
Zdravím. Chtěla bych Vás poprosit o vysvětlení následujících jevů:
Když položím nějaké stejnorodé těleso ve tvaru kvádru o rozměrech třeba 2cm x 3cm x 4cm na vodní hladinu a bude mít menší hustotu než voda- bude tedy části vynořeno a části pod vodní hladinou. Dojde vždy k tomu, že se změní jeho poloha, aby leželo na ploše o největším obsahu? I když to budou rozdíly několika málo milimetrů čtverečních? Proč to tak je? A na čem je to tak závislé? Je to kvůli stability a těžiště?
A co kdyby takovým tělesem byl kanystr tvaru kvádru o rozměrech dna 20 cm x 25 cm, objemu přibližně 15 litrů a o hmotnosti 0,50 kg, v němž je neprodyšně uzavřen zbytek oleje o hmotnosti 2,5 kg?
Co by se stalo? Jak by se položil na vodní hladinu? Je mi jasné, že bude částí vynořen a části pod hladinou, to jsem počítala a bez problému... Jen kterou plochou bude ve vodě?
A ještě prosím- jaký je rozdíl mezi plováním a plaváním tělesa? Kdy dojde k tomu, že těleso je části vynořené a Fvz=Fg?
Mockrát děkuji :)
Offline
Dojde vždy k tomu, že se změní jeho poloha, aby leželo na ploše o největším obsahu?
Vždy ne. Potenciální energie soustavy je závislá na natočení tělesa a její velikost může mít více lokálních extrémů (minim). Každá z poloh odpovídajícíh lokálnímu minimu potenciální energie bude rovnovážná stabilní. Problémem tedy je zjistit průběh potenciální energie vzhledem k úhlům natočení tělesa. Pokud bychom uvažovali dynamiku systému vyplývající např. z případné nestabilní počáteční polohy, bylo by vše mnohem složitější.
A ještě prosím- jaký je rozdíl mezi plováním a plaváním tělesa?
Neříkáme "plavoucí" ale "plovoucí" (těleso, člověk, loď, podlaha). A místo "plovat" bychom správně měli "plavat".
V Českém národním korpusu jsem našel pouze dva výskyty slova "plovat", v pravidlech žádný. V minulosti mohlo být spisovné. Třeba někdo jiný řekne víc.
Kdy dojde k tomu, že těleso je části vynořené a Fvz=Fg?
Když je hustota tělesa menší než vody, bude vynořena právě taková část tělesa nad hladinu, při které platí rovnost těchto sil.
Offline

Aha, já hlavně řeším tu plochu jedné stěny, kterou se ponoří, protože potřebuji určit do jaké hloubky se těleso ponořilo- podílem objemu ponořené části a oné plochy... Jinak by to asi nešlo, když znám pouhý objem z rozměrů jeho stran, hustotu a samozřejmě hustotu vody?
Já pak počítala ponořenou část rovností V,/V=pt/pk (objem ponořené části tělesa ku objemu celého tělesa je roven poměru hustoty tělesa ku hustotě kapaliny).
Dále jsem se ještě chtěla zeptat- když těleso bude části vynořené a části pod vodou, určuje se o kolik hladina vody stoupla z ponořené části tělesa nebo tělesa celého?
Offline
↑ Anna.Newton:
Vztah
je v pořádku. Je přímým důsledkem rovnosti
.
Pouze ponořená část tělesa se podílí na stoupnutí hladiny.
Offline

Dobře, děkuji.
A nevíte tedy, jak by se určila ta poloha kanystru s olejem při ponoření do vody, abych mohla vypočítat onu hloubku ponoření?
Offline
↑ Anna.Newton:
Podíl objemu ponořené části kanystru lze i v případě částečného naplnění vypočítat ze vztahu
,
kde
je vnější objem kanystru,
je hustota kapaliny (vody),
je průměrná hustota tělesa (částečně naplněného kanystru).
Průměrná hustota
, kde
je hmotnost kanystru s olejem. Po dosazení do vztahu výše dostaneme
.
Objem ponořené části kanystru nezávisí na úhlu jeho natočení.
EDIT:
Lze tedy zvolit jakoukoli polohu a k ní dopočítat hloubku ponoru.
Offline

Ano, to chápu, tento objem určit dovedu. Jen hloubka (délka) ponořené části tělesa bude záležet na tom natočení.
A abych to z toho objemu ponořené části mohla zjistit, vydělím ho délkou a šířkou kanystru= plochou, kterou je ponořen
Ale jak se ponoří?
Je to kvádr o rozměrech dna 20 cm x 25 cm (2dm; 2,5dm), objemu přibližně 15 litrů=15dm^3. Pak tedy bude jeho výška 15dm^3/2dm/2,5dm=3dm.
Převrátí se a bude pod hladinou největší stěnou o rozměrech 3dm a 2,5dm? Má na to nějak vliv olej uvnitř?
Potom bych jen jednoduše dopočítala z objemu ponořené části a těchto rozměrů tu hloubku?
Offline
↑ Anna.Newton:
Jak jsem naznačil v příspěvku #2, problémem je zjistit průběh potenciální energie vzhledem k úhlům natočení tělesa, ale jeví se mi to početně dost pracné.
Alternativní možností zjišťování stability plovoucího tělesa je výpočet momentu sil působících na těleso, opět v závislosti na ůhlech natočení. Gravitační síla působí směrem dolů v těžišti tělesa, zatím co vztlaková síla působí v "geometrickém" těžišti ponořené části tělesa směrem nahoru. Když jsou působiště těchto dvou sil nad sebou, výsledný moment je nulový, těleso je v rovnovážné poloze. Výpočet momentů by byl opět velmi zdlouhavý, zejména když má těleso kapalný obsah.
Pro bližší představu si lze přečíst článek Ponor a rovnováha plavajících těles. V článku The Stability of Floating Bodies je zmíněno i těleso s kapalným obsahem.
Zda se kanistr převrátí, určitě závisí na množství oleje uvnitř. Dovedu si například představit, že v případě malého množství oleje bude existovat více rovnovážných poloh. Dopočítat hloubku ponoru je triviální pouze v případech, kdy jsou stěny kanistru vodorovné resp. svislé. Ale obávám se, že rovnovážné polohy vůbec nemusí takové být.
Offline

Děkuji, tak snad to nějak díky tomu vykutím :)
Offline