
Dobrý den,
omlouvám se, pokud dávám článek do špatné sekce, ale myslím, že takové, jakou bych potřeboval já, tu ani není. Nehledám totiž pomoc s matematikou středoškolskou, ale s čistě praktickým a živým problémem. Jeho obtížnost bude nejspíše na úrovni matematiky středoškolské, proto je dotaz zde.
Zabývám se problémem vztahu výše autorského podílu a konečného hodnocení publikace.
Představte si, že napíšete článek. Ten bude v nějakém evaluačním procesu ohodnocen 100 body. Vy ale dostanete za ten článek jenom 30 bodů. Proč? Protože z 10 autorů článku byli vaši jenom 3. 70 bodů tak "uteklo" na jinou instituci. Budu-li chtít více bodů, budu muset buď napsat článek do časopisu, jehož články dostávají v evaluaci více než 100 bodů, anebo přístě se budu snažit o to mít 4-10 autorů v autorském kolektivu.
Na každém jednotlivém případě je jasně vidět, že podíl (našich domácích) autorů výrazně ovlivňuje udělení finálních bodů. Protože tento poměr není mezi různými pracovišti zdaleka stejný, napadlo mne vypočítat průměr autorských podílů, aby bylo vidět, jak je kdo efektivní. Konkrétně aritmetický průměr, aplikovaný na řádově tisících záznamů.
Moje idea vycházející ze "zdravého selského rozumu" byla tedy následující: když 100 celkových bodů * 0,3 autorského podílu = 30 finálních bodů, potom platí i 50 celkových průměrných bodů * 0,1 průměrného autorského podílu = finální body.
A tady je ten problém - nerovná. Výsledné číslo je vždy o cca 10-15% zpravidla vyšší, někdy naoak nižší, než reálně udělené body. Myslím, že v principu je moje úvaha správná, protože mezi "efektivitou" a poměrem domácí-cizí autor je nepochybně vztah. Jak to ale vyjádřit matematicky? A je to vůbec potřeba - nestačí se např. spokojit s tím, že instituce napsala články za celkem 1000 bodů a dostala za ně 500 bodů (tj. 50%), zatímco jejich autorů bylo průměrně přítomno 57%?
Protože jsem napsal, že se jedná o příklad z praxe, hned mám jednu tabulku pro ilustraci po ruce na Odkaz vidíte tabulku obsahující data, s nimiž pracuji. Nás se týkají sloupce v"Body výsledku", nabývající hodnoty 0-500, "podíl organizace" (tj. autorský podíl, nebo chcete-li podíl zaměstnanců dané organizace), nabývají hodnoty od 0,1-1 a potom samozřejmě "Body organizace", jsoucí součinem prvních dvou.
Snad se mi problém povedlo jasně vysvětlit, předem děkuji za pomoc a objasnění.
Offline
Zdravím,
abych řekla pravdu, nerozumím - jaké doporučení se očekává. Na sledování a vyhodnocení slouží oficiální Metodiky - například. Přenechám to k další debatě kolegům, téma přesunu do sekce "Ostatní".
Offline
↑ Clausewitz: možná tuším, o co jde. zkusím to ilustrovat na jednoduchém příkladě se dvěma články:
článek hodnocení podíl zisk
A 100 0 0
B 0 1 0
průměr 50 0,5 0
průměrný zisk bodů: 0, což není 50*0,5=25. opravdu tedy nestačí prostě vynásobit aritmetické průměry. kdyby ale jeden z průměrů byl vážený (průměr hodnocení s vahami podle podílu, nebo naopak), tak by to myslím vycházet mělo
Offline

jelena napsal(a):
Zdravím,
abych řekla pravdu, nerozumím - jaké doporučení se očekává. Na sledování a vyhodnocení slouží oficiální Metodiky - například. Přenechám to k další debatě kolegům, téma přesunu do sekce "Ostatní".
Dobrý den,
děkuji za reakci. Ano - jde právě o body z oné metodiky, resp. o komparaci výsledků jednotlivých institucí. Náš nejvyšší dostal na rektorátu pár grafů a tabulek, které podnítily jeho šedou kůru mozkovou k řadě zákeřných otázek. A na mně je vysvětlit, že nestačí mít v ruce jenom tabulku s finálními body a údaj o počtu impaktovaných článků v roce 2010, že finální body jsou ovlivněny následujícími veličinami:
1, ZMĚNY V ČASE (ono vládní hodnocení je totiž vždy za 5 let)
2, PROSTÝ POČET ZÁZNAMŮ (velmi hrubé měřítko vycházející z praktického poznatku, že instituce ze stejných či příbuzných oborů mají podobnou strukturu publikací)
3, KVALITA PUBLIKACÍ (týká se hlavně impoaktovaných publikací, které mají proměnné hodnocení podle konvexní funkce popsané v oné metodice a nabývají hodnot 10-305, resp. 500 bodů u Nature a Science; asi je zbytečné říkat, že je sakra rozdíl, zda máme 100 článků s průměrně 30 body a 100 s 50)
4, AUTORSKÝ PODÍL (tato položka je podceňována a je na ní zapomínáno, každý se honí za co nejvyššími impakty a co největším počtem publikací, potom ovšem dochází k jakémusi "rozředění", kdy nevznikají články psané celými badatelskými kolektivy s autorským podílem 80-100% na článku, ale jednotliví autoři se "vtírají" do článků a mají minimální autoský podíl... No a problém je potom v tom, že někdo si sestaví tabulku obsahující články a impakty časopisů a kroutí hlavou, že za +/- tentýž počet článků v +/- stejně kvalitních časopisech dostaly instituce výrazně odlišné body).
A doporučení, které se očekávalo? O něm je Stývův příspěvek...
Offline

Stýv napsal(a):
↑ Clausewitz: možná tuším, o co jde. zkusím to ilustrovat na jednoduchém příkladě se dvěma články:
článek hodnocení podíl zisk
A 100 0 0
B 0 1 0
průměr 50 0,5 0
průměrný zisk bodů: 0, což není 50*0,5=25. opravdu tedy nestačí prostě vynásobit aritmetické průměry. kdyby ale jeden z průměrů byl vážený (průměr hodnocení s vahami podle podílu, nebo naopak), tak by to myslím vycházet mělo
Dobrý den,
děkuji za reakci a hlavně za pomoc! Tohle je zásah do černého! Místo obřích kontingenčních tabulek sumarizujících desetitisíce záznamů jsem měl začít u této jednoduché úvahy... Teď už mi to v tabulkách vychází. A také jasně vidím, že jsem popletl hrušky a jablka. Dostal jsem užitečnou lekci a příště už určitě nebudu s aritmetickým versus váženým průměrem otravovat :-) Díky!
Offline
↑ Clausewitz:
:-) Tak to jsem opravdu potěšena, že se mi nejen podařilo podařilo najít Váše téma v sekci SŠ a snad i přispět ke vzniku zatím nejdelšího příspěvku kolegy Stýva za celou dobu jeho působení na fóru. Úžasnému kolegovi děkuji :-)
Také v Hodnocení za rok 2011 jsem našla výzkum, kterému jsem (spolu s kolegy) trošku přispěla daty (nějaké podíly mne zas až tak netrápí, ale v článcích se nám poděkovalo, tak potěšilo).
Mějte se, čeká mne radostná příprava slanečka v kožichu a zodpovědné těšení se, co mi завтра принесет Дед Мороз.
Offline