem, ale nechci ti tohle řešení říkat, pokud nevíš, co je integrál... Víš tedy, co je integrál a jak se s ním počítá?
A úhel, který svírají, bych vzal jako úhel tečen v oněch bodech, což by byly zase derivace v bodě...
Offline
↑ gfk500:, ↑ found:
Pouze si dovolím připomenout, že tečny ke kuželosečkám není nezbytně nutné počítat přes derivace.
Naproti tomu počítat obsah parabolické úseče bez možnosti použít integrál nebo spoň limitu si neumím představit
(šlo by ovšem použít nějaký tabulkový vzorec, ale to je poněkud jiná kategorie výpočtu).
Offline
↑ Rumburak:
Myslím, že nemáš pravdu. (S tím výpočtem parabolické úseče)
Zcela jistě platí, že velikost plochy parabolické úseče je 2/3 "opsaného obdélníka"
Tedy př.111 (bez obrázku, výpočet není až tak těžký)
1. spočítáme průsečíky, vrcholy (Průsečíky: A=[1,4],B=[3,8] Vrcholy: V1=[1,4], V2=[7/2,49/6])
2. P=P1-(P2+P3)



Po editaci - obrázek
Offline
Honzc napsal(a):
↑ Rumburak:
Zcela jistě platí, že velikost plochy parabolické úseče je 2/3 "opsaného obdélníku"
To už je podle mne ten případ "tabulkového vzorce", o kterém se také zmiňuji v ↑ Rumburak:.
Jeho platnost není zřejmá (alespoň já ji jako zřejmou nevidím) a musela by se dokázat. Domnáváš se, že by se dal důkaz provést
bez prostředků infinitezimálního počtu?
EDIT 1. Teď jsem narazil na Tvůj doplněný obrázek a projdu si ho, na první pohled mi to jasné není.
EDIT 2. Už chápu, ukazuješ, jak ten výše uvedený vzorec v zadané úloze použít, ale nedokazuješ ho.
Offline
↑ Honzc:
O.K.
Ale podle mne exhaustivní metoda už JE jakýmsi druhem infinitezimálního počtu, Archimedes de facto počítal limitu nekonečné posloupnosti,
i když pro tento pojem nejspíš neměl pojmenování a vnímal ho jen intuitivně. Krůček k moderní limitě vidím pouze ve formální definici.
Nebo ne ?
Offline
↑ Rumburak:
Dobře, i já to tak nějak cítím. Ovšem já jsem při řešení chtěl jenom ukázat, že není nutné používat integrálů.
(tvou poznámku o tabulkovém vzorečku jsem totiž přehlédl)
Offline

↑ Honzc:
Ještě ktomu př. 111 resp. k odchylce těch parabol:
Odchylka bude úhel alfa nebo beta dle obrázku? (nebo snad ještě jiný úhel)
Offline