Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1 2
↑↑ Pavel:
Tahle posloupnost stejnoměrně konverguje k funkci a je tedy monotónní. Nicméně bych řekl, že to asi bude krok správným směrem.
Offline
↑↑ BrozekP:
Takova funkce skutecne existuje. Vim o dvou prinipech. Existence takove funkce se ukayuje napriklad pomoci teorie Baierovych kategorii, nebo druhy pristup, takova funkce se zkostruuje a ukazou se o ni vlastnosti, o kterych se zde bavime, tj. spojitost na intervalu [a,b] nebo dokonce na R a nemonotonnost na [a,b] a na kazdem podintervalu intervalu [a,b].
Tusil jsem nejakou spojitost s Weierstaßovou funkci nebo Bolzanovou funkci a nasel jeden takovy priklad pozadovane funkce na internetu.
______________
(1) Definujeme jako |x| pro vsechna realna x, pro nez je |x| mensi nebo rovno 1/2. Pro ostatni hodnoty periodicky (s periodou 1).
(2) Induktivne se definuje jako
Bude tedy - mimo jine -
(3) Hledanou funkci f(x) definujeme pomoci nekonecne rady jako
Ze je takto definovana funkce spojita je jasne (plyne napriklad z Weierstraßova kriteria stejnomerne konvergence). Dukazy dalsich vlastnosti uz jsou vice komplikovane.
Offline
Všechna řešení varianty 2 (↑↑ Pavel:, ↑↑ Kondr:, ↑↑ Marian:) by se dala (až na drobnosti) shrnout takto:
Najdeme si nějakou monotónní bijekci . Potom zařídíme, aby nebyla na žádném podintervalu monotónní tím, že u racionálních/iracionálních čísel prohodíme znaménko
Nyní vybereme prostou posloupnost a definujeme
je pak řešením varianty 2 (nejsem si teda jistý, jestli nutně, ale pokud se zvolí konkrétní funkce a posloupnost , pak nemělo být těžké ukázat, jestli f je nebo není řešením)
Jde tedy o to, že si vybereme spočetnou podmožinu a každý prvek posuneme - "ubytujeme krajní body a, b v Hilbertově hotelu". Je ale nějaké řešení varianty 2, které by bylo od uvedeného postupu "značně odlišné"?
Offline
Varianta 4:
Použil bych zvláštní vlastnost funkce , která se v okolí 0 chová "dosti nepředvídatelně" a kterou lze v 0 spojitě dodefinovat - .
Definuji posloupnost takto:
a pro názornost uvádím její graf:
a opět graf:
obecně
Funkce není diferencovatelná v bodech .
Definujme . Ta by měla splňovat podmínky Varianty 4.
Offline
Ukážu, že posloupnost funkcí konverguje k funkci podle věty, která říká, že posloupnost funkcí konverguje stejnoměrně na množině M k funkci právě když .
Pro všechna je zřejmě . To znamená, že
Podle věty o dvou policajtech je tedy
a to znamená, že , která je zase monotónní. Tohle se dá obejít, pokud funkce přenásobíme posloupností (to jsem tam dal jenom aby to šlo hezky k jedničce na krajích intervalů, když odhlídneme od přenásobování sinem) Takže bych si dovolil upravit posloupnost funkcí na
Teď je jisté, že posloupnost nekonverguje stejnoměrně k nulové funkci. Není ale také vůbec jisté, jestli konverguje alespoň bodově k hledanému řešení. Můj tip je, že ne. Možná by taky pomohlo udělat z té nepozměněné funkce řadu a ta by pak možná splňovala zadání. To už by se ale hodně podobalo funkci, kterou uváděl Marian, pouze by byla komplikovanější.
Offline
Má původní úvaha se ubírala tímto směrem - pro stále větší indexy n přibývá bodů, v nichž f_n není diferencovatelná, tj. . Neplynulo by odsud, že limitní funkce f(x) nebude diferencovatelná v žádném kladném racionálním čísle menším než 1, v jehož vyjádření jako zlomku v základním tvaru je jmenovatel ve tvaru mocniny 2? Tím jsem se chtěl vyhnout konvergenci k funkci f(x)=0.
Offline
Pokud uvažujeme běžnou definici limity posloupnosti funkcí, tak konverguje k jak jsem ukázal (pokud jsem neudělal nějakou chybu). Žádná věta, která by říkala něco ve smyslu "pokud přibývá s bodů s určitou vlastností (zde neexistence derivace v bodě) pak limitní funkce musí mít víc nebo alespoň stejně těchto bodů jako každá funkce z posloupnosti" není.
Abych uvedl zřejmý příklad, vezmeme posloupnost funkcí:
pro
jinak
Ta zcela jasně konverguje k , ale přitom s n přibývá nenulových bodů. Těch bodů bych s n mohl přidávat i víc, aby zaplnily celou reálnou osu, ale stejně pro všechny x nakonec funkce zkonverguje do nuly.
Pokud jsi tu limitu myslel v jiném smyslu, který mi není známý (pokud tedy jiný smysl existuje, já znám jenom bodovou a stejnoměrnou konvergenci z druhého semestru matematické analýzy), tak prosím o podrobnější vysvětlení.
Offline
OK, máš pravdu. Vidím, že ten původní předpoklad, který se mi zdál přirozený, byl chybný. Asi to bez nekonečných řad funkcí nepůjde :-)
Offline
↑ BrozekP:
Myslim, ze zapis by mel vypadat jinak. Totiz misto tveho
bychom meli obsirneji psat spravne
Problem vidim v tom, ze nemohu z intervalu (a,b) vyjmout posloupnost, coz je podle jeji definice zobrazeni (pro jednoduchost řekněme ). Totiz z intervalu mohu nanejvys vyjmout jistou (v tomto pripade bodovou) mnozinu, jejiz prvky jsou prvky ciselne posloupnosti.
Ale to je jen takova drobnost. Ono to, co jsi napsal jiste chape kazdy a tebou pouzita varianta je dosti transparentni.
Offline
↑ Marian:
Četl jsem kdysi Kopáčkovu Matematickou analýzu nejen pro fyziky I, tak asi odtud jsem zvyklý na zápis množiny prvků posloupnosti jako . V kapitole 2 uvádí poznámku:
Poznámka 2.1. Pro zkrácení zápisu píšeme obvykle nebo místo posloupnost a místo množiny členů posloupnosti.
Jinak zápis co uvádíš mi přijde ekvivalentní, protože v něm používáš čili považuješ za množinu.
Offline
Stránky: 1 2