Matematické Fórum

Především se bude světelný signál v blízkosti Slunce zakřivovat.Na to je celá teorie rovnic např.Maxwellových.
Pokud by ses chtěl dozvědět něco více doporučuji: http://AstroNulkFyzika.cz/gravitace2.-4.html

@matoxy:Zkus to přes internet.Mně to taky nejde otevřít.

Jo, to me taky napadlo. To znamena, ze ta tyc bude po osm minut kratsi (stlacena) o takovy kus o jakou vzdalenosts s ni pohnu. No ale je to stejne takove divne, tak jsem chtel potvrzeni od nekoho erudovaneho.

↑ mmirix:

nesouhlasím, jak jsi na to přišel?

↑ mmirix:

mohl by jsi to trochu rozvést?

Stačí říct, že všechny informace o změně všech interakcí se pohybují rychlostí světla.

↑ medvidek:

Omyl. Rychlsot světla absolutní je :-) Alespoň v inerciálních systémech, o kterých je řeč. Světlo se vždy pohybuje stejně rychle nezávisle na nějakém indexu lomu. V případě různé optické hustoty nedochází ke změně rychlosti světla, ale ke změně rychlosti, kterým se světlo "posouvá" daným směrem. Dá se to představit, že se jakoby pohybuje po trochu klikaté dráze. Indexy lomu nijak nezasahují do relativity.

Fizeaův experiment s vodou dokazuje změnu "postupové rychlosti" světla v různých prostředí. Rozhodně ale tato rychlost nelze urychlit na vyšší rychlost než je c. Připomínám že nedochází ke změně rychlosti světla ale jen zdánlivé rychlosti, kterou světlo putuje prostředím. S relativitou souvisí akorát tím, že ověřil relativistické skládání rychlostí.

Tak mě prosím nekamenujte! Einsteinův druhý postulát STR se týká pouze "prázdného prostoru", tj. vakua. Jestliže to někde není uvedeno, je to chyba citace. Ve vakuu JE rychlost světla absolutní, tj. konstantní a pro všechny inerciální systémy stejná.

↑ rughar:
Nechci Tě urazit, ale nevěřím, že to co jsi napsal o "posouvání a "postupové rychlosti" světla někdo pochopí. Existují pojmy jako fázová a grupová rychlost, vlnová délka, popř. frekvence. Toho se lze držet a přitom zůstat v mezích pochopitelnosti, zejména pro toto téma. A klikatou dráhu si lze představit pouze v prostředích s okrajovými podmínkami. Délka vlny je o několik řádů větší, než meziatomární vzdálenosti optických prostředí, tudíž ani kličkování mezi atomy není reálné. Index lomu a relativita si vzájemně nevadí, to je hluboká pravda :-)

Zopakuji ještě jednou trochu jinak, co jsem chtěl původně říct. Budu uvažovat pouze prostředí bez okrajových podmínek (tj. ne vlnovody, ale např. paprsky v rozlehlém prostoru). Pokud je index lomu prostředí n, bude se světlo šířit fázovou rychlostí v=c/n. Mám-li body A a B o vzájemné vzdálenosti d, bude-li mezi nimi nehybné prostředí s indexem lomu n>1 (tj. např. sklo nebo voda), snadno spočtu dobu přechodu světla z bodu A do bodu B



kde t0 je doba potřebná pro překonání vzdálenosti ve vakuu. Pokud se bude prostředí vůči mně jako pozorovateli rovnoměrně pohybovat směrem od A do B, naměřím tuto dobu kratší. Nikdy ovšem nebude kratší než t0!. Jiným slovem, jsem schopen vytvořit podmínky, v nichž se bude světlo šířit vůči mně trochu rychleji, ne však více než c.

Mimochodem i hmotné částice se mohou pohybovat rychleji než světlov tom samém prostředí. Důkazem je například Čerenkovovo záření. Fizeaův experiment jsem nevybral nejš?astněji, protože byl proveden dříve než uvedena speciální teorie relativity, navíc měl původně dokázat existenci éteru. Jeho pozdější interpretace lze ovšem chápat právě jako důkaz STR. Fizeaův jev - strhávání světla (Fizeau drag) se dnes využívá v některých sofistikovaných interferometrických měřicích zařízeních.

Stačí takovéto vysvětlení? Rád ho doplním, ale bohužel do konce srpna budu "mimo civilizaci" a k internetu se nedostanu.