Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím!
Jedna z prvních a pochopitelných otázek, která vyvstává z Gödelových vět o neúplnosti je: "Je možné je aplikovat na fyziku (pokud na ni pohlížíme jako na matematickou teorii)? A pokud ano, do jaké míry? Může v důsledku znamenat marnost snahy o úplný popis přírodních jevů (a tedy v podstatě čehokoli)?"
Otázkou dále samozřejmě je, do jaké míry je fyzika matematickou teorií, ale pokud se je možné na tyto otázky odpovědět kladně (a to, alespoň částečně, podle mě, lze), pak důsledky jsou obrovské: lidstvo nikdy plně neporozumí principům, na kterých funguje vesmír, atd. Na druhou stranu, GV nám neříkají nic co bychom nevěděli - že vždy budou existovat otázky, na které není odpověď. Možná ale jejich význam přeceňuji.
Co myslíte? Jsou GV relevantní pro fyziku?
Offline
Ahoj.
Já mám na fyziku prsotý pohled. Mám-li odpovedet na otázku
Mirgeee napsal(a):
Zdravím!
Otázkou dále samozřejmě je, do jaké míry je fyzika matematickou teorií
Tak říkám za mě nikoliv. V matematické teorii pro mě platí, že u každého výroku (má-li správnnou logickou konstrukci výroku) lze určit, zda platí nebo ne. A pokud to nejsme schopni určit, tak čistě z důvodu, že jsou lidé zatím "hloupí", ale v principu to ukázat jde. Naproti tomu fyzikální teorii vnímám jako čistý protiklad. Neexistuje a ani nikdy existovat nebude jasný matematický důkaz toho, že některé tvrzení ve fyzikální teorii je pravda nebo není.
Proč tak? Jednoduše snažíme se svět kolem nás popsat určitými zákonitostmi. To, že jsme svět napozorovali jak vypadá dnes a v minulosti a vytvořili podle toho fyzikální teorie nám nedává jistotu, že za jednu vteřinu nezačnou platit jiné fyzikální zákony, zcela odlišné. Jenom tomu věříme, ale jasný důkaz proto existovat nemůže. Věříme tomu, neboť jsou fyzici prozatím ve svých odhadech jak funguje příroda natolik přesní, že trvá celá léta a někdy i staletí než si ověří, v čem je teorie nepřesná a je potřeba ji opravit. Mezitím se rozvíjí technologie lidstva a lidé mají užitek z mnoha praktických vynálezů, přestože jsou postaveny na něčem, co vlastně není přesně pravda.
Skutečně můžete mi napsat teorii, která plně vysvětluje chování všech doposud pozorovaných jevů, které kdy ve vesmíru nastaly (není to zrovna jednoduchý úkol). Ale přestože se vám to podaří tak mi tím nikdo nedá jasný matematický důkaz, že za pár vteřin tomu zkrátka nebude jinak.
Otázka, co se nabízí je, jestli by třeba nějak nešla narušit kauzalita (neporušitelnost kauzality je zatím argumentována jen důvodem, že by pak byl vesmír pouze "divný", což také není zcela jasný argument) a člověk by se mohl podívat o budoucnosti, kdy by si vesmír změřil. Pak by měl nejspíš skutečně teorii, podle které se řídí svět a nadále bude řídit a to třeba i naprosto přesně (není vyloučeno, že by tomu tak mohlo být).
Tu ale je potřeba se zeptat, na co je vlastně fyzika dobrá. Měříme pomocí ní svět kolem nás, abychom mohli správně odhadnout, jak se bude svět chovat v podobné situaci. Například testujeme model křídla letadla v aerodynamickém tunelu, aby se zjistilo, jak se budou chovat letadla ve vzduchu. Využitelnost fyziky je v tom, že mi nemáme změřeno všechno, ale snažíme se tvrdit, že v tom nezměřeném se to bude chovat nějak přibližně podobně. Takže pokud bychom se podívali do budoucnosti a měřili tam, přestalo by pro nás smyl vůbec budovat teorii, která má sloužit k věštění budoucnosti. Ano, fyzika je de facto taková věštba. Na základě pozorování hádáme, co se bude dít dál, Jen se k tomu používají poměrně osvědčené metody, naproti lidem, které si běžně pod pojmem věštec představujeme.
Offline
Pěkně řečeno :)
Takže abych shrnul, fyzika je jako je z velké většiny empirickou vědou, kde nové teorie vznikají synteticky, tedy spojováním známého s neznámým (pomocí pokusů) a nikoli analyticky (jako např. v matice). Proto spoustu věcí pomocí fyziky nemůžeme dokázat - například, že všechno, co víme, přestane za vteřinu platit. Takže fyzika se možná trochu podobá věštění.
Jak sám říkáš, možná jednou vesmír doopravdy "změříme" a popíšeme ho tedy naprosto analyticky, tedy nikoli spojováním neznámého se známým, ale rozborem známého a popíšeme ho, řekněmě, naprosto dokonale, maximálně, nebo úplně pomocí nejsilnější analytické zbraně dostupné člověku: matematiky.
Ale ejhle, Gödel nám říká, že to nejde.
Vždyť to přece vypovídá o něčem úžasném, tedy o tom, že vesmír nikdy nepochopíme v celé jeho šíři (a výši, hloubce, času a všech ostatních dimenzích)!
Offline