Matematické Fórum

Stavy elektronu v atomu vodíku popisujeme tzv. hlavním kvantovým číslem n. Existují i další kvantová čísla, ale ta pro nás teď nejsou zajímavá, protože na nich (téměř) nezávisí energie elektronu. Energie elektronu je pak dána vztahem

.

Pokud elektron změní svůj stav, vyzáří (nebo přijal) energii danou rozdílem počáteční energie E a koncové energie E'. Pokud je tedy jeho nové hlavní kvantové číslo , bude rozdíl energie



Ty vodorovné čáry v tvém obrázku mají představovat různé energetické hladiny, tedy různá n. Podstatné je, že třeba ta Lymanova série je série, kde to menší z n a n' je rovno 1. Pokud máme obrázek orientovaný tak, že nejnižší hladina je dole, pak musí všechny šipky u Lymanovy série končit na spodní čáře. Balmerova série je ta série, kde to menší z n a n' je rovno 2. Všechny šipky Balmerovy série musí tedy končit na druhé nejspodnější čáře.

Kdybychom to vzali vzhůru nohama, tak by nejnižší hladina byla nahoře (tak se to ale nekreslí). Šipky Lymanovy série by končily na čáře úplně nahoře, šipky Balmerovy série by končily všechny na druhé nejvyšší čáře.

↑ Matej1117:

Ten první obrázek není správně. Jak bys v něm očísloval jednotlivé vodorovné čáry? (Každá vodorovná čára odpovídá jedné hodnotě kvantového čísla n=1, 2, …)

Na následujícím obrázku je to názorné:



Každá spektrální čára odpovídá přechodu mezi nějakými dvěma energetickými hladinami (stavy číslovanými n). Když si třeba vezmu přechod mezi stavy n=2 a n=5, tak půjde o čáru z Balmerovy série, protože nižší z těchto dvou čísel je 2.

Všechny série jsou definovány takto:
Lymanova – menší z dvou čísel je 1
Balmerova – menší z dvou čísel je 2
Paschenova – menší z dvou čísel je 3
Brackettova – menší z dvou čísel je 4
Pfundova – menší z dvou čísel je 5

Edit: Vidím, že už je vše jasné, ale už to tu nechám. Je dobře, že se snažíš ověřovat si informace, kterým nevěříš.